Praha - Malá revoluce v platbách za elektřinu se blíží. Velká část faktury nebude od příštího roku záviset na tom, kolik kdo spotřebuje elektřiny, ale jak velký má jistič. Na většinu spotřebitelů by změny měly mít dopad v řádu jednotek procent. Energetický regulační úřad (ERÚ) se nyní snaží zjistit, zda neexistují velké skupiny obyvatel, které by po změnách za elektřinu platily o desítky procent víc než nyní.
"Vzhledem ke změnám na energetickém trhu je nutné přepracovat i povinné tarify, na základě kterých jsou vypočítávány povinné platby zákazníků," říká šéfka ERÚ Alena Vitásková. Ta nyní plánuje rozjet půlroční konzultační proces s co nejširším počtem lidí, který přirovnává k referendu. První konference proběhne již zítra.
"Nové tarify se připravovaly dva roky, debat se účastnily všechny regulované společnosti, proběhla oponentní rada a další. Ale jediný, kdo se nemohl zúčastnit, byli malí spotřebitelé. A my nyní chceme, aby do nového modelu mohli promluvit i oni," říká Vitásková. Ta se obává výrazného zdražení pro některé skupiny obyvatel.
Proč jsou nové tarify třeba?
- Jedním z hlavních důvodů zavedení nových tarifů je příprava české energetiky na chytré sítě a decentralizovanou výrobu elektřiny. To znamená, že si lidé budou například pomocí solárních elektráren pokrývat většinu své spotřeby sami.
- Musí se však vyřešit problém "černých pasažérů". Pokud má domácnost vlastní solární panely na střeše, neznamená to, že by přes noc či během zatažených dní nepotřebovala plné připojení k síti. Stálé náklady na údržbu sítě jsou tak u ní stejné jako u ostatních.
- Pokud by byly tarify nastaveny i nadále podle spotřebovaných megawatthodin, většina nákladů by se přenesla na lidi, kteří na vlastní panely buď nemají, nebo bydlí například v bytech.
Nová energetika
Hlavní důvody, proč jsou změny v tarifní struktuře potřeba, jsou dva. Tím prvním jsou obecně změny v energetice, kdy se očekává, že si čím dál více lidí bude elektřinu vyrábět samo. To zásadně změní fungování celého systému i rozložení plateb na provoz sítí.
Druhým důvodem je jednodušší výpočet tarifů (výrazně poklesne jejich počet) a zefektivnění celé distribuční soustavy. Zjednodušeně řečeno − ERÚ chce motivovat spotřebitele, aby zbytečně velkým jističem neblokovali vyšší kapacitu sítě, než jakou opravdu potřebují. Dnes je v Česku například nasmlouván dvojnásobek reálně potřebné kapacity sítě.
"Nový systém je určitě spravedlivější, protože v současnosti mnozí zákazníci svými často pochybnými požadavky vyvolají vysoké náklady na budování sítě či na zvyšování její kapacity a pak nemají adekvátní spotřebu, a tím neumožňují plnou úhradu investičních nákladů," říká například Petr Holubec z Pražské energetiky (PRE).
Příliš velké jističe
Podle nového tarifního systému si tak lidé s naddimenzovaným jističem připlatí. Většinou se mají rozdíly pohybovat do 10 procent. Ale podle modelového případu si například domácnost se spotřebou 1800 kilowatthodin ročně a příliš velkým jističem 3x25A za elektřinu připlatí 18,4 procenta za rok. Zákazníci si ale mohou nechat jistič snížit. Ve zmiňovaném případu by například při přechodu na jistič 1x25A zákazník na elektřině ušetřil 19,4 procenta ročně.
Otázkou zůstává, kolik lidí bude muset svůj jistič vyměnit. Podle ERÚ přijde výměna spolu s dalšími potřebnými pracemi na pět až sedm tisíc korun. Podle Holubce z PRE bude suma sice o něco nižší, odhaduje však, že jen v Praze má naddimenzovaný jistič až pětina zákazníků.
E.ON a ČEZ na dotazy neodpověděly. Pokud by ale tento poměr platil v celém Česku s 3,5 milionu odběrných míst, změn jističů by mohly být stovky tisíc. "Pokud by byl počet změn jističů opravdu vysoký, je na zvážení, zda nebude vhodná jednorázová státní dotace na jejich výměnu," říká Vitásková.
Chalupáři a cirkulárky
I když dopady změn pro drtivou většinu Čechů nebudou drastické, jsou typy spotřebitelů, kterým ani výměna jističe nepomůže. Týká se to hlavně těch, kteří nemají rovnoměrně rozprostřenou spotřebu. Například chalupáři, majitelé garáží či lidé, kteří mají velký jistič kvůli cirkulárce, již pouští jednou do roka, mohou ročně připlatit desítky procent.
ERÚ se podle své šéfky právě konzultačním procesem pokusí zjistit, kolik lidí to bude. "Podle našich studií to mají být spíše tisíce lidí. Ale chceme zjistit, zda to nejsou desítky tisíc lidí a zda nebude potřeba vytvořit nějaký speciální tarif," říká Vitásková.
Za půl roku by o tom mělo být jasno. Paradoxní je, že sama šéfka regulátora u výsledků svého "referenda" vůbec nemusí být. Kvůli sporům s vládou může na konci února skončit ve funkci.
