Praha - Vláda ve středu schválila daňové změny související s novým občanským zákoníkem, které navrhovalo ministerstvo financí. Potvrdila tak, že z daňové reformy připravené ministrem financí Miroslavem Kalouskem zůstane jen torzo. Přinejmenším v tomto volebním období.
Ministerstvo totiž definitivně vzdalo snahu spustit výraznější změny už od původně plánovaného roku 2014. Už dříve neuspěl Kalousek se snahou o zrušení daňového zvýhodnění stravenek. Nyní z plánů, které chtěla vláda spustit ještě do voleb v příštím roce, mizí další body týkající se většiny lidí.
Nedojde tak ke zrušení výpočtu daní z takzvané superhrubé mzdy nebo k omezení daňového odpočtu hypoték a dalších úvěrů na bydlení. Zatím neskončí ani možnost uplatnit si základní slevu na poplatníka pro lidi s nadprůměrnými příjmy přesahujícími zhruba 100 tisíc korun měsíčně.
S návrhem na tyto zásadnější změny totiž Kalousek narazil vedle opozice také u ostatních stran vládní koalice. Zrušení výjimek, zejména u stravenek, nejdříve neprošlo hlavně přes Věci veřejné, proti dalším posunům s daňovou sazbou je nyní i ODS.
Nejnovější návrh ministerstva, který nyní vláda schválila a projednají jej poslanci, počítá od roku 2014 jen s částí původně plánovaných změn. K těm příjemnějším z pohledu fyzických osob patří zvýšení hranice osvobození u příjmů z příležitostných činností nebo zvýšení maximálního limitu pro odpočet u darů. Ke zpřísnění podmínek má naopak dojít u příjmů z prodeje cenných papírů.
Schválený návrh daňových změn ruší také dosavadní zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitosti. Daň dědická a darovací mají být zařazeny pod daň z příjmů, na dosavadních osvobozeních se nic měnit nemá. Daň z převodu nemovitosti má být nahrazena daní z nabytí nemovitých věcí, kterou má nově platit pouze kupující.
V návrhu změn od roku 2014 dále zůstala „prorůstová opatření" na podporu vědy a výzkumu či exportu. Další úpravy pak mají sladit daňové právo s rekodifikací soukromého práva, především novým občanským zákoníkem účinným právě od roku 2014.
Nejméně dva roky beze změn
Ještě nejméně dva roky - z výdělků za rok 2013 a 2014 - se tak bude daň počítat z takzvané superhrubé mzdy. Kalousek přitom původně navrhoval, že formálně rovná sazba daně sice zůstane, místo dosavadních 15 % ze superhrubé mzdy se ale měla počítat jako 19 % z hrubé mzdy. V praxi by tedy sazba pro většinu zaměstnanců mírně klesla, současně jim však měly stoupnout odvody na zdravotní pojištění z nynějších 4,5 na 6,5 %.
Nejméně dva roky zůstane beze změn i možnost odečítat si z daňového základu úroky u hypoték či úvěrů ze stavebního spoření. Nedojde tedy ke snížení limitu úroků z dosavadních 300 na 80 tisíc korun, což by v praxi umožnilo snížit samotnou daň maximálně o 15 200 korun namísto nynějších až 45 000 korun. Už dříve Kalousek ustoupil z původního návrhu, který měl u nových smluv tyto výhody zcela zrušit.
Na lidi s příjmem nad čtyřnásobek průměrné mzdy (zhruba od 100 tisíc korun měsíčně) nečeká od roku 2014 další omezení. Kalousek přitom původně navrhoval, aby si tito lidé už nemohli odečítat základní slevu na poplatníka, tedy 24 840 korun ročně.
Zatím neskončí ani některé daňové výjimky, například možnost odečítat si z daňového základu členské příspěvky odborům a náklady na zvyšování kvalifikace.
Změny od roku 2014
Vládou přijatý návrh počítá jen s několika změnami, které - pokud je schválí poslanci - mají platit poprvé pro příjmy za rok 2014, tedy počínaje daňovým přiznáním podávaným na začátku roku 2015.
Z dosavadních dvaceti na třicet tisíc korun ročně se má zvýšit hranice osvobození u příjmů z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem či samostatně hospodařícím rolníkem. Novinkou má být také osvobození příjmů žáků a studentů z praktického výcviku.
| Čtěte také: Kalousek vzdal boj o stravenky, na zvýhodnění nesáhne Přijde daňová amnestie? Vláda chce zvýšit motivaci lidí Daňové ráje a pekla v Česku. Žebříček finančních úřadů |
Příjmy z dohody o provedení práce mají být samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou zvláštní sazbou, současně se zvyšuje hranice měsíčního příjmu z pěti na deset tisíc korun.
Zvýšit se má i maximální limit pro odpočet darů na veřejně prospěšné účely. Konkrétně u fyzických osob z deseti na patnáct procent základu daně, u právnických osob se limit sjednotí na 10 procent.
Obchodníky s akciemi nepotěší prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů z nynějších šesti měsíců na tři roky. Výjimkou zůstane prodej do limitu 100 tisíc korun.
Návrh předpokládá také osvobození dividend a veškerých podílů na zisku pro fyzické i právnické osoby vyplácené mezi tuzemskými poplatníky a poplatníky EU, Švýcarska, Norska a Islandu.
Podnikatelům má pomoci mimo jiné zvýšená podpora výzkumu a vývoje, zjednodušení tvorby opravných položek k pohledávkám nebo podpora exportu rozšířením možnosti zahrnování hodnoty nesplacených pohledávek do daňových nákladů, a to do výše přijatého pojistného plnění.
Komplikovaná cesta
Miroslav Kalousek chtěl daňovou reformu původně spustit už od roku 2010, tehdy ještě ve vládě Mirka Topolánka. Narazil ale na odpor k rušení výjimek, slabé postavení tehdejší koalice i její předčasný konec.
Nynější vláda Petra Nečase pak plánovala start daňové reformy od roku 2013. Zprvu se zdálo, že to vyjde, i když bez omezení stravenek nebo úplného zrušení podpory úvěrů na bydlení.
Balík zákonů tvořících daňovou reformu a souvisejících se vznikem jednotného inkasního místa schválili poslanci už v roce 2011. Ještě v listopadu téhož roku se ale koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných dohodla na ročním odkladu - reformu tak posunula z roku 2013 na 2014. A jen o pár týdnů později pak reformu odložila až na povolební rok 2015, což bylo tehdy pro opoziční ČSSD podmínkou pro opravu týkající se zdanění hazardu, o kterou usilovalo ministerstvo financí.
Kalousek avizoval, že se pokusí účinnost balíku znovu vrátit na začátek roku 2014. To předpokládal také návrh z letošního ledna. Nejnovější materiál, který nyní ministerstvo po připomínkovém řízení posílá do vlády, ale chce „urychlit" už jen zmíněnou část z původního balíku.
Zbytek má být účinný od roku 2015 tak, jak předpokládá dříve schválený zákon. Pokud však ve sněmovních volbách v roce 2014 vyhraje opozice, má šanci tyto změny ještě stopnout.
Dílčí změny i mimo reformu
Některé výraznější změny mezitím Kalousek prosadil jako součást vloni přijatého vládního balíčku rozpočtových opatření, tedy mimo původně zamýšlenou reformu.
Počínaje příjmy za letošní rok tak sněmovna schválila například dočasné progresivní zdanění lidí s nejvyššími příjmy (tříletý "solidární příspěvek" a zrušení stropů na zdravotní pojištění).
Kalousek prosadil také kompromisní omezení výdajových paušálů u osob samostatně výdělečně činných, byť nakonec v mnohem mírnější podobně oproti původnímu záměru. Od zdaňovacího období roku 2013 platí, že pokud OSVČ využijí paušály, nemohou současně uplatnit daňové slevy na dítě a na manžela či manželku.
Počínaje letošním rokem došlo také k omezení základní slevy na poplatníka u vydělávajících důchodců.
| Čtěte také: Pokuta kvůli daňovému přiznání končí. Byla moc přísná Nezapomeňte na vyšší slevy. Změny v daňovém přiznání Dva roky teď nezměníme daně, slibuje za vládu Nečas |
Neustálé změny daňových zákonů i faktické porušení předvolebního slibu o nezvyšování daní jsou jedním z důvodů, proč ODS nyní odmítá další výraznější změny v neprospěch poplatníků. Premiér Petr Nečas v únoru slíbil, že další dva roky - tedy do konce svého funkčního období - už vláda nezvýší daně.
Daň z převodu nemovitostí má platit kupující
Schválený návrh daňových změn ruší také dosavadní zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitosti. Daň dědická a darovací mají být zařazeny pod daň z příjmů, na dosavadních osvobozeních se nic měnit nemá. Daň z převodu nemovitosti má být nahrazena daní z nabytí nemovitých věcí.
Návrh změn v dani z převodu nemovitostí, který ministerstvo financí předložilo samostatně, vláda také schválila. Podle něj má nově platit daň pouze kupující, zatímco dosud ji platí prodávající.
"Cílem změn je především snížení administrativní zátěže poplatníků i státu," říká k tomu ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09. Návrh mimo jiné ruší povinnost zpracovávat znalecký posudek u nemovitostí určených k bydlení. Daň bude vyměřena ze základu určeného podle ceny v místě obvyklé, přičemž základem daně je 75 procent této částky.
"Přesto si ale může poplatník nechat znalecký posudek zpracovat a daň bude stejným způsobem vyměřena na základě posudku," dodává Kalousek. Náklady na pořízení posudku si navíc může poplatník nechat odečíst ze základu daně.
Omezit se má i rozsah dalších písemností povinně přikládaných k daňovým přiznáním přikládat. Současně dojde k odstranění povinného ověřování listin, novela umožní přikládat ostatní písemnosti pouze ve formě kopie.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!
