Daně zaplatí i ten, kdo je ve ztrátě, plánuje opět ČSSD

Petr Kučera Petr Kučera
13. 4. 2012 8:00
Stínový ministr financí: Obnovíme minimální daň a omezíme výdajové paušály
Stínový ministr financí Jan Mládek z ČSSD.
Stínový ministr financí Jan Mládek z ČSSD. | Foto: ČSSD

Praha - V případě volebního vítězství ČSSD stoupne daň z příjmů pro právnické osoby na 21 procent. Největší firmy ze sektoru finančnictví, energetiky a telekomunikací by měly platit dokonce 30 procent.

Na živnostníky a další podnikatele čeká výrazné snížení výdajových paušálů a návrat takzvané minimální daně.

"Paušály by se měly vrátit ke svému původnímu účelu, kterým bylo snížit administrativní zátěž pro drobné živnostníky," říká stínový ministr financí Jan Mládek z ČSSD ve druhé části rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: V posledních letech jste chtěli snížit výdajové paušály u osob samostatně výdělečně činných. Podle dostupných informací ale počítáte jen se snížením paušálů o deset procentních bodů u každé skupiny podnikatelů. Jste tedy mnohem mírnější než ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09....

Jan Mládek: Po debatách a určitém vývoji jsme v tomto bodě během posledních měsíců došli k výraznému posunu. Nyní plánujeme snížit paušály až na úroveň roku 2004, tedy stejně jako to neúspěšně navrhoval ministr Kalousek. To znamená, že například živnostníci by místo dnešních 80 nebo 60 procent mohli odečítat jen 25 procent.

A.cz: Chcete současně omezit paušály jen pro drobné podnikatele, například výší obratu tak, jak to zvažuje ODS?

Ano. Paušály by se měly vrátit ke svému původnímu účelu, kterým bylo snížit administrativní zátěž pro drobné živnostníky.
Chceme, aby je mohli využívat jen podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH, tedy s obratem pod jeden milion korun ročně.

A.cz: A co třetí možné omezení, které nakonec preferuje současná vládní koalice? Tedy, aby všichni, kdo uplatňují paušály, nemohli současně využívat daňové slevy či bonusy na dítě?

To už bychom do toho nepletli. Myslím, že je to od koalice nesystémový blábol a moc jsme nepochopili, proč to prosazují.

A.cz: Ve vašem daňovém programu teď připouštíte, že „v případech některých živností je jedinou cestou k placení alespoň nějakých daní znovuzavedení minimální daně". O které živnosti by se jednalo?

Vím, že to není žádné perfektní opatření a chápu, že tam můžou vznikat různé podivné situace. Ale na druhou stranu to umožňuje vybrat alespoň nějakou základní sumu od těch skupin, kde to jde standardním způsobem velice těžko...

A.cz: Ale jak chcete ty skupiny definovat?

Přiznám se, že nevím, proč tam máme tu zmínku o "některých živnostech". Myslím, že návrat minimální daně by se měl týkat všech podnikatelů. Přinejmenším po dobu, kdy bude nízká platební morálka, jako jakási pojistka...

A.cz: Takzvanou minimální daň musely OSVČ platit v letech 2004 až 2007 za dosud poslední vlády ČSSD. I když měly nižší zisk nebo byly ve ztrátě, vztahoval se na ně minimální základ daně ve výši zhruba 120 tisíc korun ročně, při uplatnění pouze základní slevy na poplatníka tak vycházela daň nejméně 7300 korun. Ty částky by dnes vypadaly podobně?

Ano, byly by na zhruba tehdejší úrovni, ale navýšené o inflaci. Vše by se opět odvíjelo od průměrné mzdy v České republice.

Speciální daň pro největší firmy

A.cz: Vyšší daně než dosud by podle ČSSD neměli platit jen podnikatelé, ale také firmy. Chcete zvýšit daň z příjmů právnických osob z 19 na 21 %, vrátila by se tedy na úroveň roku 2008...

A současně navrhujeme zavést i vyšší sazbu - 30 procent - pro velké firmy ze sektoru finančnictví, energetiky a telekomunikací. Jde obvykle o firmy, které působí v oligopolním prostředí, velmi daleko od ideálu dokonalé konkurence. Dvě sazby existují například ve Velké Británii, Španělsku nebo Nizozemsku.

A.cz: Jak je ale chcete přesně definovat? Výší obratu, nebo třeba podílem na trhu?

Především by byly definovány těmi obory, tedy telekomunikace, finančnictví a energetika. Pokud jde o velikost, tak se přiznám, že je to věc, o které vedeme debatu. Nerad bych, aby to postihlo malé a střední firmy. Tu přesnou definici vyřešíme, až se bude dělat zákon.

Čtěte také

Finanční úřad

A.cz: Jak zabráníte logické reakci těch dominantních společností, tedy zvýšení cen pro zákazníky?

Prostě některé věci budeme muset určit regulací, s tím jako sociální demokracie nemáme žádný ideologický problém. Posílila by role regulačních úřadů - šly by do struktury nákladů a rozhodovaly, co těm velkým firmám uznají, nebo neuznají jako náklady.

Bez hospodářského růstu to nevyřešíme

A.cz: Před minulými volbami jste plánovali, že do roku 2017 sestavíte vyrovnaný státní rozpočet. Můžete jednoduše popsat, jak se chcete zbavit zhruba stomiliardových ročních schodků?

Velice zjednodušeně - vedle omezení korupce a zvýšení některých daní, které ale už dále nezatíží nízkopříjmové ani středněpříjmové skupiny, musíme podpořit hospodářský růst, jinak to nemá řešení.

A.cz: Takže spoléháte hlavně na to, že díky vyššímu růstu ekonomiky získá státní rozpočet vyšší příjmy...

Každopádně nemůžeme tolik škrtit ekonomiku jako současná vláda, která naprosto podceňuje význam domácí poptávky. Chceme podporovat přímé zahraniční investice, export...
Mimochodem na rozdíl od současné vlády si myslíme, že hlavním exportním trhem zůstane Evropská unie. Jenže to je o poctivé práci v Bruselu, nudném a složitém hledání koalic tak, abychom vyjednali dobré podmínky pro české podnikatele.

O (ne)snižování DPH, vyšším zdanění bohatých, stropech pro pojistné nebo změně daní z nemovitostí čtěte v první části rozhovoru.

Jan Mládek z ČSSD
Jan Mládek z ČSSD | Foto: ČSSD
První část rozhovoru:
Jak snížíme DPH? Ne hned a ne u všeho, přiznává ČSSD
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Kosovo uznává méně než 100 ze 193 států OSN, uznání stáhla Ghana

Uznání Kosova už stáhlo 16 zemí, a nezávislost této bývalé jihosrbské provincie tak nyní podporuje méně než 100 ze 193 členských států OSN. O víkendu přišla do Bělehradu příslušná nóta z Ghany, informovala agentura Tanjug.

Srbsko tím zaznamenalo další úspěch ve svém diplomatickém úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Priština to ostře kritizuje a loni kvůli snaze Srbska o její diplomatické blokování zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy