Každý zaměstnavatel má povinnost vyplatit zaměstnanci mzdu podle ujednání v pracovní smlouvě. Pokud výplata vázne a zaměstnavatel ji z jakýchkoliv důvodů odmítá uhradit, první rada zní: pošlete mu předžalobní výzvu.
"Na tu většina dlužníků reaguje a snaží se dohodnout třeba na nějakém splátkovém kalendáři. Pokud to však nejde po dobrém, může zaměstnanec podat žalobu a kromě dlužné mzdy požadovat i úroky a náhradu nákladů vymáhání. Jde především o soudní poplatek a náklady na právní zastoupení," říká advokát Ondřej Preuss, zakladatel webu Dostupnýadvokát.cz.
Doplňuje, že zaměstnanec může v případě dlužné mzdy po splatnosti i "okamžitě" zrušit pracovní poměr bez dodržení výpovědní lhůty. Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém právo na mzdu zaměstnanci vzniklo.
"Okamžitě zrušit pracovní poměr je možné při nevyplacení mzdy či jakékoli její části do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Ač pojem 'okamžitě' navozuje dojem rychlosti, neznamená to, že může den po nedodrženém výplatním termínu přestat chodit do práce," upozorňuje advokát a uvádí příklad: mzda za březen 2019 je nejpozději splatná 30. dubna 2019. Nehledě na to, kdy určuje výplatní den pracovní smlouva.
Pokud nedojde k vyplacení mzdy ani do 15 dnů po tomto termínu splatnosti, tedy do 15. května 2019, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr. A ještě mu vznikne nárok na odstupné. Konkrétně ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby sjednané v pracovní smlouvě, tedy nejčastěji ve výši dvou měsíčních příjmů.
Pozor: okamžitou výpověď nelze zvažovat dlouho. Podat ji zaměstnanec musí do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.
V okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod, tedy napsat, že je to kvůli nevyplacené mzdě po měsíci a půl. Důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.
Jak může zasáhnout stát?
Pokud se zaměstnavatel dostane do insolvence, může zaměstnanci poskytnout finanční náhradu také úřad práce. Právě to se stalo u nedávného případu společnosti Pilsen Steel.
"Zjednodušeně řečeno má zaměstnavatel zákonem stanovenou povinnost informovat úřad práce v případě, že se dostává do insolvence. V návaznosti na toto oznámení pak úřad zveřejní na úřední desce informace o tom, jak zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky a v jaké lhůtě," říká Ondřej Preuss.
Nejčastěji platí, že zaměstnanec může uplatnit splatné mzdové nároky nejpozději do pěti měsíců a 15 kalendářních dnů po zveřejnění tzv. moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo po zahájení insolvenčního řízení. V případě Pilsen Steel je tento termín stanoven na 8. července 2019.
Úřad práce proplácí maximálně tři měsíce. Mzdové nároky za jeden měsíc jsou však zároveň limitovány maximální výší, kterou je jedenapůlnásobek částky ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předcházející rok.
Po nedávných změnách si tyto tři měsíce musí vybrat zaměstnanec v rámci "rozhodného" období (celkem sedm měsíců, tedy tři měsíce nazpět, tři měsíce dopředu od měsíce, kdy byl podán insolvenční návrh nebo vyhlášeno moratorium). Za tyto měsíce zaměstnavatel "musí" dlužit, aby bylo možné se obrátit na úřad práce s žádostí o náhradu.
"O náhradu je sice možné žádat opakovaně, ale podle zákona bude vyhověno až zhruba po roce, respektive po uplynutí 12 měsíců od poslední náhrady plus jednoho měsíce navíc. Na takového zaměstnavatele lze také upozornit oblastní inspektorát práce, který může uložit pokutu až do výše dvou milionů korun," dodává advokát.
Žádostí přibývá
V případě Pilsen Steel zřídil úřad práce přímo v prostorách firmy mobilní kanceláře. Plzeňský úřad práce tak přijal celkem 595 žádostí o uspokojení mzdových nároků ve výši zhruba 25 milionů korun. "Vyplacené mzdové nároky následně vymáháme po zaměstnavatelích," říká k tomu tisková mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Podobný případ řešili úředníci v loňském květnu. Tehdy přijali více než pět stovek žádostí o uspokojení splatných mzdových nároků ze strany bývalých zaměstnanců Vítkovických strojíren. V rámci insolvence poskytl úřad
žadatelům 44,2 milionu korun.
Za celý loňský rok řešil úřad celkem 3793 žádostí o uspokojení mzdových nároků. Nejvíce jich bylo ze Zlínského kraje. Vyplatil celkem 257 154 000 Kč. Oproti roku 2017 to byl nárůst o 503 žádostí a vyplaceno bylo skoro o 90 milionů víc než v roce 2017.
