Zaměstnanec versus OSVČ: Spočítali jsme, kdo platí vyšší pojistné do státní kasy

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 25. 8. 2019 20:05
O důchodové reformě se hodně mluví. Současný důchodový systém nebude schopný zajistit financování solidních důchodů v budoucnosti. Je třeba ho změnit. Jednou z cest může být změna výše odvodů na pojištění u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), tedy u podnikatelů. U nich se totiž odvody ve srovnání se zaměstnanci výrazně liší. Víte, jak velkou sumou z výdělku přispíváte na důchodový systém?
Foto: Thinkstock

Demografické údaje mluví o tom, že za třicet let bude o třetinu více důchodců než dnes. A zároveň výrazně méně lidí v produktivním věku, kteří do důchodového systému budou ze svých příjmů přispívat. 

Průměrná penze je nyní přes 13 tisíc korun. Pokud by se penzijní systém neměl propadnout do deficitu a zároveň by zachoval stávající pravidla příjmů a výdajů, vycházel by za patnáct dvacet let důchod podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí na polovinu ze současné průměrné penze - necelých sedm tisíc korun. Kde tedy peníze na budoucí penze vzít?

Ministerstvo práce a sociálních věcí například ustanovilo komisi pro spravedlivé důchody, která má najít ideální způsob, jak důchodový systém spravedlivě a dlouhodobě nastavit. Zatím žádné konkrétní výsledky ale nejsou.

"Jednou z cest, jak zajistit dlouhodobou udržitelnost systému důchodového zabezpečení, je zapojení dalších příjmů státu do financování stárnutí české populace. Může přitom jít o příjmy, které stát používá k jiným účelům, nebo o příjmy nové. Může jít o příjmy, které souvisejí se změnami na trhu práce nebo se zdaněním firem," uvedla pro Aktuálně.cz tisková mluvčí ministerstva Kristýna Křupková.

Už teď se ale neoficiálně objevují různé návrhy, plány, myšlenky. A mimo jiné i možnost zvýšit odvody na pojištění u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), tedy u podnikatelů. U nich se totiž odvody ve srovnání se zaměstnanci výrazně liší.

Zaměstnanec ze své hrubé mzdy odvádí na sociální pojištění 6,5 procenta. OSVČ platí z vyměřovacího základu 29,2 procenta. Při průměrném výdělku 35 000 hrubého u zaměstnance a fakturace u OSVČ ve stejné výši, bude zaměstnanec platit na důchodové pojištění 2 275 korun.

OSVČ bude platit kvůli nízkému vyměřovacímu základu a v případě 60 % výdajového paušálu minimální zálohu ve výši 2 388 korun nebo v případě 40 % výdajové paušálu dokonce 3 066 korun měsíčně. V ročním srovnání zaplatí o skoro 9 500 korun víc než zaměstnanec.

K důchodovému pojištění od zaměstnance se však přidává ještě platba, kterou za něj platí do státní kasy zaměstnavatel. Jde o 24,8 % z hrubé mzdy, kterou odvádí navíc. U příkladu mzdy 35 tisíc korun hrubého bude pojistné hrazené zaměstnavatelem 8 680 korun. Dohromady s platbou od zaměstnance tak pošlou státu 10 955 korun. 

Zaměstnanec, hrubá mzda 35 tisíc Kč Sazba  Částka v Kč
Sociální pojištění zaměstnanec 6,5 % 2 275
Zdravotní pojištění zaměstnanec 4,5 % 1 575
Celkem zaměstnanec sám 3 850
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem 24,8 % 8 680
Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem 9 % 3 150
Celkem 11 830 Kč (superhrubá mzda činí 46 830 Kč)

Výpočet: daňoví odborníci ze společností Mazars a Apogeo

Z 24,8 %, které platí zaměstnavatel za zaměstnance, odchází 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % je příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Z 29,2 %, které platí OSVČ, jde 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

OSVČ, fakturovaná měsíční částka 35 tisíc Kč Sazba Částka při 40 % výdajovém paušálu Částka při 60 % výdajovém paušálu
Sociální pojištění 29,2 % 3 066 Kč 2 044 Kč, minimální výše pojistného je ale 2 388
Zdravotní pojištění 13,5 % 2 835 Kč 945 Kč, minimální výše pojistného je 2 208
Celkem 5 901 Kč 4 596 Kč

Výpočet: daňoví odborníci ze společností Mazars a Apogeo

Ačkoliv zaměstnanec díky zaměstnavateli odvádí do státní kasy více peněz na pojistném, zůstává mu z výplaty víc než osobám samostatně výdělečně činným. Zaměstnavatel si náklady na pojistné odečítá z daňového základu. 

V Česku je zhruba milion OSVČ, z toho zhruba 600 tisíc má živnost jako hlavní činnost, zbytek uvádí svou podnikatelskou činnost jako vedlejší. Zaměstnanců bylo na konci roku 2018 něco málo přes čtyři miliony. Průměrná mzda činí zhruba 32 500 korun. 

 

Právě se děje

před 27 minutami

Allertová skončila v Taškentu v prvním kole

Tenistka Denisa Allertová se rozloučila s turnajem WTA v Taškentu v prvním kole. Nestačila na vítězku tamního podniku z roku 2008 Rumunku Soranu Cirsteaovou a osmé nasazené soupeřce podlehla 1:6, 4:6.

Šestadvacetiletá Allertová, 254. hráčka žebříčku, v prvním setu za stavu 0:5 odvrátila "kanára". Druhou sadu začala brejkem na 2:0, poté však podání neudržela a v devátém gamu znovu. Po návratu do elitních turnajů z okruhu ITF prohrála potřetí v řadě první zápas.

V Taškentu dnes nastoupí ještě úspěšná kvalifikantka Tereza Martincová, v úterý pak Kristýna Plíšková, nasazená jako pětka.

Další zprávy