Vysoký úrok a pokuty u půjčky? Zastavte exekuci, řekl soud

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
4. 2. 2015 6:55
Poskytovatelé takzvaných mikropůjček mají problém. Ústavní soud označil úvěrové smlouvy za neplatné, protože jsou v rozporu s dobrými mravy.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Brno – Důvodem k zastavení probíhající exekuce může být také výrazně nevýhodná úvěrová smlouva s vysokým úrokem a nepřiměřenými sankcemi. Ústavní soud totiž v takovém případě vyhověl stížnosti ženy, která si na probíhající exekuci původně neúspěšně stěžovala u okresního a následně i u krajského soudu.

Ústavní soud konstatoval, že Okresní soud v Karviné a Krajský soud v Ostravě zasáhly do jejího práva na spravedlivý proces, když neposoudily, zda je úvěrová smlouva, na jejímž základě k exekuci došlo, platná. Ústavní soud nyní jejich rozhodnutí zrušil a fakticky tak zastavil exekuci dluhu ve výši 3229 korun, který dále narostl o 14 500 korun na nákladech řízení.

Rozpor s dobrými mravy

Smlouva z roku 2012 mezi klientkou a společností Credit Finance je podle Ústavního soudu neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy. Například proto, že obsahuje úrok ve výši 79 procent a roční procentní sazba nákladů (RPSN) se vyšplhala přes 115 procent. Smlouva také požadovala vystavení dvou biankosměnek, na které si věřitel mohl dopsat jakoukoli výši dluhu i jakékoli datum splatnosti. Nepřiměřené byly také smluvní pokuty, například 100 korun za každou upomínku (přičemž jejich počet nebyl nijak limitován) nebo 5000 korun za každé opomenutí nahlásit případnou změnu osobních údajů.

Ústavní soud se přitom ve věci neplatnosti smlouvy odvolal na svůj dřívější nález z roku 2012. V něm stanovil za nepřijatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů.

Na závěru, že zmíněné podmínky úvěrové smlouvy jsou v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tedy neplatná, nemůže podle ústavních soudců nic změnit ani skutečnost, že klient smlouvu dobrovolně podepsal. „A to dokonce ani v situaci, kdy by ve smluvních podmínkách bylo obsaženo ujednání, že klientovi se takto stanovené smluvní pokuty nebo zajištění biankosměnkou nejeví jako nepřiměřené či odporující dobrým mravům. Běžný klient úvěrové společnosti totiž nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou. Tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat,“ uvedl soud v nálezu.

Exekuce vznikla na základě rozhodčí doložky, která sama o sobě byla v tomto případě v pořádku, ale neplatnost celé smlouvy ruší i její platnost. Právě na „platně sjednanou rozhodčí doložku“ mezi stěžovatelkou a úvěrovou firmou se odvolávala ve své argumentaci firma RedsPark Assets Limited, která od Credit Finance pohledávku odkoupila.

Problém pro celé odvětví

Oba nálezy Ústavního soudu, na které online deník Aktuálně.cz upozornil Petr Němec ze serveru Exekutor má smůlu.cz, jsou špatnou zprávou pro poskytovatele takzvaných mikropůjček. Ti totiž často půjčují za podobných podmínek jako Credit Finance. Není výjimkou, že RPSN šplhá do řádů několika tisíců procent a podobné jako v případě smlouvy od Credit Finance jsou často i sankce.

"Není výjimkou, že poplatky a sankce z prodlení v součtu dosáhnou, nebo dokonce překročí původní výši zapůjčené částky. Některé společnosti si navíc za zaslání upomínek účtují poplatky v řádech stokorun, aniž by jejich počet byl omezen," shrnul nedávno analýzu tohoto trhu šéfredaktor serveru Měšec.cz Dalibor Chvátal. Z ní vyplynulo, že většina firem poskytujících mikropůjčky má obchodní podmínky nastaveny pro klienty velmi nevýhodně.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Italská policie provedla razie kvůli pádu janovského mostu

V rámci vyšetřování okolností tragického pádu mostu v Janově provedla nyní italská policie razie v sídle provozovatele dálniční sítě Autostrade per l'Italia (ASPI) a její dceřiné firmy SPEA, která dohlíží na bezpečnost staveb. Dnes o tom informovala agentura APA. Při neštěstí loni přišlo o život 43 lidí, dosavadní vyšetřování ukazuje na závažná bezpečnostní pochybení. Vlastníkovi obou společností, holdingu Atlantia, v důsledku hrozí, že přijde o koncesi na provoz dálnic.

Dálniční Morandiho most v Janově se loni v srpnu zřítil v délce 100 metrů. Tragédie vyvolala obavy o bezpečnost mostů v italské dálniční síti. Uvedené firmy čelí podezření, že falšovaly dokumenty o bezpečnostních kontrolách na mostech před neštěstím i po něm. Podle zjištění italského tisku byly už od roku 2014 obeznámeny s rizikem zřícení stavby. Tři zástupci firmy proto skončili ve vazbě, desítky dalších manažerů úřady vyšetřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy