Tisíce exekucí kvůli půjčkám musí skončit, potvrzují soudy

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
27. 11. 2014 6:59
Naděje, o níž před rokem informoval online deník Aktuálně.cz, se naplnila. Desítky lidí už uspěly.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: ČTK

Praha – Naděje pro tisíce dlužníků na zastavení exekuce a výrazné snížení dluhu, o níž informoval online deník Aktuálně.cz loni v září, se naplnila. První desítky příkladů z praxe ukazují, že exekuce probíhající na základě rozhodnutí „netransparentně“ vybraného rozhodce musí skončit.

Podle průlomového verdiktu Nejvyššího soudu, o němž před rokem podrobně psalo Aktuálně.cz, by měly tuzemské soudy zastavit tisíce probíhajících exekucí s podobně "sjednanou" konkurenční doložkou. Dlužníci díky tomu mohou získat další čas pro splnění svých závazků nebo přinejmenším výhodnější postavení ve sporu s věřitelem. Jenže soudy na takovou vlastní aktivitu nemají čas, takže se o zastavení exekuce musí aktivně přihlásit sami dlužníci.

Zkušenosti klientů služby ExekutorMáSmůlu.cz nyní potvrzují, že tento postup funguje. Služba už zastavila zhruba třicítku probíhajících exekucí. Podle právníka a mediátora Petra Němce, který se zviditelnil neúspěšným bojem proti bankovním poplatkům a stojí také za tímto projektem, zatím zhruba ve čtyřech z pěti případů přistupují na ukončení exekuce samy banky a úvěrové společnosti poté, co je k vyjádření vyzve exekutor. Ve zbylých případech míří spor k soudu.

Dluh klesl na třetinu

Online deník Aktuálně.cz má k dispozici například rozhodnutí Okresního soudu v Přerově, který řešil návrh na zastavení exekuce, s nímž nesouhlasila úvěrová společnost Essox ze skupiny Komerční banky. Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners, která Essox zastupovala, kromě jiného argumentovala tím, že dlužník – klient firmy – o rozhodčí doložce věděl ještě před podpisem smlouvy a neměl vůči ní námitky.

Soud ale argument Essoxu neuznal a s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího soudu z července roku 2013 nařídil zastavení exekuce. Zároveň firmě nařídil, aby svému klientovi uhradila náklady exekučního řízení ve výši 3219 korun. Právě kvůli těmto penězům je zastavování exekucí lákavé pro právníky kolem služby ExekutorMáSmůlu.cz.

Dalších 7865 korun musí Essox zaplatit exekutorovi. Hradí tak náklady za exekuci, která vznikla na základě „nezpůsobilého exekučního titulu“. Klientovi, který zastavení exekuce požadoval, klesl dluh o čtyřicet tisíc korun na jeho původní výši (před započtením nákladů na vymáhání) - na 23 tisíc korun.

Jeden z dalších případů stojí i za exekucí, které momentálně čelí společnost Home Credit. Jejímu klientovi se rovněž podařilo zastavit exekuci a Home Credit mu má zaplatit téměř 11 tisíc korun. 

Netransparentně vybraný rozhodce

Zmíněné průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu se podle Němce týká většiny exekucí nařizovaných na základě rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách sjednaných do dubna 2012. Doložka je podle Nejvyššího soudu neplatná, „pokud se výběr rozhodce neuskutečnil podle transparentních pravidel nebo byl vybrán právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a nemůže-li být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování".

Na to – stejně jako na některé předchozí nálezy Ústavního soudu – se ve svém rozsudku odvolal zmíněný přerovský soud. Ten také ukazuje, jak v praxi vypadá takový „netransparentní výběr“, když cituje sjednanou rozhodčí doložku: "Společnost a klient se dohodli, že spory budou rozhodovány jedním rozhodcem jmenovaným správcem Seznamu rozhodců vedeného Společností pro rozhodčí řízení."

Komerční banka: Jednou ano, jindy ne

Také loňské usnesení Nejvyššího soudu se týká společnosti Essox a Společnosti pro rozhodčí řízení. Tato "arbitrážní firma" je jednou z největších v oboru, v jejím představenstvu jsou advokáti Tomáš Sokol, Jan Brož a Jiří Novák. Mezi její klienty patří také Komerční banka, Home Credit, Česká pošta nebo Raiffeisenbank. Advokát Tomáš Sokol loni v reakci na rozhodnutí Nejvyššího soudu řekl online deníku Aktuálně.cz, že zcela stejné smlouvy byly judikaturou dříve uznávány za platné, a varoval před vznikem nepřehledné situace.

Po roce tedy situace vypadá přehledně, když samy úvěrové společnosti návrhy na zastavení dotčených exekucí většinou nerozporují a nejdou k soudu. Aktuálně.cz má k dispozici několik rozhodnutí exekutorů o zastavení exekuce. V jednom případě je věřitelem sama Komerční banka, která v půlce letošního srpna souhlasila se zastavením exekuce. Na otázky, proč tak učinila a jestli by nebylo na místě zastavit i další probíhající exekuce vzniklé na základě stejných rozhodčích doložek i v případě dceřiné společnosti Essox, ale banka odmítla odpovědět.

Z vyjádření mluvčího banky Michala Teubnera pro server iDnes.cz, který o výše zmíněném případu Home Creditu informoval jako první, ale vyplývá, že banka se zastavováním nakonec nesouhlasí a dluhy bude po zastavení původních exekucí dále vymáhat. "Judikatura Nejvyššího soudu nezpůsobuje zánik samotného úvěrového vztahu či omezení závazků klientů splatit poskytnutý úvěr v souladu se sjednanými podmínkami. V případě porušení závazků ze strany klientů proto budeme postupovat ve vymáhání dlužných částek v souladu s platnými právními předpisy," informoval mluvčí banky Michal Teubner.

Promlčený dluh?

Otázkou nyní je, jestli dluhy, u nichž došlo k zastavení exekuce, nebudou již promlčené. O tom budou rozhodovat soudy v případě podání nových exekucí. "Je otázka, zda jsou po ukončení exekuce dluhy starší jak čtyři roky promlčené, či nikoliv. Existují protichůdné právní názory i rozhodnutí soudů. Tam bude jistě velká právní bitva, kterou asi nakonec bude muset opět rozhodnout Nejvyšší soud. Jde přitom o pohledávky v řádu mnoha miliard," říká Němec.

Ten odhaduje, že chybně nařízených exekucí na základě nezpůsobilého rozhodčího nálezu je více jak 100 tisíc. Samy soudy nemají celkovou statistiku k dispozici. Ministerstvo spravedlnosti před třemi lety odhadovalo počet všech rozhodčích nálezů u spotřebitelských smluv na 70 tisíc ročně.

Ministerstvo spravedlnosti se momentálně problematikou zabývá. Uvažuje o tom, že by na tuto agendu vyčlenilo dodatečné prostředky, aby soudy mohly takto zahájené exekuce samy přezkoumávat? "Tento bod byl předběžně zařazen na program jednání nejbližší systemizační komise, kde bude problematika projednána se zástupci soudů – členy komise. Podle výsledku tohoto projednání budou případně navržena nutná opatření," odpovídá bez bližších podrobností mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy