Konkurence mezi exekutory? Místní omezení je znovu ve hře

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
12. 12. 2014 7:42
Vedení Exekutorské komory znovu prosazuje takzvanou teritorialitu, tedy omezení územní působnosti. Část exekutorů je ale proti.
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Náročný úkol „rozseknout“ spor tuzemských exekutorů nyní řeší ministerstvo spravedlnosti.

Exekutorská komora, jejímiž členy je povinně všech zhruba 160 exekutorů, chce prosadit takzvanou teritorialitu, tedy územní omezení této profese. Část exekutorů je ale proti. Mediální i lobbistický tlak obou skupin sílí.

Základní otázkou je, zda si mají exekutoři mezi sebou konkurovat v rámci celé republiky tak jako dosud, nebo mají být – podobně jako třeba soudci – omezeni místem svého sídla a získávat „zakázky“ jen z tohoto regionu? Zastánci omezení mluví o výhodách pro dlužníky i věřitele, kritici naopak o zdražení služeb pro věřitele a umělém omezování konkurence.

Volba exekutora dosud není nijak místně omezená. Teoreticky tak soudní exekutor z Aše může vykonávat exekuci například ve Valašském Meziříčí. Eventuální náklady na cestu do bydliště dlužníka kvůli soupisu movitých věcí ale od ledna podléhají limitu, nesmějí překročit 1500 korun.

Na květnovém sněmu Exekutorské komory se pro omezení územní působnosti vyjádřilo 85 ze 102 přítomných exekutorů. Celkově je v Česku téměř 160 exekutorských úřadů, od „drobných podnikatelů“ až po „dravce“ fungující jako velké firmy.

Poznej svého exekutora

Právě boj o zakázky na volném trhu stojí podle zastánců omezení za někdy až příliš agresivními praktikami některých exekutorů, kteří chtějí získat od věřitele další zakázky. Vedle vedení Exekutorské komory prosazují teritorialitu například Soudcovská unie, Notářská komora ČR, nezisková organizace Člověk v tísni, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR nebo ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier.

Zavedení místní příslušnosti exekutorů by podle zastánců přineslo řadu výhod hlavně dlužníkům. Blízkost exekutorského úřadu by přinesla lepší kontakt s dlužníkem včetně dohledu nad ním a kontroly jeho majetkových poměrů. Mohl by snáze požádat o splátkový kalendář, výhodou může být i přehledná evidence spisů u jednoho exekutora. "Místní příslušnost by zkrátka znamenala vyšší vymahatelnost práva. Došlo by ke stabilizaci systému a k posílení nezávislosti soudního exekutora tím, že se odstraní prvek konkurujících si podnikatelů," říká mluvčí Exekutorské komory Petra Báčová.

Postavení soudního exekutora by se pak více přiblížilo statusu soudce, jehož si občan také nemůže svévolně vybrat – je mu přidělen. "Soudci vykonávají řízení podle zákona a všichni mají k dispozici tytéž pravomoci, nejinak je tomu v případě soudních exekutorů," dodává Báčová.

Ochromíte systém, který dobře funguje

Odpůrci teritoriality to ale vnímají přesně opačně. Podle nich je současná konkurence žádoucí a její zrušení naopak povede k horší vymahatelnosti práva.

"Absence konkurenceschopnosti by ochromila nastavený systém, který zajistil neuvěřitelný nárůst úspěšnosti vymáhání. Jakýmkoli omezením, nebo dokonce odbouráním konkurence zcela zákonitě nastane ztráta motivace k práci a s tím spojené důsledky, ať již jde například o snížení kvality vymáhání či odklon k vymáhání pohledávek vlastními či mimoprávními silami. A přineslo by to i významný diskomfort pro věřitele, tedy pro poškozené občany, firmy a instituce," říká Ondřej Mareš, mluvčí uskupení Exekutoři za spravedlivé exekuce, který je současně exekutorem v Litoměřicích.

V uskupení Exekutoři za spravedlivé exekuce je nyní dvacítka exekutorů, mezi nimi i bývalý prezident Exekutorské komory Juraj Podkonický, v minulosti proslulý právě vysokým objemem zakázek. Například v roce 2010 ovládal Podkonický podle neoficiálních informací nejméně čtvrtinu českého "trhu", společně s dalšími čtyřmi největšími kancelářemi kolem poloviny. Většina exekutorů má řádově tisíce zakázek ročně, největší pětka však desítky tisíc. A naopak ti nejmenší jen stovky ročně.

Mareš varuje před tím, že věřitelé – tedy například banky, pojišťovny nebo operátoři - by pak ušlé zisky vzniklé nižší vymahatelností promítli do cen poskytovaných služeb a zboží. Prodražila by se jim zřejmě také komunikace s několika exekutory místo jediného.

Proti je i ÚOHS

Proti omezení se nedávno postavil také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podle něj jsou soudní exekutoři podnikatelskými subjekty. Jako takoví mezi sebou soutěží v poskytování služeb. "Nelze připustit, aby došlo ze zákona k rozdělení trhu, neboť by byla omezena přirozená konkurence, trh by se přestal vyvíjet a stagnoval by," uvedl úřad.

Úřad se vyjadřoval k senátnímu návrhu Zdeňka Škromacha (ČSSD) a dalších senátorů. Ti argumentují, že současný systém zvyšuje náklady na exekuce. Podle ÚOHS ale není jasné, proč je jediným východiskem z problémů na trhu právě zavedení principu teritoriality, která nutně musí vést k omezení soutěže. Zatímco nyní po celé republice „soutěží“ zhruba 160 exekutorů, v případě místního omezení jich bude na každý krajský soudní obvod kolem dvaceti. A v případě okresní příslušnosti by se možnost volby blížila nule, neboť průměrně by v okrese bylo 1,8 exekutora.

Kritici teritoriality se obávají také toho, že by exekutoři „zlenivěli“, pokud by měli jistou práci. Exekutorská komora s tím nesouhlasí. "Jakékoliv obavy z nečinnosti exekutora jsou liché. I po zavedení místní příslušnosti by samozřejmě bylo možné postihnout nečinnost v řízení. Exekutor by byl dokonce lépe kontrolovatelný dohledovými orgány, a pokud by nepracoval správně, byl by – stejně jako dnes – kárně postižitelný," reaguje mluvčí komory Báčová. Připomeňme také, že exekutoři i po změně byli nadále motivováni tím, že jejich odměny se počítají z toho, co vymůžou.

Několik variant

Rozhodující zřejmě bude právě názor ministerstva spravedlnosti, respektive vládní koalice. Senátní návrh, stejně jako předchozí návrh hnutí Úsvit, zřejmě nepodpoří dost poslanců.

"O omezení působnosti exekutorů jen na určitý region zatím stále probíhá politická i odborná diskuse, která zatím nevyústila v žádný konkrétní vládní návrh," říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Jiří Hovorka.

Pokud se ministerstvo k zavedení teritoriality odhodlá, bude muset ještě dořešit její konkrétní podobu. "Zvážit je možné zavedení teritoriality v rámci soudního kraje nebo okresu a dále určit, jakým způsobem budou exekuční návrhy v rámci obvodu rozdělovány," upřesňuje Hovorka.

Podle Exekutorské komory je nejvhodnější variantou krajská místní příslušnost s rovnoměrným soudním rozvrhováním exekucí mezi exekutorské úřady. „Byla by tak posílena nezávislost soudního exekutora a jeho nestrannost, garantována stabilita systému do budoucnosti nebo by došlo ke snížení počtu dotazů na majetek dlužníků na třetí osoby," říká Báčová.

Dořešit by se musely i další detaily. Například starosta města Aš Dalibor Blažek se ptá, jak by to bylo v případě, že by se dlužník začal stěhovat. "Z praxe víme, že lidé, po nichž vymáháme pohledávky, se velmi často stěhují z místa na místo po celé republice a není vůbec jednoduché je dostihnout. V případě uplatnění principu teritoriality se obávám, že by za nimi jednotlivé složky nejspíš jen dlouze a bezcílně cestovaly po celé republice. A vážně pochybuji, že by se jednalo o zlepšení či zrychlení současné situace, spíše naopak," reaguje Blažek.

Místní příslušnost je v EU standard

Podle Exekutorské komory, která se odvolává zejména na údaje získané od Mezinárodní unie soudních exekutorů, je princip místní příslušnosti v Evropské unii obvyklý a funguje v drtivé většině zemí osmadvacítky. Výjimkou jsou podle komory jen Česko, Slovensko, Albánie a Nizozemí, kde teritorialita není. "Místní příslušnost soudních exekutorů má v Evropě velmi silnou pozici a jde o tradiční a právně vyspělý princip," říká Báčová.

Takové závěry ale sdružení Exekutoři za spravedlivé exekuce odmítá a rozporuje. Podle Ondřeje Mareše je trend v Evropě takový, že jednotlivé státy ustupují od teritoriality ke konkurenčnímu prostředí. "Tak například dne 30. září 2013 přešlo Portugalsko z původního systému okresní příslušnosti k příslušnosti celostátní, nejaktuálnějším případem je pak Francie, která otevřela soutěž mezi exekutory," reaguje Mareš.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Armáda vystřídala sedm desítek vojáků v Mali. V čele mise EU zůstává český generál

Česká armáda na misi v Mali vystřídala sedm desítek vojáků, kteří střeží velitelství mise a výcvikovou základnu. Podílí se také na výcviku malijské armády. Nová jednotka v úterý od svých předchůdců převzala operační úkol. Uvedl to mluvčí výcvikové mise EU Jakub Šimíček. Velitelem celé mise Evropské unie i nadále zůstává český generál František Ridzák, svou funkci bude předávat v polovině ledna.

Slavnostní akt předání operačního úkolu mezi 3. a 4. úkolovým uskupením české armády se uskutečnil v úterý. Jednotka, která v Mali působila od května, byla složena především z vojáků 74. mechanizovaného praporu, doplnili je příslušníci 43. výsadkového praporu a dalších útvarů české armády. Nyní je vystřídali vojáci ze 131. dělostřeleckého oddílu z Jinců a specialisté z dalších útvarů.

Česká jednotka má v Mali za úkol chránit samotné velitelství mise v hlavním městě Bamaku, zajišťují také doprovod důležitých osob. Další její část zajišťuje bezpečnost výcvikové základny Koulikoro a chrání její velení. Podílí se také na výcviku. Kromě této jednotky má česká armáda v Mali několik desítek vojáků v čele s Ridzákem, kteří se podílejí na řízení samotné mise. Ridzák je prvním českým vojákem, který spojenecké misi v zahraničí velí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy