Podle současných pravidel by lidé po roce 2030 chodili do penze v 65 letech. Dál už by se důchodový věk nezvyšoval. Pokud by se ovšem toto zastropování prolomilo, tak by zejména mladší ročníky odcházely do penze výrazně později.
V minulých letech tehdejší ministryně financí Alena Schillerová navrhovala prolomit hranici odchodu do důchodu. Její návrh byl založen na premise, že člověk by měl v důchodu strávit čtvrtinu života. Tím, jak se prodlužuje délka dožití, prodlužoval by se i odchod do důchodu.
Lidé by tedy pracovali déle, čímž by do důchodového systému odvedli více peněz. Zároveň by kratší dobu dostávali důchod. Češi mají strávit v penzi čtvrtinu života.
K návrhu posunout hranici odchodu do důchodu přitom paradoxně Schillerovou inspirovala analýza ministerstva práce a sociálních věcí, které vedla tehdejší ministryně Jana Maláčová, se níž měla rozpočtové spory. Ta ovšem materiál označila za pouze informativní a důchodový věk se nezměnil.
Od roku 1995 se věková hranice odchodu do penze pravidelně zvyšuje o pár měsíců. Zastavit se má právě na hranicí 65 let, která by měla platit pro ročníky 1966 bez dětí a mladší. Zatím jde tedy o strop, který se možná posune. O růstu důchodového věku se vlády rozhodují na základě demografických prognóz, které úřady připraví každých pět let, tedy v letech, které končí číslovkou 4 a 9.
|
Zátěž důchodového systému se bude zvyšovat |
|||||||
| 2016 | 2020 | 2030 | 2040 | 2050 | 2060 | 2070 | |
| Výdaje na důchody (% HDP) | 8,2 | 8,1 | 8,2 | 9,2 | 10,8 | 11,6 | 10,9 |
| Podíl lidí starších 65 let (%) | 18,6 | 20,3 | 22,6 | 25,7 | 29,1 | 30,4 | 28,3 |
| Podíl lidí ve věku 15 až 64 let (%) | 65,9 | 63,7 | 62,5 | 60,3 | 55,7 | 54,5 | 57 |
| Počet pracujících na sto důchodců | 177 | 170 | 159 | 139 | 121 | 116 | 123 |
Zdroj: The 2018 Ageing Report, European Commission
