Praha - Téměř dvě třetiny živnostenských úřadů mohou zaniknout, o místo by přišla téměř třetina dosavadních zaměstnanců. Stát tím ušetří přes 230 milionů ročně, vedle efektivity stoupne i kvalita úřadů.
Tak ve stručnosti vypadá záměr, který nyní prezentuje ministerstvo průmyslu a obchodu zástupcům podnikatelů i místních samospráv. Teprve na podzim - po diskuzích a dokončení analýzy - chce ministerstvo připravit konkrétní návrh.
Zatím relativně samostatné živnostenské úřady tak zřejmě čeká podobná centralizace, jakou od letošního dubna procházejí úřady práce v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí.
Zástupci podnikatelských svazů i samospráv, s nimiž ministerstvo své záměry konzultovalo, sice v zásadě nejsou proti optimalizaci úřadů, ale varují hlavně před jejich horší dostupností pro živnostníky.
Třetina zaměstnanců skončí
Základem nového systému má být 14 živnostenských úřadů v krajských městech. Ta pak mají mít zhruba 80 detašovaných pracovišť, zejména na úrovni takzvaných okresních měst - tak, aby pokrývaly obvody s přibližně stejným počtem podnikatelů.
Dosud v Česku působí 227 obecních živnostenských úřadů, začleněných do úřadů obcí s rozšířenou působností, a dále 14 krajských živnostenských úřadů v rámci krajských úřadů a pražského magistrátu.
Mají přes dva tisíce pracovníků - zaměstnanců obcí a krajů. Stát na každého z nich přispívá 380 tisíci korunami ročně, celkem jde o 763 milionů korun.
Po navrhované centralizaci by klesl počet pracovníků o zhruba třetinu a státní rozpočet by ušetřil přes 230 milionů korun ročně.
Kromě odhadovaných 255 milionů korun na počáteční vybavení přestěhovaných úřadů přitom ministerský záměr nepočítá s novými náklady. Chce totiž využít volné prostory v jiných nemovitostech patřících státu.
Roli Živnostenského úřadu České republiky má stejně jako dosud plnit ministerstvo průmyslu a obchodu. Výrazně by ale posílil jeho přímý vliv na úřady, zajišťovalo by také jakousi servisní podporu pro regionální pracoviště.
Většina živnostníků prý změnu nepocítí
Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro oblast podnikání Bedřich Danda neočekává, že by se výrazněji zhoršila dostupnost úřadů pro samotné živnostníky.
"Počet registrací nových živností je mnohem nižší než v 90. letech. A většina stávajících podnikatelů si své záležitosti už často vyřizuje elektronicky bez nutné návštěvy úřadu," vysvětluje Danda.
Nový systém má naopak umožnit pružnější přesuny kapacit podle potřeb jednotlivých regionů. Dosavadní územní obvody jsou totiž značně nesourodé jak do počtu podnikatelů, tak i vykazovaných kontrol a dalších činností.
Vedle úspor mají změny vést ke sjednocení výkonu státní správy z pohledu metodického, řídícího a kontrolního. Podle ministerstva to povede k vyšší kvalitě a efektivnosti práce úředníků.
Například kontrolní činnost má být nově soustředěna na krajské úrovni, což má vést k větší objektivitě kontrol bez závislosti na lokálních vazbách.
"Přenesení odvolacího a přezkumného řízení na centrální úroveň lze ovšem považovat spíše za prokorupční opatření," varuje náměstek hejtmana Zlínského kraje Jindřich Ondruš.
Reforma má podle ministerstva umožnit také větší specializaci pracovníků, která teď zejména v malých územních obvodech není reálná.
Zástupci podnikatelských svazů sice vítají snahu o efektivnější státní správu, ale varují i před její horší dostupností.
"Jestliže budou úřady vzdáleny a ještě přetíženy, ušetří možná stát, ale náklady se přenesou na živnostníky," říká například Eva Svobodová, ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Obavy má také z možného omezení poradenských služeb pro zájemce o podnikání.
Návrat k oddělené státní správě
Pokud záměr projde, půjde - po letošní centralizaci úřadů práce - o druhé výrazné omezení takzvané přenesené působnosti, respektive o návrat k oddělenému fungování státní správy a samosprávy.
Zjednodušeně řečeno. Stát už nechce přispívat krajům či obcím na některé činnosti, které pro něj zajišťují, a chce je dělat sám a efektivněji.
| Čtěte více: Reformy trpí zjevným pragocentrismem, varuje venkov Živnostníci, těšte se. Ubyde papírů a zlevní televize Daňové ráje i pekla. Nový žebříček finančních úřadů |
Podle Hany Jeníčkové, náměstkyně primátora Mostu, však ministerský záměr jen oddálí státní správu občanům a představuje nekoncepční zásah do současného modelu. (Podrobněji jsme o výhradách "regionů" k vládním krokům psali zde).
Vedoucí živnostenského odboru v Havířově Irena Balounová navíc upozorňuje, že zhruba polovinu úkonů tvoří podávání informací. Ty se přitom do systému, na jehož základě ministerstvo zpracovává analýzu možné změny, nezaznamenávají.
Zástupci samosprávy i ministerstva shodně tvrdí, že jednání jsou teprve na začátku. "Kroky ministerstva považujeme za zahájení diskuze, v níž bude možné projednat různé varianty budoucí úpravy," říká Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí.
Vlasák připouští částečné rušení úřadů, záměr však podle něj neřeší například problém odstupného pro nadbytečné pracovníky obcí ani případné kompenzace za vyškolené pracovníky, kteří přejdou pod stát.
Také náměstek Danda - mimochodem sám dlouholetý živnostník - zdůrazňuje, že času a prostoru k jednáním je ještě hodně. "Rozhodně neplánujeme, že by ke změně došlo už od ledna 2012," dodává.
