Jaké sankce hrozí lidem a firmám za porušení daňových povinností? Nový daňový řád, nahrazující od ledna 2011 dosavadní zákon o správě daní a poplatků, přináší v této oblasti několik novinek.
Daňový řád řeší problematiku sankcí obsáhleji, uceleněji a konkrétněji. Věnuje se jí celá jedna část zákona, což je přehlednější a transparentnější než dosud.
Následující text se podrobně věnuje pouze oblasti sankcí. Celkový přehled nejvýznamnějších změn, které nový daňový řád přináší, najdete v samostatném článku.
Pořádková pokuta
Dřívější úprava pokuty v zákona o správě daní a poplatků je nyní podstatně rozšířena.
Dosud mohl správce daně (finanční úřad) uložit pokutu tomu, kdo nesplnil ve stanovené lhůtě povinnost nepeněžité povahy.
Šlo o případy, kdy se například daňový subjekt (poplatník) nedostavil na základě předvolání na finanční úřad, nedoložil požadované doklady, nesplnil záznamní nebo registrační povinnost, popřípadě nepodal přiznání ani na výzvu finančního úřadu.
Tato možnost zůstává zachována i v novém daňovém řádu. Za "závažné ztěžování či maření správy daně, které spočívá v nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, a to bez dostatečné omluvy", může finanční úřad udělovat pokuty i nadále.
Pokutu tohoto typu lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne, ve kterém došlo k nesplnění zákonné povinnosti (v dosavadním zákoně o správě daní to byly dva roky).
Nově lze pořádkovou pokutu uložit nejen daňovému subjektu (podnikateli), ale kterékoli osobě zúčastněné na daňovém řízení, pokud závažně ztěžuje průběh tohoto řízení, ruší pořádek, neuposlechne pokynů úřední osoby nebo se chová urážlivě. Takovouto pokutu lze uložit pouze při samotném průběhu jednání, vedeném správcem daně.
Maximální možná výše pokuty je 50 tisíc, zatímco dosavadní výše pokuty v zákoně o správě daní činila až dva miliony korun. Při stanovení výše pokuty vezme úřad v úvahu význam porušené povinnosti a závažnost následků pro správu daní.
Pokutu lze ukládat opakovaně, pokud její dosavadní uložení nevedlo k nápravě a protiprávní stav trvá. To, zda bude či nebude pokuta uložena, záleží na takzvané správní úvaze správce daně.
Pokuta za opožděné "tvrzení"
Tento druh sankce koresponduje s dosavadní sankcí zvanou zvýšení daně. Oproti dřívějšku však doznal poměrně zásadních změn.
I nadále se jedná o postih za pozdní podání daňového přiznání, respektive daňového tvrzení. Daňové tvrzení je kategorie, kterou nově používá daňový řád pro daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování.
Pokuta i její výše vzniká přímo ze zákona a správce daně ji tudíž musí vždy uložit, podá-li někdo daňové přiznání po zákonem stanovené termínu a zpoždění s podáním je delší než pět pracovních dnů.
Za každý den prodlení se počítá určitá procentuální částka z přiznané daňové povinnosti, u daně a daňového odpočtu je to 0,05 %, u daňové ztráty 0,01 %, nejvýše však 5 % stanovené daně, odpočtu či ztráty.
Nově je stanoven nejen princip výpočtu sankce, ale i dolní a horní limit sankce. Minimální částka pokuty je 500 korun, maximální 300 tisíc korun. Sankce se ukládá za pozdní tvrzení, tedy bude se vztahovat i na případy pozdního podání vyúčtování.
Pokuta se však nevztahuje na každé pozdní podání daňového přiznání, ale pouze na ta podání, která měl poplatník zákonnou povinnost podat. Takže na případy dobrovolného podání (například když podává přiznání fyzická osoba, mající jediný zdanitelný příjem ze závislé činnosti od jediného zaměstnavatele, a to s cílem vrátit přeplatek na dani) se povinnost pokuty nevztahuje.
V praxi to bude znamenat, že pokud podnikatel (bez daňového poradce) podá daňové přiznání k dani z příjmů až 8. dubna 2011, přestože zákonný termín je 31. března 2011 a vykáže v něm nulovou daň, finanční úřad mu musí vyměřit pokutu, a to v minimální výši 500 korun.
Případné pozdní zaplacení samotné daně je sankcionováno samostatně, a to úrokem z prodlení (viz níže). Zmíněná pokuta za opožděné podání daňového přiznání se tedy vztahuje pouze na podání (tvrzení) samotné, nikoliv na placení daně.
Penále
Penále je sankce stanovená v pevné procentuální výši. Vzniká ze zákona při doměření daně z úřední povinnosti. Vypočítává se z dodatečně vyměřené vyšší daně nebo nižší daňové ztráty, popřípadě ze snížení odpočtu daně nebo ze snížení nároku na vrácení daně.
V podstatě jde o případy, kdy daňová kontrola zjistí nedostatky, na základě kterých je zvýšena daň, případně snížena ztráta a podobně.
Na doměřenou daň nebo daňovou ztrátu vystaví finanční úřad dodatečný platební výměr, jehož součástí je i stanovení výše penále z dodatečně vyměřené daně nebo daňové ztráty.
Penalizační sazba činí
- 20 % při zvýšení daně,
- 20 % při snížení odpočtu daně nebo snížení nároku na vrácení daně,
- 1 %, dojde-li ke snížení daňové ztráty.
Penále v daňovém řádu zůstává prakticky ve shodné podobě s předchozí úpravou v zákoně o správě daní. Změna spočívá pouze ve zmírnění sankce u daňové ztráty - sazba je oproti zákonu o správě daní snížena z 5 % na 1 %.
Úrok z prodlení
Úrok z prodlení vzniká ze zákona za každý den prodlení. Nově však počíná až pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti.
Počítá se až do dne platby včetně a uplatní se po dobu nejdéle pěti let.
Beze změny zůstává samotná výše úroku z prodlení - odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou (platné pro první den příslušného kalendářního pololetí), zvýšené o čtrnáct procentních bodů.
V současné době by se uplatnila repo sazba (k 1. 7. 2010) ve výši 0.75 %, při zvýšení o 14 bodů činí sankce 14, 75 %. Jedná se o roční sazbu, takže při prodlení s placením daně ve výši 10 tisíc korun po dobu 100 dnů by úrok dosáhl 404 korun.
Úrok z prodlení není potřeba uhradit, pokud nedosáhne 200 korun u jednoho druhu daně u jednoho správce. Na tomto limitu se tedy nic nemění,
Jestliže je daň doměřena po kontrole finančním úřadem, zaplatí poplatník samotný doměrek daně, 20% penále z doměřené daně a ještě úrok z prodlení, který se vypočítává z doměřené daně, a to od původního dne splatnosti (tj. datum, kdy mělo být podáno řádné přiznání za příslušné období) až do dne úhrady doměrku. Takže pokud je doměřena daň z příjmů za rok 2008, jejíž původní splatnost byla 31. 3. 2009, lhůta pro výpočet úroku z doměrku začíná běžet od následujícího dne.
Při posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, vzniká poplatníkovi za dobu posečkání povinnost uhradit úrok z posečkané částky, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů - tedy v poloviční výši oproti klasickému úroku z prodlení.
V daňovém řádu dochází ke změně výše úroku, do které nebude finančním úřadem předepsán, a to z původních 50 na 100 korun.
Nově může finanční úřad upustit od předepsání úroku z posečkání, pokud by to bylo příliš tvrdé vzhledem k ekonomickým nebo sociálním poměrům poplatníka.
| Čtěte podrobněji: Daňové změny roku 2011: Povodňová daň a konec výjimek Nový daňový řád: Tvrdší pokuta, ale jinak dobré zprávy Daňová složenka končí. Plaťte jinak, nebo s poplatkem |
