Daňové změny roku 2011: Povodňová daň i nová pokuta

Petr Kučera Petr Kučera
2. 1. 2011 15:00
Nižší daňová sleva je nejvýraznější, ale nikoliv jedinou důležitou změnou
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Takzvaná povodňová daň je nejvýraznější změnou, kterou v oblasti daní přináší leden 2011. K faktickému zvýšení daní dochází i kvůli zrušení některých dosavadních výjimek.

Samotná sazba daně z příjmů fyzických osob se nemění, zůstává tedy takzvaná rovná daň s 15% sazbou. Nemění se zatím ani výše odvodů na pojistné.

Firmám už pro rok 2010 klesla sazba daně z příjmů právnických osob z předchozích 20 na 19 procent. Rozhodnutí přijala ještě Topolánkova vláda, pro rok 2011 se nic nemění.

Pro "procesní" vztahy mezi finančními úřady a poplatníky začíná po osmnácti letech platit zcela nový předpis - daňový řád, nahrazující dosavadní zákon o správě daní a poplatků.

Ten sice přinese zpřísnění některých pravidel, například pokutu za pozdní podání přiznání ve výši nejméně 500 korun, nicméně celkově poskytne lidem a firmám silnější zbraně pro případné spory se státem.

Stát si vezme o stovku měsíčně víc

Kvůli "povodňové dani" zaplatí lidé na daních za rok 2011 o stokorunu měsíčně navíc oproti nynějšku. Zaměstnanci to poprvé poznají ve výplatě za leden.

Klesne totiž sleva na poplatníka, a to z dosavadních 24 840 na 23 640 korun ročně. Slevu využívá každý, kdo má zdanitelné příjmy.

Ministerstvo financí odhaduje, že nižší sleva na poplatníka přinese do rozpočtu zhruba 4,6 miliardy korun v roce 2011. Původní cíl - zlepšit situaci státního rozpočtu - nakonec ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) upřesnil, že takto vybrané peníze mají putovat do zvláštní položky v rozpočtu, určené na protipovodňová opatření a odstraňování škod po záplavách.

Miroslav Kalousek, ministr financí
Miroslav Kalousek, ministr financí | Foto: Reuters
Čtěte také:
Jak ministr Kalousek přišel na povodňovou stokorunu
Škrty v rodičovské a porodném: 13 nejčastějších otázek

Ve vládě neprošel druhý z návrhů ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Podle něj mělo klesnout i daňové zvýhodnění na každé vyživované dítě, a to o 240 korun ročně (20 korun měsíčně). Sleva tedy zůstává v roční výši 11 604 korun.

Stropy, paušály ani DPH se zatím nemění

Nemění se ani samotná sazba daně - 15% z takzvané superhrubé mzdy. Návrhy ČSSD na obnovení daňové progrese neprošly.

Strop pro placení sociálního a zdravotního pojištění zůstává na šestinásobku průměrné mzdy, teprve od roku 2012 má klesnout na trojnásobek.

Nemění se ani "výdajové paušály" pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Výjimkou je opětovné snížení paušálu z nynějších 60 % na předchozích 40 % u svobodných povolání, které schválila ještě předchozí sněmovna v rámci úsporného balíčku.

Také daň z přidané hodnoty zůstává na 10 a 20 procentech. Ke "sblížení" či sjednocení sazeb - zřejmě na úrovni mezi 16 a 19 procenty - má dojít nejpozději od roku 2012.

Konec některých výjimek

Ke zrušení většiny daňových výjimek a "zpřehlednění systému" má dojít nejdříve od roku 2012, nicméně některé končí už od ledna 2011.

Počínaje Novým rokem končí daňové osvobození úroků ze stavebního spoření. Nově budou zdaněny 15 procenty, tedy stejně jako daň z příjmů. Stejné osvobození skončí také pro úroky v družstevních záložnách (kampeličkách). Podmínky se tedy srovnají s už existující daní u bankovních vkladů.

Foto: RK Sting
Čtěte také:
Škrty jdou k Ústavnímu soudu. Co řekne k retroaktivitě?
Rozhodnuto: Státní podpora stavebního spoření klesne
Zájem o stavební spoření neklesá, ukazuje statistika

Od roku 2011 končí i pětileté daňové prázdniny pro fotovoltaické elektrárny a další obnovitelné zdroje energie. Osvobození od daně půjde naposledy využít za rok 2010, a to nezávisle na tom, kdy byla elektrárna zprovozněna. Vedle velkých investorů končí osvobození i pro menší elektrárny například na střeše rodinných domů.

Další změna se týká životního pojištění: Pokud si lidé vyberou tyto peníze předčasně (před dosažením 60 let věku), zaplatí 15% daň z příjmů za příspěvek, který na pojištění dostali od zaměstnavatele. Dosud tuto povinnost neměli.

Končí i daňové osvobození platu prezidenta republiky a renty bývalého prezidenta. Zdaněny budou také poslanecké náhrady například za dopravu nebo bydlení - nadále však na ně budou mít nárok i poslanci, kteří je ve skutečnosti nepotřebují. Daňové osvobození výsluh a odbytného už nebudou moci využít ani vojáci z povolání a příslušníci bezpečnostních sborů.

Mění se také pravidla pro zdaňování důchodů. Nově jej bude muset zdanit penzista, který má vedlejší příjem přesahující trojnásobek průměrné měsíční mzdy - tedy pokud si k důchodu přivydělá v průměru přes 70 tisíc korun měsíčně.

Naopak řada dalších výjimek - týkajících se například hypoték nebo zaměstnaneckých benefitů včetně stravenek - zatím zůstává.

Hit roku - speciální srážkové daně

Ministr financí, který si zakládá na postupném odstranění výjimek a zpřehlednění systému, současně zavádí speciální srážkové daně pro stavební spoření i fotovoltaické elektrárny.

Státní příspěvek ke stavebnímu spoření za rok 2010 bude zdaněn speciální 50% sazbou, klientům ji strhnou přímo spořitelny. Poslanci ČSSD si sice budou u Ústavního soudu stěžovat kvůli údajné retroaktivitě, na začátek účinnosti zákona to ale nemá vliv.

Novinkou je také 26% srážková daň na elektřinu z fotovoltaických elektráren. Dotkne se jen větších elektráren s výkonem nad 30 kW, připojených v letech 2009 a 2010, nikoliv třeba instalací na rodinném domku.

Nová pokuta, ale i příjemnější novinky

Od ledna 2011 začíná platit zcela nový daňový řád, nahrazující dosavadní zákon o správě daní a poplatků. Netýká se samotné výše nebo předmětu daní, ale upravuje "procesní" práva a povinnosti - tedy  hlavně vztahy s finančními úřady.

Širší veřejnosti se dotkne hlavně konec absurdní povinnosti, podle níž museli (od listopadu 2009) lidé a firmy platit daně zhruba o 2-3 dny dříve, než skončila lhůta pro podání samotného přiznání. Nově získají na úhradu daně (připsání na účet státu) čtyři pracovní dny, teprve potom hrozí sankce.

Na druhou stranu kdo podá daňové přiznání pozdě, dostane při zpoždění delším než pět pracovních dnů pokutu minimálně 500 korun. A to i v případě, že mu vychází nulová daň, pokud měl povinnost podat přiznání a neučinil tak. Dosud záleželo na úředníkovi, zda mu podobnou sankci udělí.

Skončí také možnost, aby sám finanční úřad prominul pokuty či penále - to bude moci učinit jen ministr financí a jen plošně v případech jako jsou například povodně nebo nejasnosti v zákoně.

Zákon nicméně hlavně zavádí řadu větších či menších dalších zlepšení ve prospěch poplatníků, často tak reaguje na rozhodnutí soudů z předchozích let. Jde například o jasnější pravidla pro zahájení daňové kontroly nebo pro promlčení daně.

Mimo jiné zavádí pravidlo, že podané odvolání (proti rozhodnutí finančního úřadu) má odkladný účinek. Dříve musel člověk či firma údajný nedoplatek nejdříve zaplatit, zpátky jej pak dostali až po případné výhře ve sporu, často po mnoha letech.

Finanční úřady také budou muset svá rozhodnutí odůvodňovat a ukazovat poplatníkovi i případné podklady.

Foto: Ondřej Besperát
Čtěte podrobněji:
Nový daňový řád: Tvrdší pokuta, ale jinak dobré zprávy
Tresty od finančního úřadu: Co hrozí po Novém roce

Firmy si připlatí za nemocenskou

Právnickým osobám už pro rok 2010 klesla sazba daně z příjmů z předchozích 20 na 19 procent. Rozhodnutí přijala ještě Topolánkova vláda, pro rok 2011 se nic nemění.

Oproti původním plánům Topolánkovy vlády však zaměstnavatelům neklesne v roce 2011 výše odvodů na nemocenské pojištění. Naopak: Budou muset zaměstnancům platit nemocenskou místo státu o týden déle než dosud (formou náhrady mzdy), tedy až do 21. dne pracovní neschopnosti. Změna má platit po tři roky, pak se mají pravidla vrátit ke stavu z roku 2010.

Malé firmy (s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26) si mohou zvolit alternativu: Když zaplatí pojistné vyšší o jeden procentní bod, budou si moci odečíst od pojistného polovinu z náhrady mzdy vyplácené za dobu pracovní neschopnosti.

Skončí také poloviční sleva na dani z příjmů právnických osob, kterou dosud mohli uplatňovat větší zaměstnavatelé zdravotně postižených osob. Některé další chystané změny (měsíční hlášení finančnímu úřadu, delší lhůta pro dodatečné vyměření daně) ale neprošly. Podrobný přehled najdete v této grafice.

Nově už podnikatelé nebudou muset platit daň z přidané hodnoty za zboží a služby dodané firmám, které jim za ně do určité doby nezaplatí. Současně však bude za nezaplacenou DPH ručit - za stanovených podmínek - kromě dodavatele také odběratel. Obě změny začnou platit až od dubna.

Novoroční ohňostroj v Praze sledovaly tisíce lidí. Světelná podívaná trvala 15 minut a byla podle svých autorů rozdělena do 20 sekvencí. Pyrotechnická show stála 1,2 milionu korun, z toho 300 000 korun přispěl pražský magistrát.
Novoroční ohňostroj v Praze sledovaly tisíce lidí. Světelná podívaná trvala 15 minut a byla podle svých autorů rozdělena do 20 sekvencí. Pyrotechnická show stála 1,2 milionu korun, z toho 300 000 korun přispěl pražský magistrát. | Foto: Tomáš Adamec
Čtěte také:
Co všechno se mění od Nového roku? Víc než jen škrty
Změny pro podnikatele: Vyšší odvody a tvrdší kontroly

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Chci, aby bylo Česko lídrem v inovacích, řekl Babiš v New Yorku

Česká republika chce být zemí budoucnosti a stát se tím, kdo v inovacích udává tón. V New Yorku to na fóru Concordia Summit, které se koná jako doprovodná akce k Valnému shromáždění OSN, prohlásil český premiér Andrej Babiš. "Jako jedna z nejvíce industrializovaných zemí v Evropě se musíme soustředit na inovace, abychom zajistili naši konkurenceschopnost," řekl Babiš. Zmínil, že národní strategie je založena na devíti tematických pilířích od podpory prostředí, které umožní vznik nových podniků, přes podporu vzdělání a výzkumu po digitalizaci a technologický rozvoj.

Zdroj: ČTK
Další zprávy