Analýza právničky Dany Hobzové zveřejněná ve Fóru sociální politiky Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí se zaměřila na sociální dávky, které stát poskytuje rodinám s dětmi.
Jedná se o peněžitou pomoc v mateřství, porodné, otcovskou, rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Autorka zjistila některé paradoxy ve výplatách dávek. A to především u přídavku na dítě, na který má nyní dosáhnout, díky navýšení životního a existenčního minima, více rodin. Zároveň autorka porovnala český systém s dalšími devíti systémy v evropských zemích.
Podle analýzy je českým rodinám ztráta příjmu v rané fázi péče o dítě pokryta státními příspěvky. Ty ale na rozdíl od jiných zemí nepokrývají celý "životní cyklus" rodin s dětmi, tedy jejich ekonomické fungování až do osamostatnění potomků.
Jednou z hlavních dávek systému sociální ochrany rodin je rodičovský příspěvek. Jeho výhodou je relativní rovnost, kdy mají všichni rodiče nárok na 300 tisíc korun. Dávka není navázána na příjem či majetek rodiny, je však limitována věkem nejmladšího dítěte: do čtyř let.
Jak uvádí expertka na sociální dávky Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi, která pro Aktuálně.cz analýzu okomentovala, po mateřské dovolené je možné pokračovat s rodičovským příspěvkem ve stejném příjmu jako z peněžité pomoci v mateřství, nebo si dokonce polepšit. Záleží, jak si rodina nastaví výplatu rodičovského příspěvku.
"Nevýhodou této dávky je však nízká flexibilita jeho nastavení pro osoby bez nároku na peněžitou pomoc v mateřství, tedy pro OSVČ bez nepovinných odvodů na nemocenské pojištění, matky-studentky a krátkodobě zaměstnané, které nesplňují podmínku 270 dnů nemocenského pojištění. Ti mohou čerpat maximálně 10 tisíc korun za měsíc. Nevýhodou je také to, že umísťování dítěte do dvou let věku do jeslí či školky je omezeno 92 hodinami práce měsíčně," vyjmenovává negativa Zieglerová.
Příspěvek na dítě je nespravedlivý
Ve čtyřech letech věku dítěte končí podpůrčí doba rodičovského příspěvku a rodiny s nižšími příjmy mohou využít přídavek na dítě. Ten je poskytován od narození dítěte až do doby ukončeného vzdělávání. Podle Hobzové ale právě tato dávka odporuje principu sociální solidarity.
"Při posuzování nároku není zkoumán majetek rodiny, pouze její příjem. V praxi tak může docházet k paradoxním situacím, kdy na dávku vzniká nárok rodině, která disponuje značným hmotným jměním, avšak je zdánlivě bez příjmu, naopak nevzniká nárok rodině, která významným hmotným majetkem nedisponuje, nicméně její příjmy jsou vyšší než příjmy zakládající nárok na dávku," uvádí autorka analýzy.
To ale podle Aleny Zieglerové není hlavní problém této dávky. "Tím je podle mě to, že přídavek na dítě je vyplácen ve dvou výměrách podle toho, do jaké rodiny se dítě narodilo. Zní to jako špatný vtip, ale tuto praxi bohužel posvětil Ústavní soud," říká Zieglerová.
Vysvětluje, že dítě z rodiny, kde alespoň jeden člen pracuje nebo pobírá podporu v nezaměstnanosti, nemocenské či důchodové dávky, příspěvek na péči o dítě či rodičovský příspěvek, má nárok na přídavek na dítě vyšší o 500 korun měsíčně než dítě, s nímž nebydlí nikdo takový.
"Děti samoživitelů, kterým se nedaří najít si práci a na nic z výše uvedeného nárok nemají, mají o 500 korun dávku nižší. Například dítě do šesti let dostane 630 korun měsíčně oproti stejně starému dítěti ze 'šťastnější' rodiny, které dostane 1 130 korun za měsíc," uvádí Zieglerová.
V únoru 2022 bylo přídavkem na dítě podpořeno 219 300 rodin, počet dětí může být vyšší. V únoru 2021, před změnou zákona, čerpalo příspěvek 174 600 rodin. Nyní po navýšení životního minima od letošního dubna se počet příjemců zvýší o dalších zhruba 17 tisíc, uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí.
Chybí podpora kratších úvazků pro rodiče s malými dětmi
Dana Hobzová ve své analýze také označuje za problematickou další dávku, a to porodné. "Je významově marginální, neboť je vypláceno jen úzkému segmentu rodin," uvádí a navrhuje dávku zrušit nebo změnit.
V roce 2020 porodné čerpala zhruba tisícovka žen měsíčně, o rok později už jen 800 rodin a letos v únoru už jen 700 rodin. Jde o dávku, kterou může získat jen rodina s příjmem nižším než 2,7násobek životního minima.
Dalším problémem rodinné politiky je podle analýzy nedostatek míst v zařízeních denní péče o děti a absence státních jeslí. "Soukromé mateřské školy a jesle jsou pro mnoho rodičů finančně příliš nákladné. Tento problém výrazně ztěžuje mnohým rodičům návrat do zaměstnání. Významným problémem je rovněž nízká míra kratších pracovních úvazků u žen, což značně ztěžuje nastolení rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem," připomíná Hobzová ve své práci.
Alena Zieglerová připomíná ještě další úskalí návratu rodičů do práce: "Pokud se rodič nevrátí hned po skončení mateřské dovolené, má nárok jen na dodržení platné pracovní smlouvy, tedy zpravidla na stejné místo výkonu práce a na dobu neurčito. Své původní místo ale už získat nemusí," říká expertka.
Zároveň má podle ní zaměstnavatel povinnost upravit zaměstnanci pracovní dobu, nebrání-li mu v tom vážné provozní důvody, což ovšem může zaměstnanci jen ústně oznámit. "Neexistuje povinnost zaměstnavatele důvody uvést písemně, aby se vůči nim mohl zaměstnanec, například s využitím pomoci právníka nebo odborové organizace, ohradit," říká Zieglerová.
Práci z domova zákoník práce neupravuje. Zná jen takzvaného domáckého zaměstnance, který si rozvrhuje pracovní dobu sám, což je podle odbornice úprava zcela nevhodná pro obě strany. Pojem "home office", který by pomohl rodičům ve sladění pracovního a osobního života, je ovšem těžké do zákoníku práce prosadit. Problém je především u otázky úhrad nákladů spojených se závislou prací doma, které mají jít za zaměstnavatelem.
Skandinávský model do Česka
Aby se zkvalitnil život rodinám s dětmi v Česku, navrhuje Hobzová ve své analýze změnu celého systému sociální pomoci. A to garancí kratších úvazků a sociálně spravedlivou finanční podporou až do osamostatnění dětí.
"Potenciální změny se dotýkají celkové koncepce mateřské dovolené, rodičovské dovolené a peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku. Změna by se měla rovněž dotknout délky rodičovské dovolené, která je v kombinaci se stávající úpravou rodičovského příspěvku nejdelší ze sledovaných zemí. Změna v charakteru rodičovského příspěvku ve formě garance nároku na kratší pracovní dobu by značně usnadnila návrat žen do zaměstnání," uvádí Hobzová v analýze.
Přiklání se ke skandinávskému modelu, především pak ke švédskému. A uvádí několik příkladů nového nastavení. Stát by vyplácel jakýsi jednotný rodičovský příspěvek, který by se odvíjel od výše příjmu před narozením dítěte a podle varianty čerpání rodičovského příspěvku, kterou by si rodina vybrala.
V případě, že by rodič nepracoval, by byl vyplácen v plné míře, v poměrné míře pak pokud by měl rodič částečný úvazek. U výše příspěvku by byl uplatněn princip zásluhovosti. Platila by také jednotná rodičovská dovolená, ve které by se spojila česká mateřská a rodičovská dovolená, případně i ošetřovné. Podle autorky by bylo vše výrazně jednodušší a pochopitelnější.
Přídavek na dítě se v návrhu Hobzové mění na univerzální dávku pro všechny rodiny bez rozdílu, a to pro děti od narození do doby ukončení studia nejdéle do 19 či 26 let. Nebylo by nutné o dávku žádat ani nic dokládat, dávka by byla vyplácena automaticky. Podle analýzy mají takový příspěvek všechny z devíti sledovaných zemí kromě Francie.
Radikální změna systému v nedohlednu
Podle Zieglerové je ale jakákoliv radikální změna sociálního systému v nedohlednu. "Po celá léta se české vlády bojí podporovat rodinu přímo, tedy nepojistnými sociálními dávkami, natož ještě plošně nebo bez testování. Existuje totiž představa, že si lidé pořizují děti 'na výdělek', tedy kvůli sociálním dávkám," říká expertka.
Výsledkem je podle ní posilování chudoby rodin s dětmi, a to víceméně plošně, protože ani ti "privilegovaní", tedy středně chudí pracující, kteří se ještě do přídavku na dítě vejdou, nedostávají pro své děti dostatečnou podporu. Ta současná totiž ani vzdáleně nepřipomíná náklady, které se za péči o dítě vydávají z rodinných rozpočtů.
"Zejména pro děti ohrožené školním neúspěchem v důsledku nepodnětného rodinného prostředí by přitom bylo potřeba přímou podporu rodin posílit, a tím podnítit sociální inkluzi a motivaci dětí i jejich rodičů k zájmu o školní prospěch, studium, a tím šanci na lepší výdělky v budoucnu," dodává odbornice.
Strach o zneužití dávky k jiným účelům podle ní není namístě, pokud by navýšení dávky bylo podmíněno přímými platbami školám, kroužkům nebo operátorům za připojení pro distanční výuku a domácí úkoly. "Návrh na tuto úpravu přídavku na dítě předložilo v minulém volebním období ministerstvo školství, nebyl však za strany tehdejšího vedení MPSV přijat," tvrdí Zieglerová.
Jak Aktuálně.cz potvrdilo tiskové oddělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), úřad v současnosti žádnou radikální změnu systému dávek pro rodiny s dětmi nechystá. Připomíná ale, že se snaží dávky dostat k více lidem.
"Podpora rodin s dětmi je jednou z hlavních priorit MPSV. Od července loňského roku byl významným způsobem navýšen přídavek na dítě. Aktuálně došlo od začátku dubna k navýšení částek existenčního a životního minima o 10 procent, což rovněž rozšíří okruh rodin s nárokem na tuto dávku. A rozšíří se také okruh žadatelů o porodné," říká mluvčí úřadu Jakub Augusta.
Slibuje, že podpoře rodin se bude úřad věnovat i v budoucnu. "A to nejenom u zmíněných dvou dávek, rovněž také u rodičovského příspěvku, zejména v kontextu valorizačního mechanismu, tak například i u vyhodnocení fungování náhradního výživného," doplnil mluvčí.
