Praha - Ani lidé, kteří uzavřou smlouvu o stavebním spoření až během roku 2011, zřejmě nepřijdou o státní podporu, přestože naspořené peníze nepoužijí na bydlení. "Účelové omezení příspěvku chystáme až od ledna 2012," řekl online deníku Aktuálně.cz ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministerstvo už sice dokončilo návrh, jak co nejdříve omezit samotnou výši podpory, ale účelové omezení v něm zatím není obsaženo. "Bude to součástí druhé vlny změn - během příštího roku chceme připravit definitivní systémovou úpravu stavebního spoření," vysvětluje Kalousek.
S omezením příspěvku pouze na účely bydlení počítá programové prohlášení vlády. Oproti škrtům v samotné výši podpory se má týkat jen nových smluv.
"Chceme se zamyslet nad stavebním spořením koncepčněji. Mimo jiné i nad možností, zda by tento produkt nemohly nabízet i jiné finanční ústavy než jen stavební spořitelny. O těchto zásadnějších změnách ale teprve budu diskutovat s Českou bankovní asociací a Asociací českých stavebních spořitelen," dodává Kalousek.
Jasněji už je naopak o omezení samotné výše podpory, alespoň pro tento a příští rok.
Podpora klesne na dva tisíce. Všem
Návrh, který je nyní v připomínkovém řízení, tak řeší pouze omezení státního příspěvku, zatím ne účelu spoření. Podle Kalouska musí být novela účinná už od ledna 2011, takže po poslancích žádá schválení zrychlenou formou už v prvním čtení.
Novela podle očekávání zavádí 50% srážkovou daň na státní příspěvek za rok 2010, vyplácený v roce 2011.
Počínaje podporou za rok 2011 pak bude speciální daň nahrazena "řádným" snížením státní podpory. Překvapením je, že tato podpora nebude - oproti srážkové dani za letošní rok - poloviční oproti současnosti, ale klesne "jen" z maximálních 3000 na 2000 korun (přesněji z 15 na 10 procent základu).
Podle očekávání obsahuje návrh také zrušení daňového osvobození úroků ze stavebního spoření. Nově budou zdaněny 15 procenty, tedy stejně jako daň z příjmů, ale až počínaje úroky za rok 2011.
Jak Kalousek už dříve avizoval, škrty se dotknou všech smluv, tedy včetně těch, které byly nebo budou uzavřeny do konce letošního roku. Výrazněji je pocítí lidé se smlouvami uzavřenými do konce roku 2003, na něž dosud čerpali podporu až 4500 korun ročně. Ti za letošní rok dostanou jen 2250 korun (50% daň) a počínaje dalším rokem pak jen dva tisíce, tedy stejně jako lidé s novějšími smlouvami.
Stát ušetří přes šest miliard
Ministerstvo financí očekává, že snížení podpory ušetří státnímu rozpočtu šest miliard korun už v roce 2011, v dalším roce pak úspora naroste na 6,5 až 8,5 miliardy "podle konkrétní reakce účastníků stavebního spoření".
Snížením státní podpory má podle ministerstva dojít ke zrovnoprávnění stavebního spoření s dalšími produkty na trhu, například termínovanými vklady či spořicími účty. "Průměrná úroková míra u spořících a termínovaných účtů činí 2 až 3 % ročně, přičemž stavební spoření v současné době dosahuje efektivního zhodnocení téměř 6 % ročně," uvádí návrh novely.
Podle Kalouska bylo snížení podpory zvoleno tak, aby nebyla narušena rovnováha systému a aby produkt stavebního spoření zůstal výhodnější oproti spořicím účtům (jako kompenzace za omezenou možnost nakládat s uspořenou částkou).
A dosavadní osvobození příjmů z úroků je pak podle ministra ojedinělou výjimkou, která byla původně motivována snahou zatraktivnit produkt stavebního spoření a tím podpořit bytovou výstavbu. "Nynějším zrušením tohoto osvobození chceme - kromě dodatečného příjmu do rozpočtu - odstranit z dnešního pohledu neodůvodněnou konkurenční výhodu ve vztahu k dalším bankovním produktům," dodává Kalousek.
Retroaktivita? Ano, ale jen nepravá
Kalousek tak je v omezení podpory odvážnější než jeho předchůdce Bohuslav Sobotka z ČSSD, který v roce 2003 snížil podporu jen pro nové smlouvy. To tehdy vedlo k prudkému nárůstu smluv uzavíraných ještě podle starých pravidel, takže pro státní rozpočet měla změna opačný efekt.
Online deník Aktuálně.cz se v jednom z předchozích článků podrobně zabýval přípustností takzvané retroaktivity, tedy zpětné působnosti zákona. Podle převažujícího právního názoru je Kalouskem navrhovaná změna přípustná, protože jde jen o nepravou retroaktivitu (podrobněji zde).
Kalousek navíc připomíná, že právo na státní podporu nevyplývá ze smlouvy o stavebním spoření, ale při splnění stanovených podmínek vzniká přímo ze zákona. A nárok na státní příspěvek za rok 2010, i kdyby jej účastník spoření už zaplatil, se vždy posuzuje až na začátku následujícího roku, tedy po předpokládané účinnosti novely.
Ústavní soud v jednom ze svých nálezů (netýkal se však konkrétně stavebního spoření) obecně konstatoval, že nová právní úprava může být od nabytí své účinnosti aplikována i na právní vztahy vzniklé před její účinností. Pouze v případě, kdy by "oprávněná očekávání adresátů právní úpravy" výrazně převýšila potřebu přijetí legislativní změny, mohlo by toto řešení výjimečně představovat rozpor se zásadami demokratického právního státu.
"Naléhavost změny právní úpravy dána především potřebou celkového ozdravení veřejných rozpočtů. To je natolik zásadní argument, že musí převážit i nad případným odlišným očekáváním stávajících účastníků spoření," věří Kalousek. Lidé podle něj nemohou legitimně očekávat, že státem poskytovaná státní podpora ve stávající výši bude trvat neomezeně dlouho, tedy i přes negativní vývoj veřejných rozpočtů.
"Ostatně podobně lze argumentovat i v oblasti daní - nikdy nelze očekávat, že konkrétní daňová sazba bude navždy platná. Naopak, ke změnám dochází velmi často, a přitom daně jsou velmi často používány jako pobídka určitého produktu nebo služby, stejně jako je tomu u státní podpory," dodává Kalousek.
Spořitelny i ČSSD jsou proti
Podle očekávání jsou proti změně hlavně samotné stavební spořitelny. Jejich asociace má údajně k dispozici právní analýzy se zcela opačným výsledkem než ministerský návrh. Ukázat je ale nechce.
Mezi odpůrce změny patří i ČSSD. "Zásadně odmítáme, aby vláda zasahovala do jistot občanů, které jim dávají smlouvy podepsané na základě platných zákonů. Je naprosto nepřijatelné, aby vláda zasahovala do smluvních vztahů mezi občany a pojišťovnami se zpětnou platností," říká úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Spořitelny i sociální demokraté varují: Pokud bude stát retroaktivně zasahovat do již uzavřených smluv mezi občany a spořitelnami, hrozí České republice vedle sporu u Ústavního soudu také arbitrážní žaloby. "V tom případě je zde značné riziko, že stát přijde v těchto arbitrážních řízeních o miliardy korun, což si státní pokladna v době pokračující hospodářské krize nemůže dovolit," říká Sobotka. Navíc nevylučuje, že by se na Ústavní soud obrátila přímo ČSSD.
