Šetříte elektřinou nebo si na střeše vyrábíte vlastní? Připlatíte si, plánuje úřad

Petr Lukáč Ekonomika Petr Lukáč, Ekonomika
21. 1. 2016 12:58
Od příštího roku by lidé měli platit zálohy za elektřinu podle velikosti jističe, nikoliv podle skutečné spotřeby energie. Návrh Energetického regulačního úřadu by mohl podle kritiků dopadnout na lidi, kteří mají malou spotřebu a velký jistič nebo elektřinu čerpají nepravidelně. Podle úřadu se celkový obnos vybraných peněz nezmění, jen se změní distribuce plateb.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha – Zálohy na platbu za elektřinu by se od příštího roku měly nově odvíjet od velikosti jističe, nikoliv od spotřeby energie. Návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ) ale rozpoutal vášnivou debatu, protože změna plateb může tvrdě dopadnout na některé odběratele. Například na chalupáře, kteří často používají velký jistič, ale zároveň mají nízkou či nepravidelnou spotřebu.

Regulační úřad ve čtvrtek uspořádal v Praze konferenci, kterou chce vyvolat veřejnou diskusi nad novými tarify. Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková na akci pozvala vedle obchodníků i zástupce velko- i maloodběratelů elektřiny a chce debatou s nimi zjistit, jestli nový systém nebude někoho diskriminovat.

Společně s distribučními společnostmi chce úřad zabránit tomu, aby – pokud se ještě více rozroste samovýroba elektřiny – většinu nákladů na provoz sítě nesli jen zákazníci, kteří si vlastní zdroj nemohou dovolit, nebo lidé bydlící v bytech.

Proč jsou nové tarify třeba?

  • Jedním z hlavních důvodů zavedení nových tarifů je příprava české energetiky na chytré sítě a decentralizovanou výrobu elektřiny. To znamená, že si lidé budou například pomocí solárních elektráren pokrývat většinu své spotřeby sami.
  • Musí se však vyřešit problém "černých pasažérů". Pokud má domácnost vlastní solární panely na střeše, neznamená to, že by přes noc či během zatažených dní nepotřebovala plné připojení k síti. Stálé náklady na údržbu sítě jsou tak u ní stejné jako u ostatních.
  • Pokud by byly tarify nastaveny i nadále podle spotřebovaných megawatthodin, většina nákladů by se přenesla na lidi, kteří na vlastní panely buď nemají, nebo bydlí například v bytech.

"Nesmí se stát, aby nějaká skupina byla znevýhodněna náklady, které nezpůsobila," vysvětlil hlavní cíl nového systému ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).

Mládek ve svém projevu narážel na nástup takzvané decentralizované výroby elektřiny - tedy fakt, že elektřinu již nevyrábí jen obří zdroje, ale množství malých elektráren, často fotovoltaických panelů na střechách rodinných domů.

"Technologie jdou rychle dopředu. Před pár lety jste na převoz mobilního telefonu potřebovali auto. A podobně se posouvá i elektroenergetika. Kdo by před deseti lety řekl, že dnes budeme mít přes 30 tisíc nových zdrojů," říká Vitásková.

Ostře se proti novým tarifům ohradili ekologové. Podle Hnutí Duha na ně nejvíce doplatí domácnosti s nízkou spotřebou a lidé s vlastními "zelenými" zdroji. Tím, že většinu plateb za regulované složky odpoutá od spotřeby, také nebude zákazníky dostatečně motivovat k úsporám.

Buďte racionální

Podle Ondřeje Touše, který nový systém tarifů na regulačním úřadu připravoval, se celkový obnos peněz vybraných od zákazníků nezmění. Jen se změní distribuce plateb. "Chceme zákazníky motivovat k racionálním požadavkům na síť. Umožní to přesunovat peníze z budování mohutných sítí do těch chytrých," říká a naráží tak na často předimenzované jističe části zákazníků.

Podle odhadu Pražské energetiky (PRE) to jen v Praze platí až o jedné pětině spotřebitelů. Rezervovaný příkon sítě je dnes dvakrát větší než její maximální vytížení.

Na druhou stranu ale mohou nová pravidla tvrdě dopadnout na lidi, kteří mají buď malou spotřebu a velký jistič, nebo na zákazníky, kteří spotřebovávají nepravidelně.

"Nový systém tarifů jsme ještě neschválili. Ve své současné podobě vyhovuje zatím velkým distribučním firmám. Musíme ale zjistit, jestli nebude někoho diskriminovat. Jsme národem chalupářů a zahrádkářů. A nechci lidem znemožnit, aby mohli takto svůj čas trávit," říká Vitásková.

Tarify jsou podle Jiřího Procházky ze společnosti EGÚ Brno, která tarify pro ERÚ připravovala, nastaveny tak, aby byli odměňování zákazníci, kteří pomáhají řízení soustavy. Tedy dnes hlavně lidé, kteří používají dvoutarif levné a drahé elektřiny například k ohřevu vody či akumulaci tepla. Právě pro ně jsou některé nové tarify speciálně navržené.

"Je to o tom, jestli lidé v zahrádkářských koloniích, kde jsou týden v roce, opravdu potřebují velký jistič. Musí si říct, co chtějí, a to si zaplatit," říká Procházka.

Energetický regulační úřad tak na svých stránkách plánuje zavedení kalkulačky, kolik si kdo připlatí. Chce zde také pravidelně zapracovávat připomínky zákazníků.

Distributoři se zlobí

Snaha o diskusi o novém návrhu ale příliš nepotěšila distribuční společnosti. "Bereme to trochu jako nůž do zad. Na tarifech pracujeme dva roky, již byly prakticky hotové a paní Vitásková nyní porušila veškeré dohody a chce vše zase měnit," říká zástupce jedné z distribučních firem, který nechce být jmenován.

Veřejný konzultační proces podle některých účastníků konference, kterou sponzoruje Pražská energetika a ČEZ a organizuje ji firma Karla Muzikáře, otce dvorního právníka ČEZ, navíc nezačal úplně šťastně. "Trochu mne překvapila původní cena za účast sedm nebo osm tisíc korun, nakonec zlevnili na dva tisíce," říká jeden z účastníků, který nechtěl být jmenován. "Veřejnou debatu si představuji zadarmo," přidává se další.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 55 minutami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy