Praha – Průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku stoupla jen o něco málo přes dvě procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad.
Průměrná měsíční mzda dosáhla v prvním čtvrtletí 25 306 korun, což je o 552 korun (2,2 procenta) více než ve stejném období loňského roku. Jen nepatrně nižší (o 2,1 procenta) byl její růst po odečtení inflace.
Výraznější byl přitom růst v nepodnikatelské sféře, kde průměrná mzda (plat) vzrostla nominálně o 2,9 procenta, reálně (po odečtení inflace) o 2,8 procenta. V podnikatelské sféře stoupla průměrná mzda nominálně o 2,1 procenta, reálně o dvě procenta.
"Ve srovnání s tím, co se čekalo, byl slabší růst mezd v soukromé sféře," říká analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Oproti předchozímu čtvrtletí rostla průměrná mzda – po očištění od sezonních vlivů – 0,5 procenta, spočítali statistici.
"Prostřední zaměstnanec" bere 21 143 korun
Medián mezd dosáhl za letošní leden až březen 21 143 korun. Oproti stejnému období loňského roku je vyšší o 2,1 procenta. U mužů činí medián 23 035 korun, u žen jen 18 998 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 10 198 a 39 890 korunami. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed řady – polovina hodnot mezd je tedy nižší a druhá polovina je vyšší než medián.
Průměrná hrubá mzda zahrnuje i příplatky za přesčas, odměny, náhrady mzdy a podobně. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je celostátní průměr. Z hrubé mzdy musí firma za zaměstnance ještě odvádět sociální a zdravotní pojištění a zálohy na daň.
Růst průměrné mzdy se v prvním čtvrtletí nejvýrazněji projevil v Libereckém kraji (3,2 procenta) a v Kraji Vysočina (3,1 procenta), nejnižší byl v Praze (1,1 procenta).
Strach po krizi
"Zaměstnanci si v delším období nejistoty a strachu o zaměstnání pravděpodobně zvykli nežádat o vyšší mzdy a ovlivňuje to jejich chování i dnes. Navíc v průběhu krize relativně poklesla vyjednávací síla řady zaměstnanců," domnívá se Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny. Významně narostl počet pracovníků na dobu určitou i počet zkrácených pracovních úvazků, čím dál rychleji klesá počet členů odborů.
Bureš ale připomíná, že počet volných pracovních míst i míra zaměstnanosti rostou. "Pokud se bude situace na trhu práce dál vylepšovat, měla by vyjednávací pozice zaměstnanců růst a zaměstnavatelé vytvářet i lépe placená pracovní místa. Je proto na místě očekávat zrychlení mezd," dodává.
