reklama
 
 

Šéf odborů: Zvyšte mzdy, nebo Rakousko doženeme za sto let

AKTUALIZOVÁNO 19. 5. 2015
Odboráři trvají na zvyšování minimální mzdy v následujících letech vždy o 1000 korun. Mzdy v podnikatelské sféře by se v příštím roce měly zvýšit o tři až pět procent.

Praha – Mzdy v podnikatelské sféře by se v příštím roce měly zvýšit o tři až pět procent po odečtení inflace, platy ve veřejném sektoru o pět procent. Požaduje to Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

„Snížený počet zaměstnanců už dneska zajišťuje stejný objem výroby než před krizí, nelze jim zvyšovat mzdy jen o růst inflace,“ říká předseda ČMKOS Josef Středula. Připomíná, že úroveň mezd v Česku dosahuje jen 28 procent rakouské hodnoty a 29 procent německé.

„Pokud by se mzdy zvyšovaly takovým tempem jako v posledních deseti letech, dostali bychom se na úroveň Rakouska v roce 2100, když budu optimista, ale spíše v roce 2115,“ varuje Středula. Zdůraznil, že česká ekonomika znovu roste a mnohé firmy mají zisk, což by se mělo promítnout do výdělků. Nevyloučil ani stávku, pokud zaměstnavatelé nebudou ochotni lidem přidat.

Odboráři také trvají na zvyšování minimální mzdy v následujících letech vždy o 1000 korun tak, aby její poměr postupně dosáhl 40 procent průměrné mzdy. „Tato hodnota není nereálná ani nijak vysoká, zvláště v porovnání s jinými státy Evropské unie,“ tvrdí Středula. Zdůrazňuje, že hranice chudoby je v Česku vyšší než minimální mzda, což je neférové k těm, kdo chodí do práce a nespoléhají jen na sociální dávky.

Mezi další priority ČMKOS patří obnovit proplácení prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti a zvýšit sazbu pro dlouhodobě nemocné. Pro zrušení takzvané karenční doby, tedy neproplácení prvních tří dnů nemocenské, je sice vládní ČSSD, avšak ANO a lidovci jsou podle Středuly proti. „Je to přitom i otázka bezpečnosti České republiky, pokud by přišla nějaká velká epidemie a lidé by s prvními příznaky šli raději do práce,“ zdůrazňuje šéf odborářů.

Firmy: Reálný je růst o jedno a půl až dvě procenta

Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje výzvy odborů za nepodložené ekonomickými výsledky firem. „Podle aktuálního šetření mezi našimi členy předpokládají firmy pro příští rok růst mezd o jedno a půl až dvě procenta. Představa odborů není reálná. Ale chápu, že jejich posláním je přicházet s ambiciózními mzdovými návrhy,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Podle něj zaměstnavatelé musí brát v úvahu ve svém podnikání i další faktory, jako jsou investice či produktivita práce, ve které Česko zaostává za vyspělými zeměmi EU jako je Rakousko a Německo.

Ministerstvo: Minimum má stoupnout alespoň o 700 korun

Ohledně růstu minimální mzdy se odboráři se zaměstnavatelskými svazy na pondělním jednání tripartity neshodli. Zatímco odbory chtějí opakovaný růst o 1000 korun, zástupci firem připouštějí 500 korun, a to zatím jen pro příští rok.

O konkrétní částce by zhruba do poloviny roku měla rozhodnout koaliční rada a následně vláda. Návrh preferovaný ministerstvem práce a sociálních věcí předpokládá, že minimální mzda může v dalších letech růst alespoň o 700 korun.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo čtyři varianty zvyšování minimální mzdy v letech 2016 až 2020, podle nichž by rostla o 500, 700, 1000, nebo 1500 korun. Spočítalo, že nárůst o 500 korun je nedostatečný vzhledem ke slibu z programového prohlášení vlády, že minimální mzda se postupně přiblíží 40 procentům průměrné mzdy. „Je proto vhodné preferovat zvýšení alespoň o 700 korun,“ uvádí úřad v dokumentu, který má online deník Aktuálně.cz k dispozici.

Nynější minimální mzda 9200 korun měsíčně představuje 34,6 procenta průměrné mzdy. Pokud by každý rok rostla o 700 korun, dosáhne v roce 2020 podle odhadů ministerstva na 38,1 procenta průměrné mzdy. Při pravidelném růstu o 1000 korun by v roce 2020 dosáhla 42,6 procenta průměrné mzdy.

Čtvrtá nejnižší v EU

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) upozorňuje, že Česko má po přepočtu na eura čtvrtou nejnižší minimální mzdu v Evropské unii - nižší je pouze v Bulharsku, Rumunsku a Litvě. Podle Středuly mají na Slovensku už nyní o 50 eur vyšší minimální mzdu než v ČR, přičemž tato částka se ještě zvýší.

Podle čerstvě zveřejněné studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nemusí práce na plný úvazek, pokud jeden z rodičů pobírá minimální mzdu, nutně stačit k tomu, aby rodina se dvěma dětmi žila nad hranicí chudoby. Ze srovnání států vyšla špatně hlavně situace samoživitelů v České republice.

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je požadavek na další zvýšení minimální mzdy o 1000 korun absurdní. „Vedlo by to k tomu, že zaměstnavatelé nebudou chtít přijímat nové zaměstnance a také budou mít snahu větší část mezd vyplácet načerno. Navíc požadovat takové zvýšení mzdy na dobu dalších tří let považuji za nelogické, vzhledem k tomu, že růst ekonomiky na takto dlouhé období nelze přesně predikovat,“ říká Dlouhý.

„Nejsme proti navýšení minimální mzdy. Navrhujeme na příští rok 500 korun. Nemůžeme si však dovolit skokové navýšení o téměř 11 procent vzhledem k tomu, že firmy budou muset řešit další tarify a navýšení mezd dalším pracovníkům,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Podle zaměstnavatelů existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými sektory. Skokové navýšení minimální mzdy by se negativně dotklo takových odvětví, jako je textilní, kožedělný či dřevařský průmysl, částečně stavebnictví a zemědělství, zejména však bezpečnostních služeb.
 
"Vycházíme z toho, že zvyšování mezd musí odrážet možnosti jednotlivých firem a nelze srovnávat samotný vývoj úrovně mezd bez vazby na další ukazatele, jako jsou ceny ostatních vstupů a výstupů, rozdílné cenové hladiny či úrovně produktivity práce," zdůrazňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

autor: Petr Kučera | 19. 5. 2015

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama