Příjmy Čechů jsou pod průměrem EU. Nové porovnání zemí

Petr Kučera David Kořínek, Petr Kučera
Aktualizováno 16. 7. 2015 22:52
Nejvyšší příjmy při zohlednění kupní síly mají Němci, spočítal Český statistický úřad na základě dat Eurostatu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha – Nejvyšší příjmy v Evropské unii mají obyvatelé Německa. Unijní průměr převyšovali o 27,5 procenta. Ještě lépe je na tom neunijní Švýcarsko s téměř 35 procenty nad průměrem EU. Zohledněna je přitom kupní síla, tedy rozdíly v cenách mezi jednotlivými státy.

Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který pracoval s daty Eurostatu za rok 2013 – novější zatím nejsou k dispozici.

Nejnižší příjmy na obyvatele v paritě kupní síly (PPP) mají Chorvatsko (60,4 procenta unijního průměru), Lotyšsko (57,9 procenta) a s velkým odstupem Rumunsko (43,5 procenta za rok 2012). V porovnání ovšem chybí Bulharsko, u něhož nejsou dostupná relevantní čísla.

Česká republika patří podle výše příjmů za rok 2013 na osmnácté místo žebříčku s necelými 73 procenty unijního průměru, prakticky stejná čísla mají Slovensko a Řecko. Oproti údajům za rok 2012 si Česko pohoršilo o jednu pozici a zhruba půl procenta unijního průměru. V porovnání chybějí vedle Bulharska také Lucembursko a Malta.

Porovnání za rok 2013 (EU = 100 %)

Země Hrubý disponibilní příjem
Německo 127,5 %
Rakousko 122,7 %
Francie 114,6 %
Švédsko 114,4 %
Belgie 113,6 %
Finsko 113,0 %
Nizozemsko 110,5 %
Velká Británie 107,3 %
Dánsko 105,2 %
Itálie 101,3 %
Irsko 94,7 %
Španělsko 91,1 %
Kypr 87,4 %
Portugalsko 83,0 %
Slovinsko 78,7 %
Litva 73,1 %
Řecko 72,9 %
Česká republika 72,8 %
Slovensko 72,7 %
Polsko 68,9 %
Estonsko 63,2 %
Maďarsko 62,8 %
Chorvatsko 60,4 %
Lotyšsko 57,9 %
Rumunsko 43,5 %

Zdroj: Český statistický úřad, Eurostat

„Do hrubých disponibilních příjmů na obyvatele počítáme nejen mzdy a platy, ale i příjmy z podnikání, čisté příjmy z majetku a sociální dávky. V našem porovnání jsme počítali i s dalšími příjmy, které lidé mohou 'spotřebovat' – patří sem třeba výdaje na zdravotní péči hrazené zdravotními pojišťovnami nebo třeba vzdělávací služby. Nehezky se tomu říká 'naturální sociální transfery' a domácnosti je dostávají od vládních a neziskových institucí,“ vysvětluje analytička Českého statistického úřadu Drahomíra Dubská. Výsledky studie zveřejnila v měsíčníku Statistika & My.

Obvykle se pro porovnání ekonomické vyspělosti zemí používá hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly (PPS). „Z pohledu životní úrovně lidí to ale nemusí být zcela vypovídající,“ zdůrazňuje Dubská. Výdaje na HDP nezahrnují totiž jen spotřebu domácností, ale i výdaje vlády a firem, například na investice, a dále výsledek zahraničního obchodu.

„Prostě řečeno HDP zahrnuje z pohledu příjmů (důchodů) v ekonomice také zisky firem, nikoli jen mzdové příjmy, respektive náhrady zaměstnancům. Zvolili jsme tedy pro srovnání životní úrovně lidí v EU vhodnější indikátor, a to upravený hrubý disponibilní příjem domácností v přepočtu na obyvatele v PPS,“ dodává Dubská. Zatímco český HDP dosahoval 82 procent průměru, příjmy po tomto přepočtu jen necelých 73 procent.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Policie porušila práva osmi lidí, když je nepustila protestovat proti Prague Pride, rozhodl soud

Policie zasáhla do práv osmi lidí, když je v roce 2014 nevpustila na průvod Prague Pride, kde chtěli proti akci protestovat. V úterý o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Žalobcům ale soud nepřiznal náhradu nemajetkové újmy, podle verdiktu je pro ně dostatečnou satisfakcí konstatování zásahu do práva. Soudy už jednou žalobu v minulosti zamítly, rozsudky ale zrušil Ústavní soud. Proti rozhodnutí mohou obě strany podat odvolání.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí v létě 2019 konstatoval, že policie má právo někomu prostřednictvím výzvy nařídit, aby nevstupoval na konkrétní místo, musí ale buď reagovat na chování daného člověka, nebo musí mít důvodné podezření, že má osoba v úmyslu použít násilí, případně násilím vyhrožovat anebo jinak narušit pokojné shromáždění. Právě právním názorem Ústavního soudu se obvodní soud řídil.

Soudce Jan Kobera tak v úterý rozhodl, že žaloba byla důvodná a výzva policie nebyla v souladu se zákonem. Policie podle něj měla mít konkrétní skutkové poznatky o tom, že by ze strany protestujících proti průvodu mohlo dojít k násilnému jednání. Žalobci požadovali za zásah do svých práv i náhradu nemajetkové újmy 20.000 korun, tu jim však soud nepřiznal. Ministerstvo vnitra, pod které policie spadá, jim musí zaplatit pouze náhradu nákladů řízení. Jednomu z žalobců ale soudy už v minulosti přiřkly 5000 korun za to, že byl neoprávněně zbaven osobní svobody.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 36 minutami

Dálnice D1 je po nehodě kamionu již v obou směrech znovu průjezdná

Dálnice D1 je po nehodě kamionu za Brnem 169. kilometru u Domašova na Brněnsku už průjezdná v obou směrech. Policie zhruba po 14 hodinách v 9:30 obnovila provoz směrem na Prahu, zhruba o hodinu později i provoz směrem na Brno, vyplývá z informací Ředitelství silnic a dálnic.

Bulharský kamion se převrátil v pondělí okolo 19:15 v zúženém úseku a zcela zablokoval oba směry D1. Při nehodě nikdo neutrpěl vážnější zranění, řekl už dřív mluvčí jihomoravských policistů Bohumil Malášek.

V kamionu byly krabice s pivem, které bylo potřeba přeložit do jiného vozu. Policie dnes ráno na twitteru uvedla, že v noci se podařilo havarovaný kamion vyprostit. Bylo ale třeba vozovku ještě uklidit, bylo také nutné opravit poničené dopravní značení a betonová dělící svodidla.

Kolona kamionů směrem na Prahu kolem 8:30 dosahovala zhruba 12 kilometrů, směrem na Brno byla zhruba sedmikilometrová. Doprava kolabovala především na objízdných trasách, kde se v ranní špičce tvořily kolony.

Zdroj: ČTK
Další zprávy