Praha – Nejvyšší příjmy v Evropské unii mají obyvatelé Německa. Unijní průměr převyšovali o 27,5 procenta. Ještě lépe je na tom neunijní Švýcarsko s téměř 35 procenty nad průměrem EU. Zohledněna je přitom kupní síla, tedy rozdíly v cenách mezi jednotlivými státy.
Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který pracoval s daty Eurostatu za rok 2013 – novější zatím nejsou k dispozici.
Nejnižší příjmy na obyvatele v paritě kupní síly (PPP) mají Chorvatsko (60,4 procenta unijního průměru), Lotyšsko (57,9 procenta) a s velkým odstupem Rumunsko (43,5 procenta za rok 2012). V porovnání ovšem chybí Bulharsko, u něhož nejsou dostupná relevantní čísla.
Česká republika patří podle výše příjmů za rok 2013 na osmnácté místo žebříčku s necelými 73 procenty unijního průměru, prakticky stejná čísla mají Slovensko a Řecko. Oproti údajům za rok 2012 si Česko pohoršilo o jednu pozici a zhruba půl procenta unijního průměru. V porovnání chybějí vedle Bulharska také Lucembursko a Malta.
Porovnání za rok 2013 (EU = 100 %)
| Země | Hrubý disponibilní příjem |
| Německo | 127,5 % |
| Rakousko | 122,7 % |
| Francie | 114,6 % |
| Švédsko | 114,4 % |
| Belgie | 113,6 % |
| Finsko | 113,0 % |
| Nizozemsko | 110,5 % |
| Velká Británie | 107,3 % |
| Dánsko | 105,2 % |
| Itálie | 101,3 % |
| Irsko | 94,7 % |
| Španělsko | 91,1 % |
| Kypr | 87,4 % |
| Portugalsko | 83,0 % |
| Slovinsko | 78,7 % |
| Litva | 73,1 % |
| Řecko | 72,9 % |
| Česká republika | 72,8 % |
| Slovensko | 72,7 % |
| Polsko | 68,9 % |
| Estonsko | 63,2 % |
| Maďarsko | 62,8 % |
| Chorvatsko | 60,4 % |
| Lotyšsko | 57,9 % |
| Rumunsko | 43,5 % |
Zdroj: Český statistický úřad, Eurostat
„Do hrubých disponibilních příjmů na obyvatele počítáme nejen mzdy a platy, ale i příjmy z podnikání, čisté příjmy z majetku a sociální dávky. V našem porovnání jsme počítali i s dalšími příjmy, které lidé mohou 'spotřebovat' – patří sem třeba výdaje na zdravotní péči hrazené zdravotními pojišťovnami nebo třeba vzdělávací služby. Nehezky se tomu říká 'naturální sociální transfery' a domácnosti je dostávají od vládních a neziskových institucí,“ vysvětluje analytička Českého statistického úřadu Drahomíra Dubská. Výsledky studie zveřejnila v měsíčníku Statistika & My.
Obvykle se pro porovnání ekonomické vyspělosti zemí používá hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly (PPS). „Z pohledu životní úrovně lidí to ale nemusí být zcela vypovídající,“ zdůrazňuje Dubská. Výdaje na HDP nezahrnují totiž jen spotřebu domácností, ale i výdaje vlády a firem, například na investice, a dále výsledek zahraničního obchodu.
„Prostě řečeno HDP zahrnuje z pohledu příjmů (důchodů) v ekonomice také zisky firem, nikoli jen mzdové příjmy, respektive náhrady zaměstnancům. Zvolili jsme tedy pro srovnání životní úrovně lidí v EU vhodnější indikátor, a to upravený hrubý disponibilní příjem domácností v přepočtu na obyvatele v PPS,“ dodává Dubská. Zatímco český HDP dosahoval 82 procent průměru, příjmy po tomto přepočtu jen necelých 73 procent.
