Na zdanění peněz z brigády se dají ušetřit tisíce korun. Stačí si ohlídat pravidla

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
12. 7. 2019 6:31
V létě si řada lidí ráda přivydělává formou brigády. Ačkoliv se jim hrubý příjem při výplatě snižuje o povinné odvody, peníze lze získat zpět. Nejvíc přitom mohou získat letošní absolventi. Stačí přitom jen několik jednoduchých kroků.
Foto: Shutterstock

Absolventi dostanou nejvíce

Nejvýhodnější situaci s daňovou vratkou mají absolventi, kteří nastoupili po ukončení školy do práce. Dostanou zpět i několik tisíc korun. V ročním zúčtování daně na začátku dalšího roku se totiž uplatní daňová sleva na poplatníka v plném rozsahu 24 840 korun za rok, i když začal absolvent pracovat až v průběhu roku 2019.

Dále se v ročním zúčtování uplatní poměrná sleva na studenta, tedy 335 Kč za každý měsíc studia a případně další daňové slevy a odpočty, na něž lze uplatnit nárok.

  • Při mzdě za práci na hlavní pracovní úvazek ve výši 25 tisíc korun hrubého od září do prosince vychází vratka na víc než 11 tisíc korun. 

"Daňové slevy ovšem ovlivňují pouze výpočet daně z příjmů fyzických osob, odvedené platby na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanci zpět neobdrží bez ohledu na životní situaci či počet odpracovaných měsíců," upřesňuje Gabriela Ivanco.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy