Zájemci o medicínu mají větší šanci. Školy jich přijmou více, lékařů je totiž málo

Iva Bezděková
21. 6. 2019 21:21
Na vysokých školách probíhají v těchto dnech přijímací zkoušky. K oborům, na které se hlásí nejvíce lidí, patří tradičně medicína. Studenti mají tento rok o něco větší šanci na úspěch. Ministerstvo zdravotnictví chce řešit nedostatek lékařů navýšením počtu studentů na medicíně. Každá lékařská fakulta má přijmout o 15 procent více studentů než dosud, což je ve výsledku o několik stovek uchazečů více. "Dáváme velký důraz i na to, jaký má uchazeč prospěch v matematice," říká v rozhovoru děkan 1. lékařské fakulty Aleksi Šedo.
Studenti medicíny.
Studenti medicíny. | Foto: Jakub Plíhal

Je pravda, že se už na medicínu nehlásí ti nejchytřejší ze třídy? Nedávní absolventi, kteří chodí "verbovat" studenty gymnázií na medicínu, nám řekli, že premianti dávají poslední dobou přednost studiu technických oborů, jako je IT, matematicko-fyzikální fakulta, kde mají rychlejší kariérní start a lepší peníze. Jak to vidíte vy?

My tuto zkušenost nemáme. V přijímacím řízení na naší fakultě máme kategorii pro studenty, kteří mají průměr pod 1,2. Tyto studenty přijímáme bez přijímaček. Lidí, kteří tuto bonifikaci vyhledávají, se k nám hlásí čím dál víc. Letos se na naši fakultu hlásilo zhruba o 20 procent více studentů než loni a roste i počet studentů, kteří měli velmi dobrý prospěch. A to navzdory tomu, že celkový počet zájemců o studium řady vysokoškolských oborů klesá.

Mladí tedy mají stále zájem o medicínu, i když je přinejmenším za začátku kariéry čeká několik let dřiny s podprůměrnými platy, než se z nich stanou samostatní lékaři?

Startovní pozice absolventů medicíny je skutečně odlišná od absolventů ostatních oborů, kteří hned začínají samostatně pracovat a mají lepší příjmy. Než lékař dostane atestaci, musí být trochu asketičtější. Má ale vidinu toho, že se po získání atestace dostane na poměrně slušnou platovou úroveň.

Na co u přijímaček dává vaše fakulta důraz?

Základem je zvládnutí testů nebo přijetí na základě dosavadního prospěchu. Zvýhodňujeme ale i ty, kteří na střední škole neměli problémy s matematikou a absolvovali ji na jedničku. Schopnost matematického myšlení je prokázaným ukazatelem studijních dovedností, a navíc není možné, aby student medicíny ve vyšších ročnících zápasil třeba se zlomky. Což se bohužel stává.

Studenti z různých lékařských fakult se prý mezi sebou špičkují trochu jako fanoušci Sparty a Slavie. Jak se konkurence projevuje mezi vedením jednotlivých organizací?

Já pokládám vztahy mezi jednotlivými fakultami za velmi dobré, rozhodně mezi námi neexistuje nějaká rivalita nebo souboj.

V Česku je sedm lékařských fakult, které soutěží o jeden balík peněz a o nejlepší studenty. Musí tu fungovat určitá konkurence jako mezi firmami, které vyrábějí stejné zboží…

Asi ano, ale jde o přirozenou a zdravou soutěž. Každá fakulta se snaží o to, aby se právě k nim hlásilo co nejvíce lidí, aby si mohla škola co nejlépe vybrat. Je rozdíl, pokud vybíráte dvě stě studentů z tisíce nebo dvě stě studentů ze tří set. Všem školám jde o to samé, tedy aby mělo o medicínu zájem co nejvíce šikovných studentů a aby se na medicínu hlásili ti nejlepší.

Od příštího školního roku přijmou lékařské fakulty o 15 procent více studentů než dosud, ministerstvo zdravotnictví jim na to posílá zhruba 500 milionů korun. Kolik z tohoto objemu dostala vaše fakulta?

Na 1. lékařskou fakultu šlo v tomto roce zhruba 111 milionů. Většinu z těchto peněz použijeme na mzdy pedagogů, zbytek financí na provoz. Chceme navýšit mzdy stávajícím zaměstnancům, přijmout nové pedagogy a rozšířit úvazky těm stávajícím. Díky financím z ministerstva budeme moci přijmout na příští školní rok asi o padesát až šedesát studentů více než letos, dohromady tedy přijmeme 448 studentů.

Ke studiu stres a tlak na výsledky patří, sama jsem měla k syndromu vyhoření blízko, pak jsem se na sebe naučila být hodná, říká psychiatrička | Video: Martin Veselovský

Šedesát studentů je hodně, to jsou dvě plné třídy. Kolik nových pedagogů u vás začne pracovat oproti dnešku?

Počítáme s tím, že navýšíme počet úvazků o 20-25 procent, lidé budou v různých úvazcích. Většinou jde o lékaře, kteří spojují úvazek nemocniční s úvazkem na škole.

Kolik tedy přibude fyzicky pedagogů?

To opravdu nejde říci. Různá pracoviště to budou mít různé, jinak na anatomii, kde mají úvazky především školské, jiné na chirurgických oborech, kde mají výši úvazku v nemocnici různou, ale nějakou mít musí proto, aby mohli legálně učit u pacientů, za které odpovídá nemocnice.

Kde budete tyto nové pedagogy hledat? Nabídnete lékařům z fakultní nemocnice, zda nechtějí vedle své práce ještě učit?

Přesně tak. Navíc oslovíme lékaře, kteří už mají částečný školský úvazek, zda by neměli zájem vyučovat více hodin než dnes. Spolupráce se školou má pro lékaře kariérní význam, protože mohou dosahovat akademických hodností, stávají se z nich docenti a profesoři.  

Už nyní je ale velký problém s nedostatkem lékařů zvláště v oborech, jako je interna nebo chirurgie. Pražské nemocnice musí zvládat nebývalý nápor pacientů, starají se i o nemocné ze Středočeského kraje, kde tamní špitály uzavřely oddělení. Lékaři nestíhají, mají ohromné přesčasy. Jak tedy mají stihnout ještě nový nebo rozšířený úvazek na škole?

Odborníci chybí ve všech profesích a my se musíme snažit lékaře najít, aktivně oslovovat nejen naše absolventy, ale i absolventy jiných fakult, zda nemají zájem pracovat v naší nemocnici. Právě jsem mluvil s přednostou naší chirurgie, který mi potvrdil, že lékaři z periferií mají velký zájem pracovat na naší klinice.

Už od tohoto září ale přijmete padesát nových studentů. Stihnete do té doby najít dostatek lékařů, kterým navýšíte úvazky na fakultě tak, aby studenty měl kdo učit?

Praktickou část výuky absolvují studenti až ve třetím ročníku, takže konkrétně například u pedagogů zmiňované interny a chirurgie máme ještě tři roky na řešení situace.

Lékařské fakulty řeší nejen problém nedostatku učitelů, ale také pacientů, na kterých by se mohli medici učit. Předloni vaše fakulta uzavřela smlouvu o spolupráci s nemocnicemi společnosti Agel, která nabízí studentům medicíny praxi ve více než dvaceti zařízeních v ČR i na Slovensku. Jak tato spolupráce funguje?

Naši studenti jezdí do spolupracujících nemocnic během letních prázdnin, kdy mají možnost vidět klinickou praxi v jiných zdravotnických zařízeních, tamní lékaři je seznamují s chodem daného oddělení v jejich nemocnici a medici si tak rozšiřují svoje klinické znalosti.

Dostanou tyto spolupracující nemocnice nějakou finanční kompenzaci za to, že se vašim medikům jejich lékaři věnují?

Na těchto praxích neprobíhá mezi fakultou a nemocnicí finanční kompenzace. Snažíme se navazovat takovou spolupráci, která nás finančně nezatíží a vychází i ze zájmu pracovišť o naše praktikující studenty.

Vaše fakulta dostává navýšené prostředky na výuku studentů, ale pracoviště z jiných nemocnic, kde se vašim studentům věnují, zaplaceno za svůj čas nedostanou?

To asi není otázka na nás, toto by spíše mělo řešit ministerstvo zdravotnictví nebo školství. Ale myslím si, že jde o okrajovou otázku. Bavíme se o praxi studentů, kteří v těchto nemocnicích praktikují třeba měsíc během prázdnin. Také bychom se mohli bavit o tom, jestli by naopak tito studenti neměli za svou práci dostat od nemocnice zaplaceno, když tam vypomáhají. Navíc medici praktikanti představují pro nemocnici i potenciální budoucí lékaře. Je třeba zdůraznit, že tyto praxe nejsou typickou výukou, která probíhá na našich pracovištích ve fakultních nemocnicích a kdy se studentům lékař intenzivně věnuje celý rok, připravuje je na zkoušky a zkouší.

Video: Nedostatek lékařů je časovaná bomba, nemá je kdo učit, Babiš nám slíbil víc peněz, říká Bareš

Budoucí lékaře nebude mít kdo učit, bez peněz od zahraničních studentů by to na lékařských fakultách nešlo, absolventům můžeme nabídnout 23 tisíc | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy