Bratislava - Slovenské banky po tlaku vlády přestanou na půl roku vybírat od občanů a živnostníků poplatky za vklad hotovosti na účet. Přistoupily k tomu poté, co jim ministerstvo financí pohrozilo, že zpoplatnění vkladů u přepážky zakáže zákonem.

Právě poplatek za vklad na přepážce na vlastní účet před dvěma lety suverénně "zvítězil" v pátém ročníku ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek, pořádané webem BankovniPoplatky.com. Ankety se vedle Čechů účastní i Slováci.

Slovenská bankovní asociace vybídla komerční banky v zemi, aby od prosince na půl roku přestaly od občanů a živnostníků inkasovat poplatek za vklad hotovosti na jejich vlastní účty. K iniciativě se přidaly prakticky všechny banky včetně největších peněžních ústavů. Výjimkou je Prima banka, kterou vlastní finanční skupina Penta.

Za vklad v hotovosti na účet požadují nyní banky od občanů kolem půl eura (12,50 českých korun), některé peněžní ústavy tento poplatek zahrnuly do balíčku služeb k účtům. Banky tvrdí, že manipulace s hotovostí je nákladná.

Fico chce poplatek zakázat

Dočasné zrušení poplatků za manipulaci s hotovostí banky oficiálně odůvodnily tím, že stát připravuje od ledna omezení plateb v hotovosti. To by se mohlo odrazit na zvýšení počtu bankovních transakcí.

Slovenská vláda už schválila návrh zákona, podle kterého budou moci firmy zaplatit nebo přijmout platbu v hotovosti nejvýše do 5000 eur za každou zakázku. Pro občany má platit limit 15 000 eur. Vyšší platby budou muset realizovat bezhotovostně, což má pomoci státu v boji proti daňovým únikům.

Pokud by banky znovu zavedly poplatky za vklad hotovosti, kabinet premiéra Roberta Fica je zřejmě zakáže. "Nemohou vybírat peníze za to, že jim někdo peníze donese," upozornil nedávno Fico.

Banky na Slovensku nesměly vybírat poplatky za manipulací s hotovostí během několika měsíců už v roce 2009. Opatření souviselo se zavedením eura, kdy na Slovensku stoupl počet mincí v oběhu.

Peněžní ústavy na Slovensku musí od letošního roku platit také zvláštní bankovní daň, která je jednou z nejvyšších v Evropské unii. Původně se daň počítala pouze z vkladů firem, od podzimu se vztahuje na všechny vklady.

V Česku už zmizel, zůstala jediná výjimka

V Česku účtovalo neoblíbený poplatek ještě na jaře roku 2010 pět bank. Ještě během roku 2010 jej pak zrušily Raiffeisenbank a Česká spořitelna, v roce 2011 tak učinily ČSOB a GE Money Bank. Nadále jej požaduje pouze Poštovní spořitelna ze skupiny ČSOB.

Vybírání poplatku v Česku pak nepřímo zakázal nový zákon o oběhu bankovek a mincí, účinný od července 2001. Podle něj banky nesmí vybírat poplatek za vklad hotovosti na pobočce, pokud tím klient platí závazek vůči bance.

Nový zákon o oběhu bankovek a mincí nicméně tento poplatek nezakazuje přímo. Stanoví pouze, že hotovostní vklad tuzemských bankovek či mincí musí být bezplatný, pokud tím klient splácí závazek vůči bance.

V praxi by však pracovník pobočky musel rozlišovat, zda konkrétní vklad není například splátkou kontokorentu. Takzvané povolené přečerpání totiž není vedeno na samostatném úvěrovém účtu, jako je tomu například u hypoték.

Klient by také mohl tvrdit, že hotovostní vklad (nebo jeho část) byl platbou jeho závazku týkajícího se poplatků, například úhrady měsíčního paušálu za vedení účtu (pohledávky banky vyplývající ze smlouvy).

Navzdory zákazu stále vybírá poplatek Poštovní spořitelna. Česká národní banka potvrdila, že ke splnění zákona stačí, když klientům umožňuje vložit hotovost bezplatně prostřednictvím vkladových automatů.

Foto: Aktuálně.cz

Čtěte také: Banky už nesmí vybírat poplatek za platbu v hotovosti Banky ruší poplatek za trvalé příkazy, byl protizákonný Podnikatelé, banky vás klamou. Platíte víc, než musíte