Praha - Exekucí v Česku přibývá, postihují už 863 tisíc obyvatel. Z nich téměř půl milionu má tři a více exekucí, ukázala nejnovější statistika. Dosud měli tito lidé poměrně malou šanci na oddlužení.
Proto se ministr spravedlnosti Robert Pelikán rozhodl předložit novelu insolvenčního zákona, která má umožnit snadnější a rychlejší oddlužení.
Dnes musí dlužník, který chce projít takzvaným osobním bankrotem, zaplatit během pěti let alespoň třicet procent dluhů. Tato varianta zůstane, nově ale mají přibýt i dvě další.
Novela dá lidem šanci na oddlužení i tehdy, jestliže během tří let splatí nejméně polovinu pohledávek. A přináší také nejkontroverznější novinku: Pokud bude dotyčný o zaplacení svých dluhů usilovat po dobu sedmi let, nebude pro něj stanoven žádný minimální limit - takže teoreticky nemusí splatit nic.
Pelikánovu novelu už schválila vláda, ale v Poslanecké sněmovně to bude mít hnutí ANO bez většinové podpory těžké. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Lucie Machálková nechce říct, kde chce Pelikán podporu shánět: "S ohledem na probíhající vyjednávání o podpoře nebudeme nyní poskytovat bližší komentář," uvádí.
Podle poslance za ODS Petra Blažka je však novela pro druhou nejsilnější stranu sněmovny zcela nepřijatelná: "Pozitivní je jen pro insolvenční správce, kterým stát vyrobí nezaslouženě a neodůvodněně obrovský byznys na úkor věřitelů i dlužníků," říká.
Proti je i poslanec za KDU-ČSL Marek Výborný. "Budu usilovat o změnu, aby práceschopný a zdravý člověk měl v rámci oddlužení namísto v krajním případě navrhované nuly povinnost splatit alespoň deset procent dluhů," předesílá.
Podle zjištění týdeníku Ekonom by ale Pelikán mohl získat většinovou podporu u ČSSD, starostů nebo pirátů.
"Obecně novelu plně podporuji," říká například pirátský poslanec Lukáš Kolářík. A ještě by přidal možnost rychlejšího oddlužení například pro seniory: "Ve chvíli, kdy je jim například 65 let, sedmiletý proces oddlužení na úrovni příjmu šest až devět tisíc měsíčně je pro ně likvidační," dodává.
Podle zdrojů Ekonomu se nyní ministerstvo soustředí na prosazení zákona do druhého čtení, v něm pak bude Pelikánův úřad ochotný k ústupkům. Neměla by se tak opakovat situace z minulého roku, kdy prakticky totožný návrh Pelikán neprotlačil ve sněmovně ani úvodní debatou.
Pozor na detaily, varují právníci
Jedna věc je politický spor ve sněmovně, druhá reálné hodnocení normy ze strany právníků, kteří se dluhy a exekucemi denně zabývají.
Advokát a insolvenční správce Jakub Backa si myslí, že Pelikánův záměr rozšířit okruh lidí, kteří dosáhnou na oddlužení, je správný: "Pokud jsou čísla uváděná ministerstvem přesná, tak přes 90 procent dlužníků v exekuci - tedy přes 655 tisíc osob - není schopno z dluhu uhradit ani 30 procent, a nedosáhne tak na oddlužení. Tito lidé jsou fakticky v neřešitelné pasti, a to až do smrti," vysvětluje.
Problém ale vidí v nastavení kontrolních mechanismů. Novela předpokládá, že větší šanci na oddlužení vyváží důkladnější práce insolvenčních správců. Mají se třeba zajímat o místní nabídky práce, zda dlužník nemůže jít za lepším a více splácet.
"To je hodně naivní a od reality odtržená představa. V praxi to bude pro správce těžko realizovatelné," myslí si Backa. Správce by měl dlužníka "pérovat", ale na druhou stranu o něm nebude vědět ani to, co ví příslušný úřad práce nebo finanční úřad.
Nedomyšlené věci v novele nachází i právník a publicista Tomáš Němeček. Pesimisticky hodnotí, zda budou dlužníci nadále usilovat o splacení alespoň nynějších předepsaných 30 procent. "Obávám se, že novela by vedla k tomu, že ti, kdo jsou dnes schopni splácet přes 30 procent, by hledali cestu, jak nesplatit ani to," poukazuje.
Ostře se proti novele vymezuje Česká asociace věřitelů. Její prezident Pavel Staněk sice uznává, že je potřeba řešit problém kumulovaných exekucí, ale Pelikán to podle něj nevymyslel příliš dobře, protože umožní snazší oddlužení lidem, kteří už nyní nemají problém splácet.
"Sedmiletá varianta oddlužení fakticky znamená vyvlastnění majetku věřitelů, což je dle mého názoru v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Dlužníci by při ní již nemuseli splatit žádnou minimální část dluhu - jediné, co by museli hradit, je odměna insolvenčního správce," říká Staněk.
Asociace věřitelů proto preferuje jednorázové odpuštění dluhů pouze lidem s nesplatitelnými exekucemi. Ostatním by však současná pravidla ponechala.
Proti takto jednoduchému řešení protestuje Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, který řeší konkrétní problémy předlužených. "Česko je v mezinárodním srovnání specifické extrémní kumulací exekucí způsobenou jejich nesplatitelností. Jistiny dluhů jsou totiž obaleny rychle rostoucími sankcemi, které zajišťují trvalou udržitelnost pohledávky i při jejím splácení," podotýká.
Z dalšího obsahu čísla
- Téma: Všechny Babišovy ženy - profily dvou desítek žen, o než se opírá nejmocnější muž v Česku.
- Rozhovor: Česko není Praha proti venkovu, je mnohem pestřejší, říká sociální geograf Radim Perlín.
- Desítky novel, stovky změn. Podnikatelé se stabilních daní jen tak nedočkají
- Boj o Pelikánovu cestu z dluhového pekla
- Milan Škoda: Jak se staví supermarket pro fotografy
- Dvoumiliardový tunel indického šperkaře
- Nový impulz pro autoprůmysl: Automobilky zkoušejí pohon na odpadní teplo
- Právo: Počítače vytlačují právníky, samy už zvládnou sepsat odvolání či nájemní smlouvu
- Auto: Šest novinek, které byste si neměli nechat ujít v Ženevě
- Moje technologie: V nouzi mě spasí SOS tlačítko, spoléhá se spolumajitel marketingové agentury Sherpas Jiří Suchý.
- Moje tři cesty: Martin Podzimek díky baseballu procestoval Evropu
- Restaurace: Příběh vyprávěný na talíři přináší brněnský Pavillon
Proto je podle něj potřeba Pelikánův návrh podpořit. Hůle upozorňuje, že i těch kontroverzních sedm let je stále delší doba než třeba v sousedním Německu.
Podle něj je důležité rozlišovat věřitele na ty, kteří dlužníkovým počínáním trpí nedobrovolně, a ty, kteří dobrovolně dlužníkovi nabídli své služby. Ti si musí lépe rozmyslet, komu a za kolik budou půjčovat.
Zastavte nesmyslné exekuce
Jakkoliv se názory mezi politiky i právníky na Pelikánovu novelu různí, všichni se shodují, že toto rozhodně není konec, i kdyby parlament novelu přijal.
"Jsou špatně nastavené ekonomické pobídky," říká Němeček. "Je výhodnější nechat běžet i zjevně bezúčelnou exekuci než ji zastavit. Tohle potřebujeme otočit, aby pobídka směřovala spíše k zastavování, je-li zjevné, že dlužník nic nemá."
Proto navrhuje, aby po šesti měsících věřitel učinil zásadní rozhodnutí, zda chce v exekuci nadále pokračovat - a v tom případě mu smí exekutor účtovat náklady, nebo zda ji zastaví - a v tom případě by je neplatil.
Trochu jinak to formuluje Backa, ale jde mu o to samé - zastavení neúčelných exekucí: "Pokud po určitou dobu, například tři roky, není schopen exekutor, který vede exekuci v prvním pořadí, od dlužníka nic vymoci, musely by být všechny déletrvající exekuce z úřední povinnosti nebo na návrh dlužníka jako neúčelné zastaveny," uvádí.
Více čtěte v týdeníku Ekonom, který vychází ve čtvrtek 1. března.
