Praha - Dobrovolné spoření v nových penzijních fondech se vyplatí jen lidem s nadprůměrnými příjmy. Potvrzují to výpočty analytiků ČSOB.
Pokud takzvaný druhý důchodový pilíř zůstane v penzijní reformě nastaven tak, jak jej schválili poslanci, využije nové možnosti spoření jen 15 procent potenciálních klientů, odhadují experti ČSOB.
Možnost "vyvést" část dosavadních povinných odvodů sociálního pojištění ze státního systému do soukromých účtů u penzijních fondů dostanou lidé už v příštím roce - za podmínky, že k tomu přispějí i "ze svého" (přehled hlavních principů důchodové reformy najdete zde).
Dlouho a s rizikem
Základním předpokladem pro úspěšnou účast ve druhém pilíři však je dlouhodobé spoření.
Pro lidi ve věku 40 let a více totiž platí: I když mají vysoký příjem, nemusí jim vstup do druhého pilíře přinést vyšší penzi i přesto, že si část ze svého vysokého odvodu na sociální pojištění poukážou na vlastní účet.
Podle výpočtů ČSOB by při hrubém příjmu 50 000 korun, čistém průměrném výnosu fondu (výnos mínus inflace) ve výši jednoho procenta a vyplácené penzi po dobu 20 let muselo spoření trvat zhruba 14 let, aby se penze vyrovnala základní variantě - tedy té, kdy člověk zůstane pouze v prvním, povinném pilíři a dostane jen důchod od státu.
V případě třicetitisícového příjmu se tato hranice posouvá na 20 let. Až poté by lidé na účasti v druhém pilíři vydělali.
Doba se samozřejmě zkracuje v případě, že by lidé využili dynamičtější (tedy rizikovější) investiční strategie, které by měly přinášet vyšší průměrné výnosy. Ty však současně znamenají vyšší riziko znehodnocení úspor.
Rizikovější investiční profily jsou podle zástupců ČSOB jedinou možností i pro lidi s průměrnými příjmy. Když jich nevyužijí, vstup do takzvaného druhého pilíře se jim nevyplatí.
Například kuchař s příjmem 10 500 korun by podle stejných výpočtů (tedy s průměrným čistým výnosem fondu ve výši jednoho procenta) přišel účastí v nových fondech o takřka desetinásobek svého platu, tedy o zhruba sto tisíc.
Aby byl "na svém", musel by průměrný roční výnos při třicetiletém spoření porážet inflaci o 2,5 procenta.
Význam poradců vzroste
Právě s ohledem na uvedené výpočty poroste po startu důchodové reformy role poradců.
"Korektní poradenství bude klíčové. Rozhodnutí o vstupu do druhého pilíře vyžaduje kvalitní analýzu - klientovo ano či ne je totiž nevratné," říká člen představenstva a vrchní ředitel Distribuce ČSOB Petr Hutla.
| Čtěte také: Končí čas na změnu penzijního fondu. Komu se vyplatí? Předčasný důchod klesne, od ledna se mění výpočet Posílá vám stát dávky na váš bankovní účet? Už nebude |
Tak, jak je druhý pilíř nastaven v poslanci schválené reformě, je však podle ČSOB atraktivní pouze pro 15 procent potenciálních klientů - tedy zhruba 900 tisíc lidí, kterým by se vstup do něj měl vyplatit.
Zájem o spoření na soukromé účty v nových fondech by podle ČSOB zvýšil větší podíl odvodů přesměrovaných ze státního průběžného systému (nyní se počítá se třemi procenty z hrubé mzdy) nebo nižší požadavek na vlastní příspěvek účastníka (počítá se se dvěma procenty z hrubé mzdy).
"Například pokud by se snížila doba výplaty penze z druhého pilíře z 20 let na polovinu, pak by byl tento systém výhodný pro většinu občanů. Doba potřebná pro spoření by se u lidí se středním příjmem zkrátila z 25 na 13 let," ukazuje na další možnost Petr Hutla.
Alternativou je 30% DPH
Nicméně zástupci ČSOB souhlasí se základní tezí, která říká, že reformovat penzijní systém je třeba.
Lidé musí počítat s tím, že výše státního důchodu se bude snižovat a že to budou stále více oni sami, kdo se budou vlastními úsporami starat o svou životní úroveň v důchodovém věku.
Alternativy k vyšší spoluúčasti podle expertů z ČSOB sice existují, ale jsou z říše fantazie.
Současný systém státních penzí z průběžného systému by byl beze změn ufinancovatelný, kdyby například DPH vzrostla až na 30 procent, nebo kdyby do Česka přišly tři až čtyři miliony lidí, kteří zde budou pracovat a platit daně.
