Končí čas na změnu penzijního fondu. Komu se vyplatí?

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
13. 2. 2012 15:00
Na přechod ke konkurenci zbývá čtrnáct dnů. Poradíme, kdo by o ní měl přemýšlet
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Aktuálně.cz

Na změnu penzijního fondu zbývají dva týdny. Zákonná lhůta vyprší 28. února, nikoli na konci února (tedy letos 29.), jak je někdy uváděno.

Samotné penzijní fondy ale doporučují nenechávat případnou změnu až na poslední možný den. Na vyřízení potřebné administrativy je podle nich nejlepší počítat s několikadenní rezervou.

Přestupovat by měli lidé, kteří chtějí jistotu, že se jejich peníze ve fondech neznehodnotí, a zároveň nejsou spokojeni se současným fondem.

Penzijní reforma ruší garanci neznehodnocení a penzijní fondy ji ze své vůle nabízet nebudou.

Komu se to může vyplatit

Kdo je spokojen s tím, jak jeho současný penzijní fond zhodnocuje jeho úspory a státní příspěvky, ten je z obliga. Žádnou změnu řešit nemusí.

Naopak zbystřit by měl ten, komu se nelíbí výsledky jeho současného fondu a zároveň se mu líbí současná garance alespoň nulového zhodnocení, tedy nemožnost nominální ztráty v rámci ročního zúčtování.

Do argumentů pro rychlou změnu pak je možné zahrnout ještě oblíbenou výsluhovou penzi. Nové fondy (od roku 2013) už ji ze zákona nabízet nebudou.

Kdo tedy má penzijní připojištění a chce po patnácti letech spoření vybrat polovinu úspor, ten musí zůstat ve stávajícím systému, a má tedy dvě volby: zůstat v současném fondu, nebo ho do února změnit.

Třetí kategorií pak mohou být lidé, kteří nejsou spokojeni s celým současným systémem penzijního spoření a je pro ně irelevantní, jestli fond připisuje průměrně 1,5, nebo 2 procenta.

Vyšší výnosy by jim měla zabezpečit právě penzijní reforma a s ní nově vzniklé fondy (od roku 2013).

Ty tím, že nebudou muset garantovat minimálně nulové zhodnocení, budou moci investovat rizikověji. To znamená, že lidé budou v nových fondech teoreticky vydělávat více, ponesou za to ale riziko ztráty, což je běžný tržní princip.

Lidé z naší poslední kategorie tak opět změnu řešit nemusí, počkají si na nové podmínky a fond změní až v následujícím roce.

Chci změnu, jak na to

Kdo se tedy našel v prostřední kategorii a o změně uvažuje, ten nyní musí začít jednat. Do 28. února musí dodat výpověď na svůj současný penzijní fond.

29. února už bude pozdě. Změna se totiž řídí zákonnými lhůtami. Příslušný zákon byl ve sbírce zákonů vydán 28. prosince a ten samý zákon dává na změnu penzijního fondu dva měsíce. Zákonná lhůta se počítá tak, že termín končí právě 28. února, a ne až s koncem února.

Ke změně fondu vedou tři základní cesty. Celý proces změny lze provést přes nově vybraný fond, který zašle výpověď do stávajícího. Druhou možností jsou zprostředkovatelé. Třetí možností je spolehnout se na vlastní síly.

Tím budete mít celý proces ve vlastní moci. Důležité je přitom myslet na to, že 28. února musí být případná výpověď již doručena stávajícímu fondu. Kdo by tedy došel osmadvacátého na poštu a spoléhal na razítko z podacího lístku, ten by nepochodil.

Nejméně času dávají zprostředkovatelé. Jeden z nich takto na začátku února média informoval o tom, že změnu je možné prakticky provést jen do 10. února.

Po komunikaci se zástupci penzijních fondů ale vyšlo najevo, že šlo pouze o interní předpis zprostředkovatele.

Samotné penzijní fondy nejčastěji uvádějí, že chce-li k nim někdo přejít a nechat celý proces změny na novém fondu, pak by v ideálním případě měl mít alespoň několik dnů rezervu.

„My se snažíme celý proces vyřídit co nejrychleji, nicméně z objektivních důvodů to trvá zhruba 5 dní," říká například mluvčí ING penzijního fondu Daniela Velová.

Je třeba ale mít na paměti, že fondy o nové klienty stojí, a tak je pravděpodobné, že většina z nich úspěšně odbaví i případné zpozdilce. To nám přímo potvrdil i mluvčí Allianz Václav Bálek.

Garanci fondy nenabídnou

Zajímalo nás také, jestli celé pozdvižení s rychlou změnou penzijního fondu není zbytečné. Nebude pro fondy po změně pravidel marketingově výhodné nabízet garanci neznehodnocení ze své vlastní vůle?

Z devíti současných penzijních fondů se k tomu vyjádřilo pět z nich a závěr je jasný. Nad něčím takovým se neuvažuje.

„Řadu let jsme říkali, že tzv. kladná nula omezuje možnosti investování a vyšších zisků v penzijních fondech. Není tedy důvod, proč bychom v této strategii měli pokračovat," řekl Aktuálně.cz například mluvčí AXA penzijního fondu Marek Zeman.

Fondy se shodly v tom, že povinný konzervativní fond, který budou muset od roku 2013 nabízet, bude dostačující i bez garance minimálně nulového zhodnocení.

„Jeho investiční strategie je v zákoně poměrně přesně vymezena a je velice konzervativní, takže záporné zhodnocení je velmi nepravděpodobné. Žádnou strategii v tomto ohledu tedy nemusíme vytvářet, vytvořili ji za nás autoři zákona," nabídla pohled ČSOB penzijního fondu Stabilita jeho mluvčí Pavla Hávová.

Kdo tedy trvá na zákonné garanci, ten musí zůstat ve stávajícím systému. Pokud není spokojen s výkonností současného fondu, musí změnu provést v příštích čtrnácti dnech.

Měl by zároveň mít na paměti, že dobrá minulá výkonnost nezaručuje automaticky dobrou výkonnost v budoucnosti, a také třeba to, že nemá-li smlouvu u současného fondu déle jak pět let, zaplatí za změnu 800 korun.

 

Právě se děje

Další zprávy