Praha – Obchodní řetězce se nemusí bát od zemědělců kupovat zeleninu, která není na pohled dokonalá. Lidé mají o "ošklivou" zeleninu zájem, pokud ji dostanou se slevou. Ukazují to první zkušenosti řetězce Penny Market a online obchodu s potravinami Rohlík.cz. Oba začaly „nestandardní tvary“ nabízet letos v srpnu..
"Ohlasy zákazníků byly stoprocentně pozitivní, "ošklivé" okurky a papriky se podílely na celkových prodejích této zeleniny třetinou," říká Michala Gregorová, mluvčí e-shopu Rohlík.cz. Ten prodával s třiceti- až padesátiprocentní slevou okurky a papriky, které neodpovídají estetickým nárokům řetězců kvůli nestandardnímu zbarvení, velikosti či nepravidelnému tvaru. Pokus uspěl – všechnu takovou zeleninu vyprodal.
Také v Penny Marketu si lidé nepovedenou úrodu oblíbili. "Nejprodávanějším artiklem ze sortimentu nestandardního ovoce a zeleniny jsou brambory v balení 1,5 kilogramu. Cena je nižší minimálně o 10 procent ve srovnání s esteticky odpovídajícími produkty," říká mediální zástupkyně řetězce Markéta Lidinská.
Oba prodejci budou nestandardní úrodu nabízet i dál. Dopředu ovšem přesně nevědí, kolik "ošklivé" zeleniny či ovoce do nabídky zařadí. Podle Penny Marketu to nejde, protože zemědělci do poslední chvíle netuší, jak bude úroda vypadat. "Naším cílem je pomáhat pěstitelům s úrodou, kterou by museli buď zkrmit, nebo zlikvidovat," dodává Lidinská.
"Dostupné to dnes už moc není, protože jsou všichni postižení tím, že se to automaticky muselo vyhodit, když to neodpovídá škatulkám, které někdo vymyslel, aniž by tomu rozuměl a někdy něco v životě vůbec vypěstoval," říká zemědělec Jaroslav Šebek, který je zároveň tajemníkem Asociace soukromého zemědělství ČR.
Návrat k "ošklivé" zelenině je podle něj marketingovou příležitostí pro prodejce. "Skutečný sedlák se selským rozumem ale nikdy nic takového nevyhodil a spíše se snažil to třeba zpracovat nějak jinak," dodává.
Další řetězce zatím o této kategorii jako o samostatném sortimentu nepřemýšlí. "Naše mnohaletá obchodní zkušenost ukazuje, že zákazník vybírá především takové zboží, na které je zvyklý a které odpovídá jeho představám o estetice a kvalitě. V případě zmíněných ovocných či zeleninových plodů máme již řadu dodavatelů, kteří si například s jeho zhodnocením dokážou poradit a zboží jinak zpracovat," říká mluvčí Kauflandu Michael Šperl.
V obchodech Globus pak neudělali s "křivou" zeleninou dobrou zkušenost. "Již před časem jsme ji zkoušeli prodávat v několika vybraných hypermarketech, ale zákaznický zájem byl oproti našemu očekávání překvapivě mizivý a setkávali jsme se spíše s negativními reakcemi," říká mluvčí Pavla Hobíková. Globus prý od zemědělců i tak odebírá veškerou produkci, tedy i výpěstky, které nevypadají dokonale a neodpovídají standardním kritériím.
Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN se kvůli vzhledu vyhodí až 20 procent zemědělské produkce. Prodej křivé zeleniny tak může vést k omezení tak velkého plýtvání. "Také je to důležité v tom, že si lidé uvědomí, že jídlo neroste v továrně a že nemusí vypadat jako strojově vyrobená věc," uvedla mluvčí organizace Zachraň jídlo Anna Strejcová.
