Princip je jednoduchý. Zákazník si na on-line supermarketu objedná konkrétní vratné zálohované lahve Mattoni, při dalším závozu kurýr nezmačkané prázdné lahve s víčkem a etiketou vyzvedne a zálohy vrátí v podobě zákaznických kreditů na další nákup. Vrácené PET lahve pak prodejce odveze zpět k dodavateli, který zajistí recyklaci.
"Při zavedení vratné zálohy na plně recyklovatelné PET lahve jsme vycházeli z podnětů samotných zákazníků, kteří nás mnohokrát přesvědčovali, že u ekologicky šetrných obalů jim rozhodně nevadí," vysvětluje generální ředitel Košík.cz Tomáš Jeřábek. Projekt má podle on-line prodejce ukázat, jaký je o tento způsob vratných záloh na PET lahve mezi lidmi ve skutečnosti zájem.
Ten zatím naznačují jen průzkumy veřejného mínění, objednané ovšem iniciativou Zálohujme, které je Mattoni hlavním členem a která se snaží zálohování plastů v Česku prosadit. Například loňský průzkum agentur Kantar TNS a Ipsos uvedl, že tři čtvrtiny Čechů chtějí zálohovat PET lahve i s vědomím, že by je museli skladovat nezmačkané. Vést je k tomu má snaha o snížení množství odpadů v přírodě.
"Plastové lahve vnímáme jako cennou surovinu, kterou lze mnohonásobně opakovaně recyklovat. Pro snadnější recyklaci jsme již sjednotili barevnost lahví Mattoni na světle zelenou. Nechceme, aby PET lahve končily zbytečně na skládkách nebo v přírodě. Chceme, aby z nich byly opět vyrobeny nové lahve. To dokáže zajistit transparentně nastavený centrálně řízený systém vratných záloh," říká generální ředitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.
Jenže nově navržená odpadová legislativa s povinným celoplošným zálohováním PET lahví v Česku zatím nepočítá. Na rozdíl třeba od Slovenska, které zavede zálohování "petek" a plechovek od roku 2022.
Ministerstvo životního prostředí, které je autorem odpadové legislativy, totiž považuje zálohování PET lahví i plechovek za nekoncepční zásah do stávajícího systému třídění odpadů. "Už v současné době vytřídíme 80 procent všech PET lahví uvedených na trh," řekl nedávno ČTK Ondřej Charvát z tiskového oddělení MŽP. Obce navíc podle něj do současného systému recyklace značně investovaly a zálohováním by tyto peníze přišly vniveč.
Klidně si zálohujte, ale sami
Novela zákona o obalech nicméně výrobcům nebo dovozcům nebrání, aby si systém zálohování zřídili sami - tedy i způsobem, který nyní testuje právě Mattoni a Košík.cz.
Právní analýza, kterou si Mattoni nechala loni zpracovat, ovšem argumentuje tím, že takové řešení je komplikované a nedává ekonomický ani environmentální smysl. "Nyní platná legislativa, její výklad ze strany MŽP a dokonce i připravovaná novelizace staví výrobce před výběr: Postarejte se sami o všechno, nebo se nestarejte o nic," řekla už dříve k právnímu rozboru PR manažerka Mattoni 1873 Andrea Brožová.
Podle členů iniciativy Zálohujme.cz, mezi které patří kromě Mattoni 1873 také třeba pivovar Bernard, Vysoká škola chemicko-technologická či Institut cirkulární ekonomiky, by plošný zálohový systém zvýšil recyklaci obalů z PET a plechovek na 90 procent ze současných 57,5 procenta. Ze studie, kterou loni v lednu iniciativa prezentovala, vychází, že by systém také snížil dopady výroby těchto obalů o 28 procent.
Oproti tomu kritici systému nejčastěji zdůrazňují, že by zálohy zákazníka odradily od třídění.
Podle Svazu českých a moravských spotřebitelských družstev by bylo komplikované naučit spotřebitele nosit PET lahve k výkupu do kamenných prodejen. Jiní odpůrci uvedli, že důležitější než zálohový systém na PET lahve je zvýšit recyklaci komunálního odpadu. Svaz měst a obcí zase vyjádřil obavu nad vyššími náklady do zavedení systému.
Ani podle generálního ředitele Ondrášovky Libora Duby zálohování situaci nezlepší. "Zdraží nejen cenu potravin, ale i eliminuje peníze pro obce a stát bude muset ještě více dotovat venkovské obchody pro udržení jejich existence," uvedl.
Starý versus nový systém
Proti zavedení zálohového systému se už dříve postavil také Svaz pivovarů a sladoven ČR. Ten vnímá zálohy pro pivovary jako ekonomicky nevýhodné s tím, že by narušily současný recyklační systém. Pokud by se totiž podle něj plasty zálohovaly, sloužily by jako materiál pro nové lahve a neplnily by se znovu.
"Pivní produkce se ze 77 procent dostává ke spotřebiteli v opakovaně použitelných obalech, to znamená v sudech a tancích nebo ve skleněných lahvích, které jsou z absolutní většiny zálohované. Češi navíc dlouhodobě patří k evropské špičce v třídění komunálního odpadu a velice dobře u nás funguje stávající systém sběru a recyklace plastů organizovaný společností Eko-kom," řekla ČTK výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.
Podle ní se teď vytřídí 82 procent vyprodukovaných nápojových PET lahví a z nich je 87 procent recyklováno.
Zastánci zálohování mají zato, že argumentace svazu pivovarů a sladoven je sporná, protože vychází z dat, která nejsou veřejně dostupná a ověřitelná. "Současný systém třídění a recyklace PET lahví má k dokonalosti daleko. Každá třetí PET lahev nyní skončí na skládce, ve spalovně nebo dokonce pohozená ve volné přírodě. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že pomocí systému vratných záloh lze docílit i více než 90procentní návratnosti nápojových obalů," doplňuje Pasquale z Mattoni.
Podle Evropská směrnice by v roce 2025 mělo být recyklováno 50 procent plastů, 25 procent dřeva, 70 procent skla, 75 procent papíru a lepenky, 70 procent železných kovů a 50 procent hliníku. O pět let později jsou cíle vyšší o pět až deset procent.
