Stále více mladých Čechů přestává jíst maso. Kvůli zdraví ho letos omezují i ostatní

Ekonomika Ekonomika
25. 7. 2020 16:55
Odmítání masa se v Česku příliš nenosí. Vyznavači vegetariánství či veganství jsou u nás zastoupeni jen v několika procentech, a to i u mladší generace, ukazují nejčerstvější průzkumy. Oproti tomu ale roste počet lidí, kteří spotřebu masa cíleně omezují a s postupem času se mění i důvody, proč tak činí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Se skupinami vegetariánů, veganů, flexitariánů se identifikovalo celkem sedm procent české populace, vyplývá z aktuálního průzkumu agentury Skála a Šulc pro Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Výrazně vyšší podíl těchto skupin je v mladších generacích, ale ani v tomto případě nepřekračuje 10 procent.

"Na druhé straně je mezi konzumenty masa 17 procent lidí, kteří deklarují cílené omezování spotřeby masa, a očekávání do nejbližší budoucnosti je další snižování," doplňují autoři výzkumu.

Podobně mluví i květnový průzkum agentury Ipsos. Podle něj čtyři procenta Čechů nejedí maso a stejně velký podíl populace praktikuje flexitariánství - tedy příležitostnou konzumaci masa a ryb. Stravu s vyloučením či omezením masa preferuje desetina lidí, zbytku je lhostejné, zda konzumuje potraviny živočišného, či rostlinného původu.

"Úplně bez masa se stravují čtyři procenta Čechů, mezi nimiž převládají lidé do 44 let. Veganskou stravu nejvíce vyhledávají mladí lidé do 35 let," upřesňuje agentura Ipsos, která průzkum provedla mezi 1015 respondenty ve spolupráci s Asociací společenské odpovědnosti.

Zatímco vegetariáni se vyhýbají masu, vegani odmítají veškeré potraviny živočišného původu, tedy včetně mléčných produktů či vajec.

Drůbeží maso:

Drůbeží maso v Česku.
Drůbeží maso v Česku. | Foto: ČSÚ

Flexitariánství se přitom stává novým trendem. "Zřejmě to souvisí se skutečností, že od vědců stále častěji slýcháme, jaké negativní dopady má živočišná produkce na životní prostředí a na změnu klimatu, což mnoha z nás není lhostejné," uvedla výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti Lucie Mádlová.

Kvalita i ohleduplnost vede

Kvalita masa je přitom to, co by ráda vylepšila třetina zákazníků oslovených v průzkumu agentury Skála a Šulc. "Překvapivě, hned na druhém místě se objevila potravinová soběstačnost - 17 procent spotřebitelů by si přálo více masa od českých zemědělců a výrobců. Až na třetím místě je požadavek nižších cen - věc poměrně překvapivá, vzhledem k tomu, že české domácnosti v současnosti ekonomiku nevidí příliš optimisticky," uvádějí autoři výzkumu.

Hovězí maso:

Hovězí maso v Česku.
Hovězí maso v Česku. | Foto: ČSÚ

Na čtvrtém místě by 12 procent dotázaných uvítalo lepší chování k hospodářským zvířatům při chovu a porážce. U nejmladší generace Z se důležitost ohleduplnosti ke zvířatům dostává na až 22 procent - je tedy u nich druhým nejdůležitějším faktorem.

Celých 20 procent oslovených očekává, že svou spotřebu masa a masných výrobků sníží. "Opět poněkud překvapivě, jen menší část spotřebitelů chce omezit spotřebu z finančních důvodů - přitom maso patří mezi nejvýznamnější položky v útratách za potraviny," připomíná průzkum. Hlavním důvodem plánované změny je touha po zdravějším životním stylu - 68 procent z těch, kteří chtějí snížit spotřebu masa, uvedlo jako důvod právě zdraví.

Autoři výzkumu zároveň připouštějí, že aktuální citlivost vůči zdravotním tématům zvyšuje pandemie. "A vidíme i zde generační posun: celkem 27 procent chce snížit spotřebu masa kvůli zodpovědnosti vůči životnímu prostředí, avšak v nejmladší generaci Z je to dokonce 50 procent," upozorňují.

Češi jsou "masisté"

Spotřeba masa v Česku na osobu v roce 2018 nicméně podle dat českých statistiků vzrostla o 2,1 kilogramu na 82,4 kilogramu. Češi více jedli vepřové, hovězí i drůbež, jejíž spotřeba s 28,4 kilogramu byla rekordní. Za posledních 30 let se téměř vyměnila spotřeba hovězího a drůbežího masa, mimo jiné kvůli ceně.

"Dříve se zkonzumovalo 30 kg hovězího masa na obyvatele, dnes spotřeba hovězího masa představuje 8,7 kilogramu. Naopak u drůbežího masa došlo k nárůstu spotřeby z 13 kg v roce 1989 na rekordních 28,4 kg v roce 2018," uvedl již loni v prosinci předseda ČSÚ Marek Rojíček.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Dlouhé Lhotě na Příbramsku hoří výrobní hala. Hasiči vyhlásili 3. stupeň poplachu, na místě je 17 jednotek. Požár je zatím bez zranění

Aktualizováno před 1 hodinou

Francouzský exprezident Sarkozy u soudu, podle prokuratury za neúspěšnou kampaň utratil příliš mnoho peněz

Před pařížským soudem po více než měsíci zazněly závěrečné řeči v procesu s bývalým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, který se týká financování jeho neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012. Obhajoba požádala o zproštění obžaloby, napsal list L'Express. Prokuratura Sarkozymu navrhuje šestiměsíční vězení. Soud vynese verdikt 30. září.

"Nicolas Sarkozy se ničím neprovinil. Nepodepsal žádný rozpočet, nepodepsal žádnou fakturu, přijal všechna omezení, která se po něm žádala. Je na hony vzdálený hysterickému, nenasytnému kandidátovi. Respektuje hodnoty spravedlnosti," řekl soudu právní zástupce exprezidenta, který stál v čele Francie v letech 2007 až 2012.

Prokuratura naopak tvrdí, že Sarkozy je "jedinou osobou zodpovědnou za vlastní kampaň", píše L'Express.

Proces se Sarkozym, který se dnešního slyšení nezúčastnil, začal 20. května. Kromě Sarkozyho čelí obžalobě z falšování, podvodu nebo ilegálního financování kampaně dalších 12 lidí a společnost Bygmalion, která měla na starosti organizaci politických shromáždění. Právě podle jména této firmy je proces ve Francii označován jako kauza Bygmalion.

Prokurátoři tvrdí, že Sarkozyho strana v roce 2012 za velmi drahá volební shromáždění utratila téměř dvojnásobek maximální částky, kterou volební zákon stanoví ve výši 22,5 milionů eur (574,2 milionu korun). Následně podle žalobců najala spřátelenou agenturu pro styk s veřejností, aby skutečné náklady skryla. Prezidentské volby Sarkozy nakonec prohrál a jeho nástupcem v nejvyšší funkci se stal François Hollande.

Sarkozymu vedle půlročního trestu vězení hrozí pokuta 3750 eur (96.000 korun). Pro další obžalované prokuratura požaduje podmíněné tresty od 18 měsíců do čtyř let a pokuty až 150.000 eur (3,8 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy