Aktuálně.cz: Jak dlouho v Tesku pracujete?
Kateřina Kľocová: Deset let. Pět let jsem tady na Edenu, předtím jsem byla pět let v jižních Čechách. Tam jsem nejdřív hned po škole nastoupila na inzerát na pozici FMCG marketingu, pak jsem z centrály otevírala hypermarkety a rozjížděla tam provoz nových týmů pokladních. Rok jsem měla pauzu na mateřské.
Když jste v Tesku začala pracovat, odpovídalo to vašim očekáváním, když jste se o práci ucházela?
Asi ano. Jen jsem se trošku bála kontaktu s lidmi. Proto jsem si i původně dělala střední veterinární. A jsem vlastně ráda, že mě tato práce naučila být v kontaktu s lidmi lepší.
Lidí asi v prodejně potkáte spoustu…
A naštvaných. Dávají to hodně znát. Nejhorší jsou vždy debaty o ceně. Třeba že mají kupon na slevu na něco jiného a chtěli by zlevnit zrovna tu jejich věc, jenže já jim to nezlevním a jsem prý na ně zlá. Na to pak odpovídám jen: Ano, já můžu za všechno, i za to, že venku prší.
Je práce pokladní stereotypní?
Hodně lidí mi říká, že jen sedíme a pípáme. Ale když se třeba s lidmi bavíte, někteří to ocení a pak vám sami, když přijdou poněkolikáté, vyprávějí, co budou vařit, co budou dělat o víkendu. A začnou se s vámi bavit víc a víc. Třeba se ptát, jestli jsem vyzkoušela ty sušenky, co si zrovna kupují. Nebo když si berou oblečení, jestli si myslím, že jim to bude slušet.
A když u toho vydržíte, dostanete časem jiné úkoly, které to zpestří. Člověk se stane třeba šéfem pokladních, takže to může být i trošku manažerská práce.
Změnila se práce za ty roky, co to děláte?
Digitalizace je všude. Dotykové monitory, které máme, to usnadňují. Nebo máme váhy na pokladnách.
Na marketingu dřív jsem dělala různé plakáty, akce, vyvěšování informací na prodejně. Dřív jsem si to všechno musela dělat sama, naformátovat si grafiku a podobně. Teď to chodí centrálně. Zadáte si, co chcete, a oni vám to pošlou. Jen to vytisknete.
A jak se za deset let změnili zákazníci?
My tady na Edenu to máme asi specifické. Vždy, když je fotbal nebo nějaký koncert, tak je tu blázinec. Ale z těch místních, když není akce, chodí pořád ti stejní lidé. Víte, co si ke komu můžete dovolit.
Jak se změnil způsob placení u pokladen?
Mnohem více než dřív se platí kartami. Velké téma a problém jsou pro nás ty sociálky. Sociální poukázky je možné v našem systému utratit jen v celé jejich hodnotě. Nevrací se na ně. Tedy si musí koupit věci za 50 nebo za 100 korun. Anebo doplatit.
Takže když si někdo koupí něco za 103 korun a my po něm chceme tři koruny doplatit, začne se vztekat, že má toto, tadyto a že to nikam vracet nebude, tak to často zaplatíme radši ze svého.
Máme také zakázáno rozměňovat. A samozřejmě víc a víc se do prodejen rozšiřují samoobslužné pokladny. Spoustě lidem to ale nevyhovuje. A tak nám to vyčítají - že se prý okrádáme o vlastní práci. My to ale nevymysleli, že jo.
Jak se za deset let proměnili kolegové zaměstnanci?
Dřív výrazně převládali Češi. Teď je tu i daleko více cizinců. Typicky ještě třeba před pěti lety tu byly starší paní před důchodem. Teď už jsou v důchodu a na ty mladé, kteří je mají nahradit, často není úplně spoleh. S mladými je to zkrátka složitější.
Jaký je teď zájem uchazečů, když je trh práce tolik napnutý a řetězce jednak nabírají, protože jim dosavadní zaměstnanci chodí jinam, a jednak jsou nuceny přidávat na mzdách?
Češi už nestačí pokrýt poptávku. U cizinců zase bývá někdy problém s jazykovou vybaveností.
Pozorujete, že dřív práce pokladních byla vnímána víc jako ženská práce, zatímco dnes sedává u pokladen víc mužů?
Při letošním silnějším náboru bych řekla, že se víc hlásí právě chlapi. Soudím, že to mají spíš jako přivýdělek.
Když přijde nový člověk do práce, co ho čeká?
Na začátku jde na pekárnu a na zeleninu. Aby viděl, co jak vypadá. Pak jde na kasu a dostane nějakou zkušenější kolegyni k ruce. Po chvilce stínování si už sedá na kasu sám.
Na co byste nováčky nalákala kromě postupně rostoucí mzdy?
Je tu možná plovoucí pracovní doba. Když se člověk domluví s manažerkou, není to problém. Já mám třeba dítě ve školce, takže když je s ním něco potřeba, je možné si to v práci zařídit a jindy si to nadělat.
Teď dostáváme nově benefitovou kartu, na ni body a ty můžeme nějak zhodnotit. Na Vánoce jsme tam něco dostali, já po pěti letech jsem teď od firmy taky něco dostala.
Máme desetiprocentní slevu na jakýkoliv nákup a ještě stravenky v hodnotě 85 korun.
Když vidíte, jak to vypadá v jiných řetězcích, je Tesco dobrá pracovní adresa?
Řekla bych, že Tesco je po Lidlu druhé nejlépe placené. Mám známé, které dělají v Albertu nebo Kauflandu. Tvrdí, že mají hodně práce a méně peněz, než je u nás.
Je poznat, že se celému Tesku jako firmě daří, či naopak nedaří?
Řekla bych, že z naší úrovně ne.
Když Lidl dramaticky přidal, stalo se, že by z vaší směny někdo odešel?
O Lidlu nevím. Dřív pár lidí odešlo do Makra, co vím.
Kolik lidí je vlastně v jednu chvíli na směně?
Většinou 12 pokladních - osm dole, tři nahoře v patře a jedna u samoobslužných pokladen. Když je fotbal nebo jiná akce, tak se to posiluje, třeba o pět dalších lidí.
Řekla byste, že jste dobrá parta?
Snažíme se jednou za měsíc si sednout nebo vyrazit na výlet. Pozvaní jsou všichni, chodí nás pravidelně tak polovina.
Máte pocit, že se nějak mění náhled lidí na práci pokladní, pokud jde o její prestiž?
Řekla bych, že nějaký velký despekt vůči nám, jak by si někdo mohl myslet, snad není. Naopak se mi v poslední době mockrát stalo, že když třeba někdo křičel na pokladní, byl na ni nějak zlý, další zákazník ve frontě ho umravnil a řekl: Tak si to jděte zkusit sám.
Máte nějakou politiku, jak tyto věci, různé stížnosti zákazníků řešit?
Pokud to pokladní nezahraje nějak do autu, jde se na informace, zavolá se vedoucí a řeší se to.
