Prodáváte designové kousky dle vlastních návrhů, díky čemuž máte jiný typ klientely než běžné obchodní řetězce s módou, které musely zavřít. Navíc máte funkční e-shop, takže zákazníci nikam nemusí. Do jaké míry váš ateliér koronakrize zasáhla?
Pokud bychom zůstali u šatů a na nastalou situaci nereagovali, nebylo by to ideální. Ze dne na den jsme byli nuceni zrušit schůzky, skončila plesová a společenská sezona, rozešité šaty nám tu visí, přehlídky se přeložily. Ačkoliv, jak říkáte, máme jiný typ klientely, lidé v době jakékoliv krize přemýšlí podobně. Neutrácí tolik. Museli jsme se velmi rychle přizpůsobit. E-shop je v nynější situaci něco jako dar z nebes.
Co to znamená, že jste se museli velmi rychle přizpůsobit? Máte na mysli šití roušek?
Ano, jak jsem říkala, kdybychom nic neudělali, byli bychom na tom dnes jinak. Z podniku by nám zůstalo jen to příjmení. Musím říct, že jsem na nás pyšná. Okamžitě jsme se přeorientovali na úplně jinou disciplínu. Ve všem. Nejde jen o šití. Jde i o cílovou skupinu. Firmy zkoušejí, testují, my do toho šli hned. Najali jsme další lidi z gastra, bez kterých bychom ten nápor nezvládli. Teď už se to trochu uklidnilo, ale těch prvních několik týdnů jsme jeli prakticky nonstop.
To přeorientování se - i na jinou cílovou skupinu - tedy spočívalo v čem?
Náš e-shop byl zaměřen na dražší kousky, které, co si budeme říkat, mají svou omezenou klientelu. Začali jsme prodávat roušky za 150 nebo 299 korun a to je cenová hladina, kterou si může dovolit téměř každý. To, co se na e-shopu a v ateliéru dělo, bych shrnula jako nejnáročnější a nejvytíženější období za celou dobu trvání naší firmy. Byly dny, kdy jsem si říkala, že tohle prostě nedáme. Dali. Ne bez chyb, ale dali. Naučili jsme se spoustu nových věcí, ke kterým by jinak vedla dlouhá cesta nebo bychom o ní vůbec nevěděli. Teď tedy děláme roušky na všechny způsoby. Ochranné, designové, obyčejné, luxusní, brandové pro firmy.
Jak obtížné to je? Stačí prostě zasednout k šicímu stroji a začít místo šatů "produkovat" roušky?
Roušky jsme museli testovat. Jak dlouho zabere výroba jedné, jestli jsou lepší gumičky, nebo lycra, jak prát a tak dále. Nejdůležitější otázka, co lidem sedí nejlépe, se vyprofilovala časem sama. Děláme tedy dva typy. Čtverce a zobáky.
Zničili jsme spoustu látek, gumiček, protože jsme potřebovali zkoušet. Je ale fakt, že to zkoušení se vyplatilo. Podle klientů máme nejpohodlnější roušky. Kde kupujeme látky, si určitě necháme pro sebe. To je stejné jako se šaty. Můžu jen prozradit, že nakupujeme ve velkém. Každé švadleně ukážeme, jak si roušku představujeme, máme našito několik vzorů. Po nich chceme stejně kvalitně odvedenou práci. Také se nám stalo, že roušky byly ne podle našich představ. Prodávali jsme je tedy jako druhou jakost.
Zákazníkům jste nabídli limitovanou edici roušek, které jsou mnohdy třeba zdobené křišťály. Kus stojí 1999 korun, přičemž ale na e-shopu upozorňujete, že tato "limitka" pomáhá udržet podnik v chodu. Na sociálních sítích jste ale na začátku dubna popsala, jak velkou vlnu kritiky ty roušky strhly. Co přesně vám lidé vyčítali?
Tohle byl velký úlet. Jen chci podotknout, že tento rozhovor děláme týdny po celé této "hate akci" a limitky mají v tuto chvíli téměř všichni návrháři. Teď už je ale u všech ticho po pěšině a nikdo se nad tím nepozastavuje. Byli jsme první a na to se vždycky reaguje. Co nám vyčítali? Jediné. Cenu. Ano, spousta lidí rozdávala charitativně, tak jak bylo v jejich možnostech. My máme stroje a lidi, mohli jsme dát víc. Do této chvíle (17. dubna, pozn. redakce) jsme obdarovali 18 různých zdravotnických zařízení, domovy seniorů, porodnice a sociální služby po celé ČR. Nejméně to bylo 50, nejvíce 700 roušek pro každé místo. To jsou tisíce a tisíce. A to prostě něco stojí. Nikomu z nás nerostou peníze na stromech. Abychom mohli dávat, musíme mít z čeho. Jednoduché.
Jaký je tedy zájem o limitovanou edici teď?
Limitované roušky, které pomáhají, už jsou pomalu u konce. Bylo to za jednu takovou roušku pět roušek pro charitu a podpora našeho ateliéru. Zájem byl.
Jaký je podle vás na módním trhu prostor pro roušky? Jsou lidé, kteří si vysloveně na ty designové kousky potrpí?
Teď velký. My jsme začali dělat vyloženě designové kousky. Vyšívané, zdobené a poptávka je. Je spousta lidí, kteří ty obyčejné chtějí vyměnit za něco hezkého, co se jim hodí k oblečení a podobně. Píše nám spousta lékařek, že je to pro ně vítaná změna. Spousta profesí si žádá své a naše klientky jsou dámy. Chtějí vypadat stále dobře.
Takže lidé začínají roušky vnímat jako módní doplněk? Vyhledávají nějaké zajímavosti?
Ano. Jednoznačně. Pro spoustu lidí to je v tuto chvíli i módní doplněk. A co si budeme říkat, i nás ty designovky baví mnohem víc. Jsou to krásné kousky. Když už je taková situace, jaká je, proč nevypadat dobře? Skvěle se toho zhostila paní Čaputová, prezidentka Slovenské republiky, která se stala rouškovou ikonou, čehož si všimli i v zahraničí.
Jak odhadujete, že se roušky v módním průmyslu uplatní do budoucna? Budou podle vás mít v české módě delší životnost?
To nevím. Móda je vrtkavá. Je ale možné, že až tohle pomine, lidem zůstane myšlenka na to, se více chránit. Nosit roušku nebude trapné a třeba v chřipkových obdobích po ní častěji sáhneme.
Módní značka Poner
Značka Poner vznikla v roce 2015. Založili ji sourozenci Nikol a Jakub Ponerovi. Zatímco Nikol se stará o propagaci a marketing, bratr Jakub je návrhář a zajišťuje výrobu.
