Jídlo s prošlým datem minimální trvanlivosti či poškozeným obalem, maso blížící se konci expirační lhůty či zeleninové odřezky. To jsou potraviny, které se už neprodávají a obyčejně končí na smetišti. Když se jich však ujmou experti na vaření, mohou z nich vzniknout lahodné chody.
Šéfkuchař Adam Robenek, který strávil dva roky v Anglii a vařil v restauraci Gordona Ramsayho, nemá rád, když se jídlo vyhazuje. Ve vaření ze zbytků tak nevidí problém. I proto přijal výzvu řetězce Tesco, který se dlouhodobě snaží snižovat potravinový odpad, aby vytvořil menu ze surovin uložených v potravinové bance. V ní se uchovává zboží, které se už nehodí na prodej a banka je dál rozděluje do charit.
"Vadí mi, když se plýtvá, takže doma klidně z prošlého jídla vařím. Spíš než datem trvanlivosti se řídím tím, zda suroviny nesmrdí, nejsou oschlé, oslizlé, nahnilé či jinak zbarvené," říká Robenek. Jídlo z potravinové banky si přijel sám den před vařením vybrat.
"Byl jsem překvapen, kolik ho tam bylo a jak dobrou mělo kvalitu. Původně jsem plánoval udělat čtyři chody, ale nakonec jsem jich udělal pět," dodává muž, který mimo jiné dělal zástupce šéfkuchaře v pražské restauraci Maze by Gordon Ramsay nebo v Café Fara v Klentnici.
Z prošlých fazolí, rýže, oleje, octa, masa, mléka či mírně povadlých bylin, zeleniny a ovoce tak vzniklo menu, které by se dalo servírovat v restauraci - pokud by to dovolovaly předpisy, které to dnes vylučují. Jeho součástí byla například kachní pomazánka z konfitovaného stehna na světlém toastu s uzenou červenou řepou či rolované krůtí stehno s bylinkami, fazolovým ragú a omáčkou z uzeného česneku doplněné kedlubnami.
Letní punč
Punč (punch) pochází z Indie, odkud byl v 17. století dovezen do Anglie a dále pak se rozšířil do dalších zemí. Na večírcích a oslavách se často podává v širokých nádobách, "bowlích", ve střední Evropě je velmi populární během vánočních svátků. V Česku se hojně pil za doby První republiky.
Slovo punč vychází z hindského výrazu pánč, což znamená pět. Správný punč musí respektovat pět pravidel přípravy - musí v něm být něco silného, lehkého/svěžího, sladkého, kyselého, hořkého. To původně zastupovalo těchto pět ingrediencí: alkohol, voda, cukr, citrón, čaj či koření. Způsob přípravy je však velmi variabilní a záleží na fantazii barmana, jak pět zásad přípravy uchopí.
Letní punč na obrázku obsahuje tyto elementy:
- síla: Becherovka
- hořkost: Becherovka, šumivé víno
- sladkost: bezový sirup
- kyselost: citron
- lehkost/svěžest: šumivé víno, okurka, jablko, citron, zelený čaj, led
Tučně jsou vyznačeny části, které byly použity z Potravinové banky.
K přípravě ze zbytků se přidal i přední český barman Vítězslav Cirok, který doplnil pět chodů pěti nápoji. K jejich přípravě využil například povadlé byliny, pomačkané jahody či otlučená jablka i jejich ohryzky. Z některých surovin vytvořil sirup, jiné jen rozmixoval, další povařil či usušil na ovocný prášek, kterým se posype sklenice jako dekorace, ale jde zároveň i sníst.
"Spousta surovin jde ještě využít, protože sice na první pohled nemusí vypadat špičkově, ale chuť, která mě zajímá, je stále velmi dobrá a nápoj obohatí," vysvětluje muž, který pracuje v pražském baru L’Fleur a před třemi lety získal bronz ve světové soutěži barmanů.
Nedostatek jídla v současné době ohrožuje víc než 1,3 miliardy lidí, přitom množství potravin, které se v Evropě vyhodí, by mohlo nasytit až 200 milionů hladovějících.
Společnost Tesco spolupracuje s potravinovými bankami od roku 2013. V současnosti daruje potraviny z více než 154 obchodů po celé republice. Za loňský rok darovala prostřednictvím potravinových bank téměř 900 tun potravin, což představuje asi 2,1 milionu porcí jídel. Ve srovnání s loňským rokem tak Tesco snížilo svůj potravinový odpad o 27 procent.