Ikea dostala téma udržitelného rozvoje do svého byznysu už před pár lety - ať už z hlediska používání recyklovatelných materiálů, nebo právě vracení použitých výrobků zpět do oběhu. Prohlašuje přitom, že jejím cílem je stát se do osmi let "cirkulární společností s pozitivním vlivem na klima".
Češi se přitom s udržitelným stylem života stále ještě seznamují. Řada z nich je v zacházení s věcmi, které už nepotřebují, poměrně laxní - pokud je rovnou nevyhodí, nechtějí mít s jejich prodejem velké komplikace. Běžně je tak na sociálních sítích udávají za odvoz nebo nabízejí na on-line bazaru.
Konkrétně službu Druhý život nábytku, v rámci níž Ikea některé ze svých použitých výrobků vykupuje od lidí nazpět, využilo za uplynulý finanční rok přes 1000 zákazníků. V minulých dnech firma na její podporu rozjela marketingovou kampaň.
Redakce on-line deníku Aktuálně.cz si vyzkoušela, že prodat použitý nábytek v Ikei není úplně snadný proces, zavézt ho jednoduše do skladu řetězce totiž nestačí.
Úspěšný prodej také není zaručen - Ikea v rámci své služby Druhý život nábytku nevykupuje cokoli a systém odprodeje mimo jiné vyžaduje vyplnění formuláře přes internet i pečlivou kontrolu zboží vedoucím oddělení na prodejně.
"Přijímáme veškerý nábytek Ikea, kromě kuchyní, rozkládacích pohovek a matrací, abychom mohli zákazníkovi garantovat jeho bezpečnost a zdravotní nezávadnost," vysvětluje mluvčí Ikey Petr Šašek. "Nábytek musí být v dobrém stavu, kompletní, čistý a sestavený. Drobné poškození, jako jsou oděrky a drobné škrábance, nevadí," pokračuje.
"Nepřijímáme doplňky - například prostírání, osvětlení nebo textil, elektrospotřebiče, jednotlivé části nábytku - například police, zásuvky, dvířka a ostatní vnitřní vybavení, kuchyňské sestavy a jejich vybavení - rámy, dveře, panty, police, zásuvky, dřezy a baterie, pracovní desky a podobně. Dále matrace a ochranné podložky a rozkládací pohovky. Nábytek musí být z nekuřáckého prostředí a hygienicky nezávadný. Objemné výrobky může obchodní dům odmítnout z kapacitních důvodů," vypočítává dále mluvčí.
Veškeré poškození nábytku musí být už ve formuláři na internetu zdokumentováno na fotografiích. "Nepřijímáme nábytek s velkým poškozením, které omezuje jeho použitelnost. Zároveň nesmí ničím ohrožovat, například nestabilitou nebo rozbitým sklem," upozorňuje dále Šašek.
Nabídnutá cena překvapila
A jaká byla naše konkrétní zkušenost? Zkusili jsme do systému nabídnout jedny z nejprodávanějších výrobků řetězce - knihovnu Billy a konferenční stolek Lack. Obojí totiž již několik dní neúspěšně inzerujeme na on-line bazaru, a tak nás zajímalo, zda se zpětným odkupem budeme úspěšnější.
Webový formulář je jednoduchý a přehledný, stačí v něm vybrat druh nábytku, vyplnit krátký popis a přiložit fotografie. Problém však nastal v momentě, kdy jsme k jednomu kusu chtěli připojit v rámci jedné nabídky další, tak jak nás systém vyzval. Formulář při odesílání opakovaně "zamrzal" a nakonec bylo nutné nabídky vložit znovu a každou zvlášť.
Následující překvapení však bylo pozitivní. Odpověď s cenovou nabídkou totiž přišla hned po pár hodinách. V případě stolku byla totožná s nabízenou cenou v bazaru, v případě knihovny dokonce o polovinu vyšší. Ikea si ještě vyžádala potvrzení dodání a pak už je vše jen na zákazníkovi - na odvoz do pobočky má 14 dní.
Relativně velkou komplikací je podmínka, že nábytek nesmí být v rozloženém stavu. Jeho transport tak může být pro mnohé klienty problém, firma sice nabízí vyzvednutí, ovšem za částku 500 korun.
Pokud se podaří dovézt nábytek do zákaznického centra obchodu v kompletním stavu, přichází závěrečná fáze operace - kontrola. V našem případě jsme měli trochu obavy - sice jsme se snažili zachytit na fotkách všechny drobné oděrky a poškození, vyšisovaná barva dýhy a poněkud chatrnější pevnost spojů by však mohly přijímacího technika odradit.
Kontrola se však zaměřuje zejména na to, aby byl nábytek kompletní a aby žádná z poliček nechyběla. Přísný pohled nakonec shledává nábytek použitelným a potvrzuje dohodnutou částku výkupu. Následující den už zahlédneme "naši" knihovnu v obklopení potenciálních zájemců na ploše prodejny.
Co se neprodá, míří neziskovkám
To, že jsme za nábytek dostali více než v bazaru, a navíc s jeho výkupem nikdo neváhal, může svádět k otázce, zda je služba pro Ikeu dalším byznysem, kde usiluje o ekonomický zisk, nebo jen marketingovým nástrojem v rámci udržitelnosti a společenské odpovědnosti firmy.
Nahrává tomu totiž fakt, že zboží je Ikeou podle mluvčího prodáváno za stejnou cenu, za jakou je vykupováno. Na přímou otázku navíc odpovídá vyhýbavě.
"Pro Ikeu je cirkulární ekonomika jedno ze zásadních témat a její podpora je součástí našeho závazku stát se cirkulární společností s pozitivním vlivem na klima do roku 2030," uvádí Šašek a dodává, že pro firmu je hlavní "prozkoumávat nové obchodní modely a hledat cestu, jak dělat udržitelný byznys ve všech směrech".
To, jakou cenu prodávající za svůj použitý nábytek dostane, pak podle něj ovlivňuje jak stav výrobku, tak i momentální kapacity skladu. U většiny výrobků se podle Šaška pohybuje v rozmezí 30 až 50 procent původní ceny. Někoho může odradit fakt, že prodávající utrženou částku nedostane ve formě peněz, ale jako slevovou kartu.
Ikea nábytek následně nabízí v cirkulárním hubu s roční zárukou. Samotné huby přitom nejsou rozsáhlými sklady, které by přetékaly pestrou nabídkou použitého nábytku, připomínají spíše showroom. Podle řetězce se v nich použité zboží točí rychle. "Použitý nábytek, který se k nám dostane přes službu Druhý život nábytku, zpravidla velmi rychle najde nového kupce - v průměru za dva dny. Odbyt je tedy veliký. Pokud nějaký kousek nenajde nového majitele, pak spolupracujeme s neziskovými organizacemi," doplňuje dále Šašek.
Z odpadu pokladem. Vyřazená komoda z Ikey nadělá ještě spoustu parády
