Praha – Češi stále dostávají u některých potravin horší kvalitu než jejich západní sousedi. Ukázal to test časopisu dTest, který porovnal 27 výrobků od velkých společností i vlastních značek obchodních řetězců, které lze najít u nás i v zahraničí. Potraviny pro test zástupci časopisu nakupovali v Německu a Rakousku.
Pod lupu si dTest vzal různé potraviny, například balené pečivo, nápoje, čokoládové pochoutky, jogurty, majonézy či šunky. U nich porovnal složení uváděné na etiketách a provedl slepý chuťový test. "U známých značek jsme ve většině případů nenašli rozdíly ve složení mezi výrobky prodávanými v Rakousku a v Česku," uvádí šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.
Jiné složení se však projevilo při porovnání stejných výrobků obchodních řetězců Kaufland a Billa, které jsou pro každý trh vyráběny jinými společnostmi. V některých případech ze srovnání vyšly lépe české potraviny, jindy byl obsah totožný, ale nejčastěji české výrobky deklarovaly nižší kvalitu než rakouské či německé.
"Čeští zástupci měli rezervy především v obsahu důležitých složek, jakými jsou například maso a ovoce. Také jsme vypozorovali, že často deklarují i více přídatných látek," říká Hoffmannová. Například české toustové chleby ve srovnání s německými obsahovaly navíc konzervant a značně netradiční sójovou či fazolovou mouku. U celozrnných toustových chlebů pak byl výrazný rozdíl i v podílu celozrnné mouky. V německém bylo 59 procent, v českém pak 19 procent.
Lépe než její rakouský protějšek naopak dopadla tuzemská majonéza Clever. Oproti rakouské deklaruje česká verze vyšší obsah tuku a vaječných žloutků, a tak nepřekvapí, že dopadla lépe i v chuťovém porovnání.
Na pohled hodnotitelům někdy více vyhovovaly české potraviny, které však měly být podle etiket méně kvalitní. "U toustové šunky Clever, která v Rakousku obsahuje 91 procent masa a v Česku 72 procent a zahušťovadla, vyhovovala hodnotitelům právě ta tuzemská. Rakouský výrobek se jim zdál svou barvou a vzhledem až podezřele dokonalý," říká Hoffmannová.
A podobné to bylo i s vídeňským párkem K-Classic. Ten zakoupený v Německu obsahoval více masa a méně tuku než ten český, ale hodnotitelé přesto preferovali český párek kvůli jeho šťavnatosti.
Jurečka v Bruselu neuspěl
Výrobci se většinou hájí tím, že spotřebitelé v různých zemích mají různé preference a chutě. Proto prý vyrábějí stejné výrobky s odlišným složením pro různé trhy. Minimálně v Česku s tím ale mohou narazit, protože drtivé většině (88 %) zdejších lidí tato praxe vadí. Ukázal to únorový průzkum Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Třetina Čechů pak zmíněný argument výrobců považuje za "nehoráznou manipulaci".
"Požadujeme přijetí opatření, aby běžný spotřebitel byl schopen již při nákupu rozlišit, že je daný výrobek na evropský trh uváděn v různých variantách, a určit, o jakou konkrétní variantu se jedná. K tomu by mu mohla pomoci třeba jasná informace na obalu výrobku," říká vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený.
Zástupci časopisu o svých návrzích podle Zeleného jednají s českými ministerstvy, s eurokomisařkou Věrou Jourovou a některými poslanci Evropského parlamentu.
Ministr zemědělství Marian Jurečka zkoušel v květnu téma otevřít na jednání evropských ministrů zemědělství, ale bez většího úspěchu. "Kolegové z ostatních zemí problém tolik nevnímají – na schůzce evropských ministrů zemědělství v Bruselu, kde jsem téma otevřel, mě podpořili jen slovenští kolegové," řekl v rozhovoru s časopisem Respekt.
