Dvojí kvalita veškerého zboží je od minulého týdne klamavou obchodní praktikou. V pátek totiž vstoupila v účinnost novela zákona o ochraně spotřebitele, která tak z pohledu dvojí kvality doplnila již platný zákon o potravinách z května roku 2021.
"Zákon se teoreticky může týkat čehokoliv," potvrzuje advokát Ondřej Preuss, zakladatel služby DostupnyAdvokat.cz a jmenuje další položky, jako hračky, krmiva pro zvířata či zemědělské výrobky.
Novela nařizuje zákaz uvádění výrobku na trh v případě, pokud je prodáván alespoň ve dvou dalších členských státech Evropské unie a zároveň má ale odlišné složení nebo vlastnosti. V případě, že výrobce tato pravidla poruší, jedná se o klamavou obchodní praktiku.
V některých případech ovšem mohou kontroloři udělat výjimky. "Jde například o sezónnost surovin, které mohou mít vliv na složení a nebo chuť výrobků. Dále má jít například o výslovné požadavky jednotlivých vnitrostátních předpisů, případně technologické okolnosti výroby," vysvětluje advokát Ivan Rámeš z advokátní kanceláře Havel & Partners.
Nejprve potraviny, potom zbytek
Zákaz dvojí kvality vychází ze směrnice Evropské unie z roku 2019. Členské státy musely ustanovení převzít do dvou let od platnosti směrnice a následně měly na aplikaci dalších šest měsíců.
Česko směrnici přijalo ve dvou fázích do dvou různých zákonů. Nejprve vstoupila v účinnost dvojí kvalita potravin v zákoně o potravinách a tabákových výrobcích. Ta nabyla účinnosti 12. května 2021 a Česko bylo první zemí v Evropské unii, která s národním předpisem přišla, a to rok před stanoveným termínem Evropské unie.
Evropská směrnice se nicméně nevztahuje jen na potraviny, ale i na ostatní zboží. S tím počítá právě novela zákona o ochraně spotřebitele, která vstoupila v účinnost letos v lednu.
Dohled nad dodržováním pravidel si kontroloři rozdělí. "Obecně bude dvojí kvalitu zboží kontrolovat Česká obchodní inspekce (ČOI), ale jsou tu určité výjimky," vysvětluje Rámeš. Například na dvojí kvalitu léčiv bude dohlížet Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Kvalitu potravin zase kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Ta vydala v pořadí již pátou verzi metodiky, kterou pravidelně aktualizuje. Materiál slouží jako návod, jak se v problematice dvojí kvality zorientovat a následně se jí i vyvarovat.
ČOI bude posuzovat dvojí kvalitu zboží na základě podaných podnětů. "Bude nutné zajistit posouzení všech ‘verzí výrobku’ z hlediska jejich označení, okolností týkajících se jejich uvádění na trhu, vnímání spotřebitelem a dalších znaků a vlastností," popisuje tiskový mluvčí inspekce Jiří Fröhlich.
Česko jako "popelnice Evropy"?
Směrnice na dvojí kvalitu potravin je sice účinná už rok a půl, inspektoři nicméně spustili kontroly až o rok později - loni v květnu. Tehdy totiž končil termín, do kterého měly všechny země Evropské unie zavést evropskou směrnici do svého právního řádu.
Hned v červnu pak kontrola odhalila první přestupek. Krekry 7Days Bake Rolls s příchutí pizza se v Česku prodávaly s levnějším palmovým olejem, zatímco v Německu a Rakousku byl olej slunečnicový. Podle obalu se nicméně jednalo o stejnou potravinu. Další prohřešky se od té doby na trhu neukázaly.
Dvojí kvalitu začala Evropská unie řešit na podněty členských států. V některých případech totiž bylo zjištěno, že do zemí bývalého východního bloku putovaly zdánlivě totožné výrobky jako na západ, avšak jejich složení obsahovalo levnější či méně kvalitní ingredience.
V některým případech se ovšem jedná i o opačný problém, což potvrzuje i Rámeš. "Mezi našimi klienty jsme zaznamenali i případy, kdy byl výrobek určený pro ČR kvalitnější než ten určený pro západní trh," popisuje advokát svou zkušenost.
Kvalita u sousedů versus v Česku
O dvojí kvalitu zboží se dlouhodobě zajímá také spotřebitelská organizace dTest, která od roku 2016 potraviny z okolních zemí i Česka testuje. "Během posledních šesti let jsme odhalili několik rozdílů ve složení potravin prodávaných v Česku a zahraničí. Některá starší zjištění však již byla napravena," připouští tisková mluvčí dTestu Lucie Korbeliusová.
"Pokud jde o kvalitu nepotravinářského zboží, například pracích prášků, tam naše zjištění ukazují, že se výkony výrobků koupených v Česku a v zahraničí prakticky neliší," dodává.
Organizace se mimo jiné zaměřila na jakost nejlevnějších dostupných potravin bez ohledu na značku. Výsledky ukázaly, že nejlevnější potravina nabízená například v Rakousku či Německu splňovala lepší jakostní parametry než nejlevnější výrobky v Česku a okolních státech.
"Zároveň se ale ukázalo, že nejlacinější potraviny z českých obchodů byly v určitých ohledech lepší než například výrobky nakoupené v Polsku či na Slovensku," uzavírá Korbeliusová.
