Skleněné dózy s úhlednými štítky, plastové krabičky i pytlíky od mouky. Zákazníci bezobalových obchodů se je snaží využít tak, aby nebyly jen na jedno použití. Na nákup si je přinesou z domova, v prodejně do nich z regálů nabírají přesně tolik, kolik potřebují. Těstoviny, prací prášek, čokoládu nebo máslo. Nemusí potom vyhazovat plastové sáčky jako po nákupu v běžném supermarketu a vytvářet tím další odpad. Takové obchody fungují ve většině českých měst.
Na konci letošního července spustila společnost Bezobalu kampaň Nechceme to zabalit. "Poslední dva roky pro nás byly hodně náročné. Nechceme to vzdát, protože tu chceme zůstat pro všechny, kterým není lhostejný svět kolem a záleží jim na opravdu udržitelném nakupování," uvádí na svém webu firma, která byla průkopníkem bezobalových nákupů v Česku.
Během epidemie koronaviru prošly její prodejny největším poklesem tržeb, každá vlna je snížila o pět až deset procent. Po ruské invazi na Ukrajinu letos v únoru klesly znovu, nyní jsou na 65 procentech oproti roku 2019. "Přišli jsme zhruba o polovinu zákazníků," říká šéf společnosti Jiří Sedlák. "Tento trend je podobný napříč republikou i napříč Evropou," konstatuje.
Podobně se vyjadřuje majitelka zlínského obchodu Bezobaláč Klára Žáčková. Lidé se podle ní během koronavirových let vzdali svých priorit. "Dlouho potrvá, než se vrátí zpět z pohodlných zvyků nakupování přes e-shopy," domnívá se podnikatelka.
Změnu v chování zákazníků vidí také mluvčí české pobočky organizace Greenpeace Lukáš Hrábek. "Možná se přestali snažit kvůli deziluzi z toho, kolik jednorázového odpadu se vyprodukovalo během pandemie," podotýká.
Do českých obchodů se s přísnějšími hygienickými požadavky při boji s koronavirovou nákazou vrátily ve velkém mikrotenové sáčky, které se předtím snažili prodejci omezit. Výrazně vzrostla i spotřeba jednorázových rukavic.
Kvůli ceně odcházejí i věrní zákazníci
V Česku funguje víc než sto bezobalových obchodů. Žáčková uvádí, že v každém městě zůstává pevné jádro zákazníků, které bezobalově nakupuje dál. Právě díky nim mohou obchody fungovat. Lidem nabízejí trvanlivé potraviny, mléčné výrobky i drogerii. Často také ekologické alternativy k běžným věcem, jako například znovupoužitelné odličovací tampony nebo kovová brčka.
"Držíme se ale v číslech, které jsou hraniční. Pro lepší fungování prodejny je potřeba, aby zákazníků přibývalo," upozorňuje Žáčková., která věří, že lidí ekologicky smýšlejících lidí je stále dost. "Jen si k nám musí najít cestu a seznámit se s tím, že mohou nakupovat jinak než konvenčně," dodává.
Menší zájem zákazníků je ale způsobený i současným zdražováním, růstem životních nákladů a cen potravin. Podle Pavly Janouškové, jednatelky kladenského bezobalového obchodu VyVáženo, ustoupilo soustředění zákazníků na ekologicky šetrné nakupování nižší ceně. Kladenský obchod se potýká s odlivem zákazníků, kteří raději volí levnější varianty.
Bezobal provázejí mýty
Nabídka bezobalových prodejen může vypadat dražší než v obchodních řetězcích. "Potravina není úhledně zabalená, může proto působit obyčejně. Bezobalové obchody jsou ale zaměřené na kvalitní potraviny, a pokud budeme jejich zboží srovnávat se stejnou kvalitou, tak levněji vychází," vysvětluje Sedlák z Bezobalu. Za příklad dává koření, čaje a další suroviny, které se běžně balí v malém množství.
V bezobalových obchodech je naopak zboží ve velkých nádobách, ze kterých si zákazníci nabírají podle svého uvážení. Takový způsob prodeje mohou nyní někteří vnímat jako nehygienický. "V malé prodejně se však dají udržet daleko lepší hygienické podmínky než v supermarketu, kde na zboží sáhne několik lidí, než si někdo z nich odnese třeba balíček rýže domů," popisuje Žáčková.
Pokud si zákazník nepřinese vlastní obaly, nabídnou většinou prodejny nádoby, papírové pytlíky či sklenice zdarma. Sedlák upozorňuje, že předsudky o nedostatečné hygieně nebo o tom, že lidé nemají do čeho nákup uložit, pocházejí z doby, kdy bezobalové obchody v Česku teprve začínaly.
