reklama
 
 

Už máte banku v kapse? Počet lidí ovládajících účet přes mobil prudce roste, přibývá i funkcí

5. 6. 2018
Ani přes dobré zabezpečení není bankovnictví v mobilu zcela bez rizika.

Praha - Silný nárůst počtu klientů, kteří svůj účet ovládají skrze mobilní telefon, zaznamenaly za uplynulý rok tuzemské banky.

"Na konci března dosáhl počet uživatelů aplikace Smart Banka 210 tisíc, což znamená meziroční nárůst téměř o 100 procent," říká Jakub Švestka, mluvčí Moneta Money Bank. Celkově jde zhruba o pětinu všech klientů banky.

Největší tuzemské banky - Česká spořitelna a ČSOB - hlásí zhruba třetinový nárůst klientů oproti předchozímu roku. Podíl uživatelů mobilního bankovnictví na celkovém počtu klientů u nich zůstává nižší: aplikace George Go a Servis 24 využívá 350 tisíc lidí z více než čtyř a půl milionu klientů České spořitelny, tedy zatím ani ne desetina. U ČSOB je situace obdobná - z více než dvou a půl milionu klientů banky využívá aplikaci Smartbanking 250 tisíc lidí.

Komerční banka, třetí největší banka na trhu podle počtu klientů, sice zaznamenala nárůst uživatelů mobilního bankovnictví "jen" o deset procent, v květnu se však počet uživatelů aplikace Mobilní banka přehoupl přes půl milionu. To už je téměř třetina všech klientů banky.

V Air Bank používá mobilní aplikaci My Air už skoro polovina klientů. "Meziroční nárůst uživatelů k letošnímu lednu činil 34 procent," upřesňuje mluvčí Jana Karasová. Bankám UniCredit a Equa narostl počet uživatelů mobilní aplikace meziročně více než o polovinu.

Čím dál více funkcí

Do mobilních aplikací se přesunuje čím dál více funkcí. Banky postupně zavádějí možnost nahrát si do telefonu s takzvaným NFC čipem svou kreditní kartu a platit bezkontaktně přímo chytrým telefonem. Zatímco Moneta, Komerční banka, J&T Banka a mBank využívají řešení Google Pay, ČSOB si, podobně jako Air Bank, vyvinula vlastní.

Přes mobil lze také vyřizovat některé jednodušší finanční produkty, jako jsou pojištění či předschválené půjčky. "V některých případech už mobilní bankovnictví převažuje nad internetovým - například v segmentu cestovního pojištění," říká Pavel Jareš, šéf on-line prodeje a marketingu v Moneta Money Bank.

Jakub Komenda, šéf mobilního bankovnictví Monety, upozorňuje, že se chování uživatelů mobilních aplikací značně liší od toho, jak používají bankovnictví přístupné z počítače. "Do Smart Banky se klienti přihlašují skoro každý den, nejčastěji kontrolují zůstatek na účtu," uvádí Komenda.

Platby a další úkony navíc klienti vyřizují průběžně, což kontrastuje s užíváním klasického internetového bankovnictví Monety. Do něj se klienti přihlašují zhruba sedmkrát za měsíc a naráz provedou více operací.

Je to bezpečné?

Mnoho klientů bank si však klade otázku, zda je využívání banky v telefonu bezpečné. Smartphone lidé nosí neustále u sebe, takže rizikem je i obyčejná krádež. Moneta Money Bank před časem ve svém průzkumu zjistila, že jsou to právě obavy o bezpečnost, které část klientů od využívání aplikací odrazují.

Podle Pavla Jareše z Monety jsou přitom rizika při využívání bankovnictví v mobilu ve skutečnosti nižší než v případě stolních počítačů, neboť na rozdíl od nich nabízí přihlášení či schválení platby s využitím biometrie, například otiskem prstu či skenem obličeje. Svou roli hraje i skutečnost, že do mobilů zpravidla uživatelé nestahují z internetu tolik hudby či filmů, nový software pak zpravidla pochází ze zabezpečovaných zdrojů, jako jsou obchody s aplikacemi Google Play či App Store.

Výrobci antivirů, kteří standardně nabízejí mutace svých programů i pro telefony, však tvrdí, že mobilní aplikace obnášejí v zásadě stejná rizika jako on-line bankovnictví. A jisté nebezpečí skýtá i využívání biometrických prvků.

"Pokud má banka správně zabezpečenou mobilní i webovou aplikaci, je riziko pro uživatele srovnatelné," domnívá se Alena Nohová, analytička mobilního malwaru ze společnosti Avast.

Mezi největší hrozby v mobilním bankovnictví patří podle ní různé pokoutné metody pro vylákání přístupových údajů k uživatelovu účtu. To často dělají viry nazývané trojské koně, které jsou samostatným programem či součástí jiných aplikací.

"Škodlivé aplikace registrujeme i v důvěryhodných obchodech jako Google Play," varuje Nohová. V průzkumu společnosti Avast z letošního února také vyplynulo, že až 62 procent českých uživatelů nerozezná oficiální mobilní bankovnictví od falešného.

Rizika mobilního a internetového bankovnictví jsou srovnatelná i podle Davida Emma z antivirové společnosti Kaspersky Lab. Ten vidí i určité nebezpečí v nahrazování přístupových údajů biometrickými údaji, jako je otisk prstu či naskenovaná duhovka.

"Biometrické údaje uložené poskytovatelem služeb jsou stejně cenným cílem kyberzločinců jako databáze obsahující uživatelská jména a hesla," domnívá se Emm. To může mít horší důsledky než krádež hesel.

"Slabé heslo můžeme změnit, ale nemůžeme změnit otisk prstu, naskenovanou duhovku nebo jiné biometrické údaje," tvrdí Emm. Podle něj je riziko zneužití nižší, když jsou údaje uložené přímo na zařízení, a nikoliv v cloudu, tedy vzdáleném úložišti. Ani v zařízení však nejsou zcela v bezpečí.

"Pravděpodobnost, že útočník přesvědčí algoritmus, aby přijal dostatečně podobný otisk prstu, obličej nebo snímek duhovky, nebo že se mu podaří některý z údajů úspěšně zkopírovat, je nízká," tvrdí Nohová.

Přesto podle ní ani biometrické údaje nepatří k "neprůstřelné" metodě ověření. Zneužít takový otisk lze zcela banálně. Nohová zmiňuje například nekalý úmysl nějaké blízké osoby. "Například to může být partner, který použije váš prst k odemknutí telefonu, když spíte," tvrdí Nohová. I ověření pomocí biometrických údajů je tak vhodné kombinovat s další formou autentifikace, jako je třeba heslo či PIN kód.

autor: Filip Sýkora | 5. 6. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama