Minimální mzda v Česku samoživitelům s dětmi nestačí

ČTK ČTK
7. 5. 2015 15:12
Studie OECD: Rodič-samoživitel se dvěma dětmi a minimální mzdou by v Česku potřeboval pracovat skoro 80 hodin týdně, aby se dostal nad relativní hranici chudoby.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Paříž - Práce na plný úvazek, kde jeden z rodičů pobírá minimální mzdu, nemusí nutně stačit k tomu, aby rodina se dvěma dětmi žila nad hranicí chudoby. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Špatně přitom vyšla z tohoto srovnání situace rodičů-samoživitelů v České republice.

OECD se ve své studii zabývala mimo jiné výší příjmu, který zbude po odečtení povinných odvodů a daní. "Podle tohoto kritéria... mohou příjmy zaměstnanců na plný úvazek s minimální mzdou v některých zemích zůstávat hluboko pod běžně používanou hranicí chudoby," stojí ve zprávě.

Úlevu v takových případech nemusí přinést ani delší pracovní doba. Domácnosti se tudíž nemusejí dostat z chudoby způsobené nízkými příjmy ani tehdy, tráví-li jeden z rodičů v práci podstatně delší dobu.

Mezi zeměmi ovšem existují rozdíly, podotýká OECD. Například v Británii, Irsku nebo Austrálii se může rodina se dvěma dětmi dostat nad hranici chudoby i při zaměstnání na částečný úvazek, kde dospělý pobírá minimální mzdu.

Ve většině sledovaných zemí ale platí, že zaměstnání musí mít oba rodiče, aby děti nevyrůstaly v chudobě. Pracuje-li na plný úvazek za minimální mzdu pouze jeden z rodičů, zůstává rodina pod hranicí chudoby.

"V České republice, Estonsku, Řecku, Koreji a Španělsku je pracovní doba nutná k úniku z chudoby nerealistická především pro samoživitele," konstatuje OECD.

Česká republika se v tomto srovnání umístila nejhůře ze sledovaných zemí. Z dat vyplývá, že samotný rodič-samoživitel se dvěma dětmi a minimální mzdou by v Česku potřeboval pracovat skoro 80 hodin týdně, aby se dostal nad relativní hranici chudoby. Druhý nejhorší výsledek v tomto srovnání mělo Estonsko, kde bylo potřeba asi 60 hodin. Srovnání se opírá o data za rok 2013.

V polovině roku 2013 byla v České republice zvýšena minimální mzda, když ji vláda tehdejšího premiéra Jiřího Rusnoka zvýšila o 500 na 8500 korun. V letošním roce se minimální mzda od ledna zvedla o 700 korun na 9200 korun a postupně by měla dosáhnout dvou pětin průměrné mzdy.

Premiér Bohuslav Sobotka na konci dubna řekl, že do poloviny letošního roku by mělo být jasné, zda a o kolik se zákonem stanovená minimální mzda zvýší v příštím roce. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v dubnu řekl, že by bylo dobré minimální mzdu příští rok zvýšit o dalších 500 korun.

OECD má v současnosti 34 členských zemí. Zákonem stanovená minimální mzda existuje ve zhruba třech čtvrtinách z nich.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy