Praha - Živnostníci mají od srpna zase o trochu snadnější podnikání. Začal totiž platit balíček změn zákonů s cílem snížit administrativní zátěže podnikatelů.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu tím podnikatelé celkově ušetří přes půl miliardy ročně.
Podívejme se na novinky ještě trochu podrobněji, než jsme o nich psali na jaře po schválení tehdejší sněmovnou.
Konec zbytečných duplicit
Balíček změn mimo jiné odstraňuje dosavadní duplicity při kontrolních činnostech. Například Česká obchodní inspekce by už neměla kontrolovat dodržování hygienických předpisů v prodejnách a restauracích, protože už tak činí hygienické stanice.
Další podobnou duplicitou je kontrola označení provozovny podle § 17 živnostenského zákona. Jak upřesňují odborníci z advokátní kanceláře Kinstellar, kontrolu budou nadále provádět jen živnostenské úřady, nikoliv také Česká obchodní inspekce.
Podnikatelé i nadále budou muset odstranit závady zjištěné při kontrolách, odpadne však dosavadní povinnost výslovně to oznámit České obchodní inspekci.
Na druhou stranu už od července platí novinka, která naopak podnikatelům povinnost přidala - jde o identifikační číslo provozovny, o němž jako první informoval online deník Aktuálně.cz v tomto článku.
Zmíněná novinka souvisí s chystaným startem takzvaných základních registrů veřejné správy, tedy s propojením různých databází. Příjemnějším důsledkem je, že podnikatel už nebude povinen oznamovat živnostenskému úřadu změny a doplnění údajů a dokladů, které jsou již zapsané v základních registrech (například změnu trvalého bydliště).
Větší volnost při označování zboží
Obchodníci dostanou větší volnost při označování zboží. Nově se povinnost zmírnila tak, aby odpovídala praxi a specifikům konkrétních oborů.
Dosud museli obchodníci prakticky všechno zboží viditelně a srozumitelně označovat názvem, označením výrobce nebo dovozce či dodavatele a dále údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti (rozměru). Výjimka platila jen pro výslovně stanovené výrobky.
Podle advokátů z Kinstellar je prodávající i nadále povinen zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele. Zmírní se však povinnost "označit výrobky ostatními údaji potřebnými k identifikaci výrobků podle zákona o ochraně spotřebitele včetně názvu výrobku" - ta bude nadále vyžadována jen tehdy, pokud to vyžaduje povaha výrobku nebo forma jeho prodeje.
"Nebude nutné v každém případě výrobek označit všemi vymezenými informacemi," říká Matyáš Vitík z ministerstva průmyslu a obchodu, které návrh předložilo. Například u příborů a v podobných případech, kdy nemohou nastat pochybnosti, už nebude nutné, aby obchodníci uváděli jejich název.
| Čtěte také: Nová povinnost pro živnostníky: Už víte, co je to IČP? Placení DPH u faktur se změní, ručit má i odběratel Živnostníci, těšte se. Tohle všechno chystá nová vláda |
Další změna se týká dokladů o nabytí zboží (nebo materiálu) prodávajícím. Podle zákona je dosud musel mít podnikatel v provozovně a narazil-li na přísnějšího kontrolora, tak prakticky ihned předložit. Nově dostane určitou časovou lhůtu na jejich předložení. Zákon tak reaguje na praxi, kdy většina podnikatelů má doklady o nabytí zboží v sídle firmy nebo na jiném místě, typicky jako součást účetnictví.
Spotřebitelem je jen fyzická osoba
Novela také zúžila definici pojmu spotřebitel. Nově jím je pouze "fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání".
Podle advokátů z Kinstellar tedy již nebude za spotřebitele považována právnická osoba, kterou nelze už z její podstaty považovat za slabší stranu spotřebitelského vztahu. Právnickým osobám tak nebude nadále poskytována zvláštní ochrana podle spotřebitelského práva.
Běžným zákazníkům by měla pomoci i nenápadná novela občanského zákoníku. Stanoví, že ujednání ve spotřebitelských smlouvách, která poškozují spotřebitele, jsou neplatná (podrobněji jsme o změně psali v tomto článku).
Přerušení živnosti
Od srpna také odpadla dosavadní povinnost oznamovat přerušení provozování živnosti. Byla ministerstva průmyslu a obchodu totiž byla neodůvodnitelná a v praxi těžko kontrolovatelná. Konec povinnosti se však vztahuje jen vůči živnostenskému úřadu (zatímco zdravotní pojišťovně, správě sociálního zabezpečení i finančnímu úřadu je přerušení ve vlastním zájmu dobré dál hlásit kvůli neplacení záloh).
Končí také povinnost ohlašovat živnostenskému úřadu datum zahájení provozování živnosti a datum vzniku živnostenského oprávnění, je-li pozdější než den ohlášení.
Úspora půl miliardy
Díky srpnovému balíčku má administrativní zátěž podnikatelů klesnout oproti roku 2005 o dalších osm procent, což podle propočtů ministerstva průmyslu a obchodu představuje roční úsporu přibližně 514 milionů korun ročně.
K dalším úsporám od srpna došlo zjednodušením procesu autorizace podle zákona o technických požadavcích na výrobky. Společně se změnou zásad tohoto procesu (vnitřního předpisu Ústavu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví) prý podnikatelé ušetří 1,3 miliardy ročně.
Společně s už dříve přijatými změnami by administrativní zátěž podnikatelů měla oproti roku 2005 klesnout o téměř pětinu. Materiál nicméně porovnává pouze úbytek byrokracie proti stavu v roce 2005, nezahrnuje nové povinnosti, které v posledních letech nově vznikly.
Nová vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných chce proto mimo jiné vypracovat aktuálnější analýzu. A samozřejmě slibuje, že se zaměří na další snižování zbytečné byrokracie.
Mimo jiné chce zjednodušit výpočet daní a odvodů, zrychlit proplácení faktur ze strany státu, odpustit platbu DPH za nezaplacené pohledávky či "zpružnit" zákoník práce. Podrobněji se o chystaných novinkách pro podnikatele dočtete v samostatném článku.
