Praha - V oblasti bankovních poplatků v Česku neexistuje transparentní a konkurenceschopné prostředí, tvrdí lidovci, kteří se rozhodli bojovat za jejich zrušení. KDU-ČSL si nechala vypracovat studii, která ukazuje, že lidé se v poplatcích mezi bankami neorientují.
Politici proto chtějí například posílit vzdělanost klientů bank a nebo usilovat o přenositelnost čísel bankovních kont pro snadnější změnu peněžního ústavu.
Chceme diskutovat
"Chceme otevřít celospolečenskou diskusi, bez níž nelze dosáhnout v oblasti bankovních poplatků zásadního zlepšení," říká 1. místopředseda KDU-ČSL a kandidát na hejtmana Pardubického kraje v podzimních volbách Roman Línek. Podle něj si mnohé zahraniční banky ve svých domovských zemích nedovolují vybírat tak vysoké poplatky.
| Čtěte také: Klientům bank v ČR a na Slovensku vadí stejné poplatky |
Lidovci míní, že by se problémem měli více zabývat neziskové organizace, ale i Úřad pro hospodářskou soutěž. Lidé by také měli využít internetového bankovnictví a využívat zahraničních bank.
Další možností podle nich je podpořit připravovaný legislativní návrh EK na zrušení poplatků při přesunu účtu z jedné banky do jiné. Méně pravděpodobnou, ale možnou cestou by pak mohla být i konfrontace.
Tedy hrozba postihu českých bank v rámci porušování pravidel hospodářské soutěže na společném trhu EU. Šetření ÚOHS z roku 2005 sice konstatovalo, že není dostatek důkazů pro zavedení opatření vůči bankám. Lidovci ale věří, že v případě soustavného tlaku by bylo možné znovu přezkoumávat a blíže monitorovat dění na trhu.
Politika nepatří do bank
Bankovní poplatky jsou citlivé téma i pro samotné banky, které však nesouhlasí s tím, že by politici měli zasahovat do jejich podnikání.
"Nesouhlasíme s tvrzením politiků, že poplatky jsou příliš vysoké. V podmínkách tržní ekonomiky nesouhlasíme ani s jakýmkoli vměšováním politiků do záležitostí privátních firem, neboť to je v rozporu s podmínkami trhu," řekla na dotaz Aktuálně.cz Klára Gajdušková, šéfka komunikace České spořitelny.
"Naše poplatky se neměnily od roku 2005. Meziroční nárůst příjmů u nich je tažen pouze růstem počtu transakcí," dodala.
Podle ní je to pro komplexní obrázek z hlediska ekonomiky právě KDU-ČSL, která zastává ve vládě post ministra financí a neměla při prezentaci této problematiky opominout fakt, že banky jsou největšími přispěvateli do daní, výnosy bank tedy nelze brát jen jako jejich zisk.
| Čtěte také: Bankám nejméně platí klienti na Slovensku, Češi nejvíc |
To potvrzuje i Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank: "Nesouhlasíme s tím, že by v bankovním sektoru byla nedostatečná konkurence. Rozdíly v poplatkové politice jednotlivých bank jsou značné a klienti mají možnost výběru. Co se týče poplatků, troufám si říct, že jsou naprosto transparentní a klient ví, za co platí, dodává. Pokud se mu výše jeho poplatků nelíbí, má možnost změnit banku."
Proti bankám už ČSSD
Debatu na téma vysokých bankovních poplatků před třemi lety na začátku léta 2005 rozvířil tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka a jeho náměstek Tomáš Prouza. Tenkrát ministr hrozil bankám dokonce přísnějšími zákony, pokud by nepřistoupily na požadavky úředníků.
Mezi jeho požadavky patřilo například zrušení poplatků za odchod klienta a vytvoření jednotné databáze sazebníků, sjednocení služeb a jejich názvů, či přenositelnost čísla bankovního účtu.
| Čtěte také: Obrana spotřebitelů: Známé kauzy u soudu. Jak dopadají? |
Banky během srpna 2005 dokonce povinně vypracovávaly pro Ministerstvo financí konzultační dokument, v němž odpovídaly na 88 otázek. Ten měl sloužit jako podklad pro debatu.
Byla vytvořena expertní skupina složená ze zástupců ministerstva a bank. Nakonec však celý humbuk okolo poplatků a bank vymizel do ztracena.
Členové České bankovní asociace, což je naprostá většina finančních ústavů v zemi, přijali na konci roku 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty. Některé banky, jako je Česká spořitelna nebo Komerční banka se pak ještě na rámec tohoto zavázaly k vlastním kodexům a pravidlům, která vůči klientovi dodržují.
| Čtěte také: Poplatkům ani balíčkovému kontu se nevyhnete |
A jaký byl nakonec přínos pro klienta? Banky hromadně přestaly účtovat poplatek za zrušení účtu. Některé pak zrušily nepopulární poplatek za příchozí platbu na účet klienta.
Roithová chce využít zahraniční banky
První místopředsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Evropského parlamentu Zuzana Roithová (KDU-ČSL), která dlouhodobě usiluje o odstranění bariér pro přeshraniční služby, kritizovala nedávno v Evropském parlamentu nehorázně vysoké bankovní poplatky v České republice.
| Čtěte také: Na poplatcích zaplatí Češi až dvakrát více než Němci |
„Ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele usiluji o takové změny v evropské legislativě, aby vnitřní trh EU fungoval plně i v oblasti finančních služeb. Spolehlivým lékem na vysoké poplatky je konkurence, a to za předpokladu, že pro spotřebitele bude snadné nalézt si jinou banku i v sousední zemi díky elektronickému bankovnictví," uvedla europoslankyně Roithová.
„Ačkoli dnes lidé již běžně používají internet, přeshraničním službám nedůvěřují. Využívá jich jen půl procenta obyvatel unie, což je velice malé množství lidí," dodala.
K přenositelnosti čísla účtu se již vyjadřovalo mnoho kapacit. Evropská unie by na základě transparentnosti tuto možnost ráda zavedla, avšak zatím má mnoho překážek. Tou nejpodstatnější budou určitě finance na změnu v bankovních systémech institucí, stejně jako na další náklady s tím spojené.
Banky a jejich zisky?
Tuzemské banky dosahují ročně miliardových zisků. Například v roce 2007 činily podle statistik České národní banky výnosy bank s licencí z poplatků a provizí téměř 45 miliard korun z celkového zisku z finanční a provozní činnosti 133,5 miliardy korun.
| Čtěte také: Superabsurdním poplatkem je poplatek za příchozí platbu |
Další zajímavost nalezneme ve výsledcích výzkumu majoritního vlastníka KB, tj. Société Générale ve Francii, ze kterého vyplývá, že česká bankovní klientela je v porovnání s francouzskou zaostalá.
Zatímco francouzský občan průměrně uskuteční 226 transakcí, průměrný Čech jich zvládne 35. Průměrný počet operací uskutečněných kreditní kartou za jeden rok také vyznívá jednoznačně - 98:11 ve prospěch země galského kohouta.
