Jednoznačně zvítězil poplatek za vedení účtu, který je pro klienty bank nejvíce absurdní a nepochopitelný. Právě rekordní účast více než 37 000 hlasujících a výsledky ankety, která byla citována významnými médii v ČR zvedla vlnu reakcí, diskusí a sporů o další osud bankovních poplatků.
Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek je dokonce některými finančními institucemi nepřímo podporována. Některé banky jako mBank si z nulových poplatků vytvořily svou obchodní strategii a nulové poplatky tak představují její největší konkurenční výhodu.
O tom, že je tato strategie úspěšná svědčí stále rostoucí počet klientů této nové banky, která na trhu působí něco málo přes 100 dní (podle informací banky je otevřeno 80 tisíc účtů). Navíc je tím potvrzeno, že to jde i bez bankovních poplatků.
Banky nechtějí přiznat chybu
Ač se banky navenek cítí silné a odmítly bezprostředně po zveřejnění výsledků jakékoliv zrušení poplatků, připouští opatrně mnoho představitelů bank korekce v poplatkové politice v budoucnosti. Nemusí se jednat přímo o zrušení jednotlivých poplatků, ale o snižování cen, zavedení kompenzačních bonusů apod.
Podle nejmenovaného vysoce postaveného zaměstnance tuzemské banky ale všechna tato opatření budou reálná až po delší době, jelikož je banky nechtějí zavádět pod nátlakem veřejného mínění, reprezentovaného například anketou o nejabsurdnější bankovní poplatek. Banky by totiž prý v opačném případě přiznaly svou chybu, čemuž se úzkostlivě vyhýbají.
Oficiální prohlášení bank o oprávněnosti a nezrušitelnosti nejabsurdnějšího bankovního poplatku je tak nutné brát s určitou rezervou. Realita je totiž, zdá se, jiná a ve vedení bank se o korekci poplatkové politiky intenzivně jedná.
Absurdita! Za jednu transakci platí klienti několikrát
Absurdita poplatku za vedení běžného účtu nespočívá pouze v poplatku jako takovém, ale prakticky ve dvojím zpoplatňování transakcí, které jsou už ze své podstaty vůči klientům nefér. Důležitá je operace, za kterou se platí. Pokud chce klient zaplatit převodem z účtu, měl by platit tedy poplatek za převod z účtu.
V současné kocourkovské praxi, však zaplatí klient nejen za převod z účtu, ale i poplatek za vedení účtu. Ad absurdum, pokud by poplatek za vedení běžného účtu nezaplatil, neměl by účet a nikdy by tak nemohl převod z účtu uskutečnit. Banka tak uskutečnění jedné operace podmiňuje zaplacením poplatku za další operaci, bez které nelze první operaci uskutečnit.
Z tohoto pohledu je třeba rozlišit mezi vedením běžného a balíčkového účtu, kde v ceně služby jsou již zahrnuty některé operace. U běžného účtu tomu tak není.
S trochou nadsázky je to obdobné, jako kdyby se řidič snažil zaplatit poplatek za parkování ale za to, že může přistoupit do 2 metrové zóny, kde se automat nachází, zaplatí další poplatek. Nazvěme ho poplatkem za přístup k automatu. Po té musí zaplatit poplatek "za použití automatu". Teprve poté se dostane k zaplacení poplatku za samotné parkování.
To, že nejde o náhodného vítěze, je zřejmé z výsledků z předchozích ročníků. V prvním roce skončil tento poplatek třetí a loni dokonce jen o pár hlasů na místě druhém. Je to taková stálice na poli bankovních poplatků. Absurdita poplatku za vedení běžného účtu vyniká zvlášť ve srovnání se zahraničím, kde ho v sazebnících téměř nenajdeme.
Jak je zřejmé z neoficiálních reakcí představitelů bank, o určité korekci v poplatkové politice se začíná hovořit. Je totiž stále těžší obhajovat před miliony klientů absurditu některých bankovních poplatků na pozadí stále většího výnosu z poplatků.
Je jen otázkou času, kdy některá z významných bank udělá "zásadní rozhodnutí" v oblasti poplatků. Ostatní banky pak nějak zareagují a bankovní trh se rozhýbe.
Patrik Nacher, autor je provozovatelem portálu www.bankovnipoplatky.com
