Praha – Podnikatelé se obávají, že vláda Bohuslava Sobotky podlehne tlaku odborů a zvýší jim odvody. Zpracovali proto analýzu, která podle nich ukazuje, že současný systém není nespravedlivý.
Zdůrazňují, že například na sociálním a zdravotním pojištění odvádějí osoby samostaně výdělečně činné (OSVČ) více než zaměstnanci - pokud se odečtou odvody zaměstnavatelů.
Analýza Asociace malých a středních podnikatelů a serveru Podnikatel.cz sice přiznává, že OSVČ celkově státu odvedou výrazně méně, než kolik do rozpočtu "přiteče" za zaměstnance - ale je to tak podle ní v pořádku, protože zaměstnanci za to čerpají mnohem větší jistoty (nemocenskou, dovolenou nebo vyšší důchod) než OSVČ.
Podnikatelská analýza je ale podobně jednostranná jako argumenty odborářů. Porovnání odvodů ve dvou konkrétních případech, které provedl online deník Aktuálně.cz, totiž ukazuje, že systém je nastaven špatně přinejmenším v tom, když motivuje firmy, aby zaměstnance převedly do režimu takzvaného švarcsystému. Tedy systému, kdy stejnou práci pro stejnou firmu nevykonávají formou pracovní smlouvy, ale na základě živnostenského oprávnění.
Na pracovníkovi s průměrným příjmem tím zaměstnavatelé ušetří za rok zhruba 100 tisíc korun, stát přijde na celkových odvodech ještě o zhruba 25 tisíc korun více. S rostoucím příjmem přitom ztráta státu (úspora firmy na straně druhé) výrazně roste.
Švarcsystém je na první pohled atraktivní i pro zaměstnace, když mu zvyšuje čistý příjem. Zatímco zaměstnanec s hrubou mzdou 25 tisíc korun získá za rok 231 540 korun čistého, OSVČ fakturující stejných 25 tisíc měsíčně a odečítající nejběžnější 60% výdajový paušál zůstane za rok zhruba o 24 tisíc korun více.
Jako OSVČ ale samozřejmě přichází o zaměstnanecké výhody – jistou nemocenskou, vyšší důchod nebo nárok na dovolenou. Nicméně v praxi firmy nárok na dovolenou při švarcsystému mnohdy neruší. A vyšší důchod i absence nemocenské lze vyřešit dobrou pojistkou a spořením na penzi, na které lze použít zrovna přebytek z vyššího čistého příjmu. Firmy navíc těmto lidem mohou dát na fakturu více peněz, než jaká by byla případná hrubá mzda - i přesto na tom zaměstnavatelé ušetří.
Porovnání celkových ročních odvodů (daň z příjmů + sociální a zdravotní pojištění) a čistých ročních příjmů při hrubém měsíčním příjmu 25 000 Kč
| Zaměstnanec | OSVČ | |
| Celkový odvod | 170 460 Kč | 44 880 Kč |
| - z toho firma | 102 000 Kč | - |
| - z toho zaměstnanec | 68 460 Kč | - |
| Čistý příjem | 231 540 Kč | 255 120 Kč |
Ještě viditelnější je rozdíl u lehce nadprůměrného příjmu. Kdo má hrubou mzdu 40 tisíc korun, získá za rok 355 560 korun čistého. Když stejných 40 tisíc každý měsíc vyfakturuje, získá o 70 tisíc více. Stát naopak v takovém případě přijde už o více jak 230 tisíc korun ročně a firma ušetří 163 tisíc. To už je velká motivace pro přestup do systému, jehož využívání navíc stát neumí trestat.
Srovnání celkových ročních odvodů (daň z příjmů + sociální a zdravotní pojištění) a čistých ročních příjmů při hrubém měsíčním příjmu 40 000 Kč
| Zaměstnanec | OSVČ | |
| Celkový odvod | 287 640 Kč | 53 556 Kč |
| - z toho firma | 163 200 Kč | - |
| - z toho zaměstnanec | 124 440 Kč | - |
| Čistý příjem | 355 560 Kč | 426 444 Kč |
Nejdál zašel Kalousek
Podnikatele v posledních letech nejvýrazněji omezila vláda Petra Nečase, alespoň pokud jde o využití oblíbených výdajových paušálů. Sebrala jim možnost odečíst si od daně z příjmů slevu na dítě a na manželku (manžela). Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek původně navrhoval i snížení samotných výdajových paušálů. Kdyby například 60% paušál klesl podle jeho záměru na 40 procent, připlatil by si podnikatel s příjmem 40 tisíc měsíčně ročně na odvodech zhruba 28 tisíc korun (pokud by nepřešel na skutečné vykazování nákladů).
Nynější premiér Bohuslav Sobotka naposledy v březnu řekl, že OSVČ by měly platit vyšší zdravotní pojištění, neboť rozdíl mezi zdravotními odvody zaměstnanců a drobných podnikatelů je příliš velký. Obě skupiny přitom mají nárok na stejnou zdravotní péči. Stejný pohled má i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Proti se ale zatím postavil ministr financí Andrej Babiš, který nicméně minulý týden ve vládě prosadil jiný způsob, jak od podnikatelů získat více peněz na daních – elektronickou evidenci tržeb.
Analýza Asociace malých a středních podnikatelů varuje, že další zpřísnění podmínek povede k tomu, že podnikatelská činnost na plný úvazek bude stále méně výhodná. K úbytku OSVČ, které podnikání mají jako hlavní činnost, už přitom došlo. Zatímco na konci roku 2009 takto podnikalo 649 tisíc lidí, na konci loňského roku už to bylo 586 tisíc lidí. Naopak ze 307 na 386 tisíc lidí vzrostl počet OSVČ, které podnikají při práci. „Pokud by tento trend pokračoval ještě několik dalších let, dostaneme se do kritické situace, kdy mikropodnikání bude již jen druhou profesí zaměstnanců,“ varuje analýza.
Na souhrnných číslech od příslušných úřadů analýza srovnává odvody průměrného zaměstnance a OSVČ. Zatímco na odvodech za jednoho zaměstnace státní pokladna průměrně dostane 132 244 korun, u OSVČ je to o více jak polovinu méně (62 983 korun). Rozdíl přitom dělá daň z příjmů (8445 korun u OSVČ a 26 125 korun u zaměstnance) a také odvody zaměstnavatele na sociálním a zdravotním pojištění v celkové výši převyšující 76 tisíc.
