Systém státní sociální podpory nabízí celou řadu dávek, které mají pomoci zlepšit životní úroveň lidem s nízkými příjmy. Jenže mnohdy na ně paradoxně vůbec nedosáhnou. V našem mini seriálu představíme postupně tři nízkopříjmové domácnosti a jejich cestu k financím. V prvním díle uvádíme příklad matky samoživitelky.
Přídavek na dítě
Vraťme se k našemu případu matky samoživitelky. Jak si může zvýšit svůj desetitisícový měsíční příjem? První dávka, o kterou může maminka v tomto případě žádat, je přídavek na dítě.
- Nárok na tuto dávku splní, pokud je celkový čistý příjem domácnosti (včetně výživného) menší než 2,7 násobek životního minima. To je v současnosti 4 880 korun, tedy nižší než 13 176 korun.
Celkový příjem domácnosti maminky s ročním dítětem je 10 000 korun, nárok na přídavek na dítě tedy splňuje a dostane od státu ke svému příjmu 500 korun měsíčně.
- Výše přídavku na dítě se určuje podle věku dítěte. Do 6 let věku dítěte je to 500 korun měsíčně. Od 6 do 15 let je to 610 korun a od 15 do 26 je to 700 korun.
Tři stovky navíc
Přídavky na dítě se u rodin, které jsou považovány za ekonomicky aktivní, zvyšuje o 300 korun na každé dítě. "Nejde přitom jenom o aktuální příjem ze zaměstnání. Pokud by byla maminka před mateřskou dovolenou nepodnikala a byla zaměstnaná a vznikl by ji nárok na mateřskou, měla by automaticky na navýšení přídavků o dalších 300 korun měsíčně nárok," říká Lucie Trlifajová.
Dávka by se mamince z našeho příkladu zvýšila o 300 korun, pokud by se rozhodla si přivydělávat, například na dohodu nebo opět na živnost, a nepřesáhla čistým příjmem onen limit pro přídavek na dítě (13 176 korun).
- Jenže tady je problém: Její měsíční přivýdělek by musel být minimálně 3 410 korun čistého (výše životního minima jedince). To je minimum příjmu pro nárok na tyto tři stovky. Žena by ale v takovém případě zase překročila limit a ztratila by nárok na přídavek na dítě. Takže to musí zvážit.
Pro přiznání dávky musí maminka jednou za tři měsíce doložit své příjmy na úřadu práce.