Chaos i práce navíc. Lékaři nadávají na zfušované e-neschopenky, firmy zase na lékaře

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
14. 2. 2020 6:08
Na jedné straně lékaři, na té druhé zaměstnavatelé. Elektronická neschopenka, která jim má usnadnit práci, funguje už přes měsíc. O hladkém provozu ale zatím nemůže být řeč, shodují se praktici i personalisté, které on-line deník Aktuálně.cz oslovil, aby se podělili o svou zkušenost s novým systémem.
Foto: Thinkstock

Papír pod hrozbou pokuty?

  • Lékaři vytýkají ministerstvu také to, že při nevypisování e-neschopenek mohou dostat až několikatisícové pokuty. Hájí se přitom tím, že v případě výpadků serveru nemají jinou možnost než vypsat pracovní neschopnost ručně.

"Pracovníci ČSSZ nám nejsou při problémech nápomocní. Je paradoxní, že ČSSZ zdravotníkům za práci nic neplatí, ale za její 'špatné' provedení hrozí finančními sankcemi. Jinými slovy: doktore, pracuj pro můj úřad zdarma, nestěžuj si na to, že jsi dostal špatný pracovní nástroj, a pokud s ním nebudeš dobře pracovat, dostaneš pokutu," namítá Šonka.

  • Ministerstvo nicméně častější výpadky systému neeviduje. "O čemž v tomto kontextu ostatně svědci i počty papírových neschopenek. Je naprosto evidentní, ze jsou papírové vystavovány v naprostém minimu případů a drtivá většina vzniká elektronicky," dodává Brodský.

Technické potíže ovšem podle zákona papírovou neschopenkou vyřešit lze. Lékař má pak povinnost poslat elektronické hlášení do následujícího pracovního dne - tedy formulář může být odeslán dodatečně například po skončení ordinační doby.

Případné přestupkové řízení s lékařem řeší ČSSZ, která každý případ musí individuálně posoudit. "Přitom bude přihlížet zejména k tomu, zda jde o déle trvající a opakující se neplnění zákonem uložené povinnosti, které přináší zvýšené riziko pro včasné a řádné zajištění pojištěnců po dobu sociální události dávkou nemocenského pojištění," připomíná za ministerstvo Brodský.

  • Jak jsou s fungováním e-neschopenky spokojení personalisté, zjistíte v následující anketě.
 

Právě se děje

před 13 minutami

Rakousko zasáhlo zemětřesení, větší škody ale zřejmě nezpůsobilo

Zemětřesení o síle 4,5 stupně zasáhlo v ranních hodinách centrální části Rakouska. Závažnější škody ale nejspíše nezpůsobilo.

Podle Rakouského institutu pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG) leželo epicentrum poblíž města Admont ve spolkové zemi Štýrsko, ohnisko spočívalo v hloubce osmi kilometrů. Otřesy půdy byly cítit i v přilehlých Horních Rakousech.

ZAMG vydal varování, že zemětřesení mohlo způsobit drobná poškození budov. Stanice ORF bez bližších podrobností uvedla, že jsou již hlášeny první škody. Podle agentury APA je s ohledem na sílu zemětřesení možné, že na domech popraskaly fasády či se odloupala omítka.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Zpěvák Van Morrison žaluje vládu, chce, aby povolila koncerty

Severoirský zpěvák Van Morrison "jménem tisíců hudebníků, umělců, klubů a všech, kdo pracují v koncertním průmyslu" žaluje tamní vládu. Od soudu chce, aby přezkoumal platnost zákazu koncertování v době nemoci covid-19. "Nejsme si vědomi žádného věrohodného vědeckého či lékařského zdůvodnění, které by odůvodnilo plošný zákaz," řekl deníku Guardian zpěvákův právník.

Severní Irsko je součástí Spojeného království, které coby nejpostiženější evropská země momentálně zápasí s třetí vlnou epidemie umocněnou novou, nakažlivější mutací viru. Za necelý rok v Británii kvůli covidu-19 zemřelo přes 91 tisíc lidí, z toho přes 1600 v Severním Irsku.

Pětasedmdesátiletý Morrison, člen Rokenrolové síně slávy a držitel dvou cen Grammy, proslul písněmi jako Brown Eyed Girl nebo Moondance, deskami Astral Weeks či Tupelo Honey nebo spoluprací s kapelou Chieftains. V posledním roce vydal několik skladeb brojících proti zákazům spojeným s nemocí covid-19, naposledy ve spolupráci s kytaristou Ericem Claptonem.

Zdroj: Guardian
před 1 hodinou

Pražské letiště loni odbavilo 3,66 miliony pasažérů, o 79 procent méně

Pražské letiště Václava Havla loni odbavilo 3,66 milionu cestujících, což je meziroční propad o 79 procent. Zároveň je to nejnižší počet cestujících za posledních 25 let. Loňský rok bezprecedentně narušila koronavirová krize, před ní provoz rostl. Letiště, které kvůli ztrátám muselo i propouštět, v letošním roce očekává postupně obnovování dopravy.

Vloni se tak přerušila série od roku 2013, kdy na letišti provoz nepřetržitě rostl až k rekordním 17,8 milionu cestujících v roce 2019.

Před krizí přitom letiště očekávalo pro rok 2020 další růst, ten se však zastavil na jaře po vypuknutí pandemie koronaviru. Ta během jarních měsíců snížila počet cestujících o více než 99 procent. V létě sice provoz postupně rostl ke zhruba 600.000 cestujících za červenec a srpen, stále však byl hluboko pod normálem. Krize navíc na podzim znovu zesílila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy