"Na kontaktních místech budou připraveni odborníci, kteří zhodnotí finanční situaci lidí s ohledem na jejich příjmy a závazky, které musí splácet. Výsledkem je konkrétní plán, jak krok za krokem postupovat, kde omezit náklady, jak sehnat další zdroj příjmů nebo jak rozložit závazky na delší časové období," říká Jana Žaludová, tisková mluvčí společnosti Kruk.
Řeší se i půjčky mezi příbuznými
Spolupráce s úřadem práce není náhodná. V řadě případů totiž může za tíživou finanční situaci lidí ztráta zaměstnání. Volba konkrétních kontaktních míst, na kterých budou poradci lidem k dispozici, vychází ze statistiky nezaměstnanosti a míry zadlužení jednotlivých regionů.
Podle zájmu z minulých ročníků se dá říci, že nejčastěji se na finanční poradce obracejí matky v domácnosti, které třeba ani dluhy nemají, ale přijdou se zeptat, jak jim předejít. Další lidé řeší nezaplacené složenky, exekuce nebo insolvence. Často se řeší také půjčky mezi příbuznými.
Z pravidelných analýz společnosti Kruk, která se zaměřuje na správu pohledávek, vyplývá, že průměrná výše dluhu českých dlužníků je 29 700 korun. V roce 2016 byla průměrná výše dluhu 25 700 korun.
Platí také, že si častěji a více půjčují muži - 54 % dlužníků má průměrný dluh 31 500 korun. Podíl žen tvoří 46 % a dluží v průměru 27 200 korun. Nejvíce dlužníků, 16 % z celého Česka s průměrným dluhem 28 100 korun, pochází z Moravskoslezského kraje. V průměru nejvyšší závazky mají dlužníci z Prahy, a to 33 100 korun, kteří tvoří 7 % všech dlužníků v republice.
Máme sotva na jídlo, říkají někteří dlužníci
Kruk si zároveň nechal provést průzkum finanční situace českých domácností. Úspory, nejčastěji v podobě hotovostního vkladu v bance nebo na spořicím účtu, mají dvě třetiny respondentů. Častěji mají úspory muži než ženy a obecně lidé s vysokoškolským vzděláním či s maturitou a také osoby samostatně výdělečně činné.
Podle odborníků by v ideálním případě měl mít každý člověk finanční rezervu ve výši tří svých měsíčních platů. Podle průzkumu ji má 28 % lidí. Mezi tříměsíčním a ročním příjmem má naspořeno třetina dotazovaných. Pětina domácností má dokonce úspory ve výši více než jednoho ročního příjmu.
Průzkum se také detailněji zaměřil na samotné dlužníky. U nich čísla rozhodně nejsou veselá. Pětina z nich si může ze svého příjmu nakoupit pouze nejlevnější a nejnutnější jídlo a oblečení. A 5 % dlužníků nezbývají peníze ani na tyto základní potřeby.
Nejčastěji si lidé půjčují na nákup dlouhodobého zboží, typicky automobilů nebo domácích spotřebičů a na rekonstrukci bytu či domu. Dluhy bývají také zdrojem rodinných konfliktů. Předmětem hádek jsou hlavně výdaje na nepotřebné věci a skrývání informací o výdajích před partnerem.
"Problémy s domácím rozpočtem jsou častější v domácnostech mladších lidí a rodinách s větším počtem členů. Více jak pětina respondentů s dluhy uvedla, že ke konfliktům kvůli financím dochází v jejich domácnosti nejméně jednou měsíčně," uvádí k průzkumu mluvčí Žaludová.
Jak budou vypadat nová pravidla pro osobní bankrot?
- Proces oddlužení bude trvat pět let a dlužník by za tu dobu měl uhradit alespoň 30 procent závazků. Změnou proti současnému stavu bude to, že dlužník na začátku procesu nebude muset prokázat, že je schopen 30 procent dluhu zaplatit. Musí mít však dostatečné příjmy na to, aby každý měsíc kromě odměny insolvenčnímu správci zaplatil stejnou částku i věřitelům. Celkem tedy půjde o 2 178 korun měsíčně.
- Pokud dlužník po pěti letech nesplatí požadovaných 30 procent dluhu, rozhodne o jeho osudu soud. Pokud soudce rozhodne, že se dlužník dostatečně nesnažil, zbylých dluhů ho nezbaví. To podle kritiků do procesu vnáší nejistotu.
- Nově přibude kratší tříletá verze. Využít ji mohou dlužníci, kteří za tu dobu dokáží splatit 60 procent závazků.
- Šanci na přijetí má i návrh poslankyně Kateřiny Valachové. Ta požaduje zkrátit oddlužení na tři roky i pro důchodce a invalidy.
- Osobní bankrot dnes mohou vyhlásit pouze lidé, jejichž dluhy jsou nižší než tisícinásobek existenčního minima, tedy 2,2 milionu korun. Tento limit se díky návrhu poslance Jana Farského zruší. Podle něj je tato hranice pouze virtuální a drtivá většina lidí má dluhy nižší.
