reklama
 
 

Nová pravidla oddlužení schválena. Lidem se však uleví jen málo

Aktualizováno 26. 10. 2018 12:40
Poslanci rozhodli o nových pravidlech oddlužení při insolvencích. Přijatá verze ale k předluženým lidem příliš vstřícná není.

Praha - Na možnost osobního bankrotu zřejmě dosáhne širší okruh lidí v dluhové pasti. Sněmovna dnes schválila insolvenční novelu, která podmínky oddlužení zmírní. Neexistovala by nynější vstupní podmínka, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků. Poslanci vládní předlohu výrazně upravili. Nyní poputuje k posouzení do Senátu.

Novelu podpořilo 154 ze 177 přítomných poslanců, proti nehlasoval nikdo. Poslanci za ODS a Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 se hlasování zdrželi.

Původní návrh novely insolvenčního zákona od bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), který měl zpřístupnit osobní bankrot prakticky všem dlužníkům, ve sněmovně narazil.

Verze poslanců je k lidem s dluhy podstatně přísnější. V některých případech může být dokonce ještě tvrdší než aktuálně platná pravidla.

V exekuci je dnes 863 tisíc Čechů. Zhruba půl milionu lidí má tři a více exekucí. Od roku 2008, kdy možnost osobního bankrotu zavedl tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, však podle dat InsolCentra do oddlužení vstoupilo přibližně 150 tisíc lidí. Úspěšně oddluženo bylo jen asi 35 tisíc lidí.

Jak budou vypadat nová pravidla pro osobní bankrot?

  • Proces oddlužení bude trvat pět let a dlužník by za tu dobu měl uhradit alespoň 30 procent závazků. Změnou proti současnému stavu bude to, že dlužník na začátku procesu nebude muset prokázat, že je schopen 30 procent dluhu zaplatit. Musí mít však dostatečné příjmy na to, aby každý měsíc kromě odměny insolvenčnímu správci zaplatil stejnou částku i věřitelům. Celkem tedy půjde o 2 178 korun měsíčně.
  • Pokud dlužník po pěti letech nesplatí požadovaných 30 procent dluhu, rozhodne o jeho osudu soud. Pokud soudce rozhodne, že se dlužník dostatečně nesnažil, zbylých dluhů ho nezbaví. To podle kritiků do procesu vnáší nejistotu.
  • Nově přibude kratší tříletá verze. Využít ji mohou dlužníci, kteří za tu dobu dokáží splatit 60 procent závazků.
  • Šanci na přijetí má i návrh poslankyně Kateřiny Valachové. Ta požaduje zkrátit oddlužení na tři roky i pro důchodce a invalidy.
  • Osobní bankrot dnes mohou vyhlásit pouze lidé, jejichž dluhy jsou nižší než tisícinásobek existenčního minima, tedy 2,2 milionu korun. Tento limit se díky návrhu poslance Jana Farského zruší. Podle něj je tato hranice pouze virtuální a drtivá většina lidí má dluhy nižší.  

"Dnes bohužel platí, že celé řadě dlužníků, kteří navštíví některou z našich občanských poraden, nemůžeme nabídnout žádné řešení," říká Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden. "Jejich dluhy jsou totiž v takovém nepoměru k příjmům, že na oddlužení podle současných pravidel nedosáhnou," dodává.

Současný systém umožňuje zbavit se dluhů pouze těm, kteří prokážou, že jsou schopni během pěti let splatit alespoň 30 procent svých dluhů. Pokud to skutečně splní, stát jim zbytek závazků po pěti letech odpustí.

Lidé s nižšími příjmy, kteří na tuto hranici nedosáhnou, takové štěstí nemají. Stát jim ponechá pouze částku nutnou k živobytí. Tito dlužníci platí své závazky do konce života bez vyhlídky na jejich prominutí. Pelikán přišel s novelou, která by pro lidi s nízkými příjmy zavedla takzvanou nulovou variantu oddlužení.

Dlužníci by před vyhlášením osobního bankrotu nemuseli prokazovat, zda jsou schopni splatit určitou část svých závazků. Pokud by insolvenční správce uznal, že se dlužník sedm let snažil splatit maximum, zbavil by ho dluhů, i kdyby ve finále věřitelům nezaplatil ani korunu.

Pelikánův nápad však ve sněmovně nenašel dostatečnou podporu. Kritici argumentovali především tím, že dojde k poškození věřitelů a lidé se kvůli volnějším pravidlům osobního bankrotu budou ještě více zadlužovat. K novele se proto objevilo zhruba 30 pozměňovacích návrhů.

Ten hlavní, který nulovou sedmiletou variantu ruší, přinesli zástupci ústavně-právního výboru. Dlužník by podle něj mohl vstoupit do pětiletého oddlužení jen tehdy, pokud prokáže, že může každý měsíc zaplatit odměnu insolvenčnímu správci (zhruba 1089 korun) a stejnou částku navíc poslal i věřitelům. Za pět let by to bylo necelých 65 tisíc korun. Lidé by měli nadále povinnost zaplatit za pět let alespoň 30 procent dluhů.

Kdo jsou dlužníci?

Muži

54 %

Ženy

46 %

18-29 let

4 %

30-64 let

83 %

65 a více let

13 %

U těch, kteří by na tuto hranici nedosáhli, ale zároveň by každý měsíc spláceli více než dva tisíce korun, by nakonec rozhodoval soud. Pokud by soudce na základě informací od insolvenčního správce uznal, že se dlužník dostatečně snažil zaplatit maximum svých závazků, zbytek dluhů by mu odpustil.

Deset let osobních bankrotů (2008-2017)

  • 200 tisíc
    Lidí podalo návrh na vstup do oddlužení.
  • 150 tisíc
    Žádostí dlužníků bylo schváleno.
  • 15 tisíc
    Případů odpadlo kvůli nesplnění podmínek nebo spojení manželů do jednoho řízení.
  • 100 tisíc
    Případů aktuálně probíhá.
  • 35 tisíc
    Lidí bylo úspěšně oddluženo.
  • 56 procent
    Dlužníci průměrně zaplatili více než polovinu hodnoty svého dluhu.

Vedoucí dluhové poradny Rubikon Pavla Aschermannová ale varuje, že taková pravidla mohou být pro někoho dokonce přísnější než ta současná. Jako příklad uvádí důchodkyni s dluhem 150 tisíc korun, která po odečtení odměny pro insolvenčního správce splácí věřitelům jen 761 korun měsíčně. I tak by jim za pět let zaplatila více než požadovaných 30 procent. Podle aktuálního návrhu by ale na osobní bankrot neměla nárok, protože věřitelům platí méně než 1089 korun.

"To by znemožnilo vstup do oddlužení především nízkopříjmovým skupinám. Dnes mohou dlužníci věřitelům platit i částku nižší, než je odměna správci, a část dluhů jim tak úspěšně splatit," říká Aschermannová. Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) uznává, že u lidí, kteří jsou schopni uhradit alespoň 30 procent závazků, by podmínka na placení dvojnásobku odměny insolvenčního správce být nemusela. Pravidla by ještě mohli změnit senátoři.

Kdo jsou věřitelé?

Banky

32 %

Soukromí půjčovatelé

31 %

Finanční instituce mimo banky

24 %

Stát (finanční úřad, sociální správa…)

7,8 %

Dodavatelé energií, telefonních služeb

1,8 %

Exekutoři

1,2 %

Obce

1,1 %

Jiní

1,1 %

Zdroj: InsolCentrum

Předloha ve sněmovní verzi nyní tedy počítá se dvěma variantami oddlužení. První z nich předpokládá, že lidé splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Kabinet původně navrhoval polovinu závazků.

Ve druhé variantě by měli uhradit za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by rozhodoval soud. Soud by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Vstup do osobního bankrotu by byl navíc zamítnut, pokud by splátky stačily jen na měsíční asi tisícikorunovou odměnu insolvenčnímu správci.

Snazší oddlužení by mohli mít podle schválené verze předlohy senioři. Bez dluhů by mohli být už za tři roky. Takové oddlužení by ale mohli využít jen jednou.

Sněmovna z vládní verze vyškrtla rovněž ustanovení, podle kterého by soud nepovolil vstup do osobního bankrotu lidem, kteří dluží víc než tisícinásobek existenčního minima, tedy zhruba 2,2 milionu korun. Pozmění se pořadí uspokojování pohledávek. Pohledávky, u nichž takzvané příslušenství, tedy úroky, pokuty nebo penále převyšují jistinu, se stanou podřízenými. Znamená to, že lidé je budou splácet jako poslední.

Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) novela otevře oddlužení desetitisícům lidí. Tím, že se zapojí do řádné ekonomiky, by mohlo přinést rozpočtu podle odhadů tři miliardy až deset miliard korun ročně, uvedl.

autoři: Jan Prokeš, ČTK | 26. 10. 2018 10:53

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama