Daňová sleva na manželku nebo manžela patří v Česku mezi významné daňové slevy podporující rodiny formou nižšího zdanění. Pokud jeden z manželů má vlastní roční rozhodné příjmy do 68 tisíc korun za rok, odečte si ten druhý z daně z příjmu 24 840 korun. V případě, že je manželce (manželovi) přiznán nárok na průkaz ZTP/P, je daňová sleva dokonce 49 680 Kč.
"Rodičovský příspěvek se do rozhodných příjmů nepočítá, proto v praxi nejčastěji vzniká nárok na daňovou slevu na manželku, když je na rodičovské dovolené," říká Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Neplatí to ovšem u peněžité pomoci v mateřství. Ta se do příjmů počítá. Nahrazuje totiž matkám po dobu mateřské dovolené ušlý příjem po dobu 28 týdnů, v případě více dětí 37 týdnů. Není dávkou státní sociální podpory, ale je poskytována v režimu zákona o nemocenském pojištění.
Slevu si uplatní i ten, jehož manžel či manželka vydělávají málo a nemusí pečovat o dítě. Důležité tedy je, co se do stanovených 68 tisíc korun započítává. Jsou to:
- Všechny příjmy ze zaměstnání, a to i z dohod o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně.
- Příjmy z podnikání nesnížené o výdaje, příjmy z nájmu nesnížené o výdaje.
- Peněžitá pomoc v mateřství, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti.
- Dary, dědictví, příjmy z prodeje majetku ve výlučném vlastnictví manžela či manželky.
Co je darem a co ne
Právě dary mohou vyvolat otázku, co do nich zahrnout. "Pokud manželka obdržela v loňském roce například dar v podobě domu nebo bytu od rodičů, lze předpokládat, že jeho hodnota bude vyšší než 68 tisíc korun a z tohoto důvodu manžel ztrácí možnost uplatnit slevu na manželku," uvádí příklad Jakub Anděl, poradce společnosti KODAP.
A připomíná, že v takovém případě je navíc nutné dar přiznat formou daňového přiznání k dani z nemovitosti, které ale bylo třeba odevzdat na finančním úřadu už do konce ledna.
Samostatnou kapitolou je pak podle něj posouzení možného osvobození daru pro manželku z pohledu její daně z příjmů. "Jedná-li se o dar od příbuzného v linii přímé nebo v linii vedlejší - od sourozence, strýce, tety, synovce nebo neteře, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodiče, jedná se o osvobozený příjem, který nepodléhá dani z příjmů a takový dar se do daňového přiznání neuvádí," doplňuje Anděl.
Je ale třeba pamatovat na jinou povinnost vyplývající ze zákona o daních z příjmů, kdy poplatník je povinen oznámit správci daně příjem, který je od daně osvobozen a jehož hodnota převyšuje 5 milionů korun.
"Byt či dům by takovou hodnotu již mohl splňovat. Pokud manželka obdrží byt od jiné příbuzné osoby, takový dar již nebude osvobozen, bude nutné ho uvést do daňového přiznání a zdanit jako bezúplatný příjem podle paragrafu 10," dodává poradce Anděl.
Do vlastního příjmu manželky či manžela se naopak nezahrnují:
- Dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek, pohřebné)
- Dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna (ta se zahrnuje) - např. příspěvek na úhradu potřeb dítěte
- Dávky osobám se zdravotním postižením
- Dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení apod.)
- Příspěvky na péči a sociální služby podle zákona
- Státní příspěvky na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a stavební spoření
- Stipendia pro studenty
- Příjmy plynoucí z důvodu péče o osobu blízkou nebo jinou osobu
- Příjmy, které plynou ze společného jmění manželů druhému z manželů (příjem z prodeje, nájmu apod. se může zdaňovat u jednoho z nich)
- Výživné stanovené soudem (je určené na uspokojování potřeb dítěte)
Daňová sleva na manželku (manžela) se uplatňuje vždy až za celý kalendářní rok, proto zaměstnanec po uplatnění této daňové slevy obdrží po provedeném ročním zúčtování daně mzdovou účetní daňovou vratku. Pokud se manželé vzali minulý rok, uplatní se sleva jen za měsíce, když už byli oficiálně manželé.
Pokud si zaměstnanec sám podává daňové přiznání, doloží slevu na manželku, manžela pouze čestný prohlášením, které je přílohou k daňovému přiznání.
O slevu si může daňový základ snížit nejen zaměstnanec, ale i o osoba samostatně výdělečně činná, a to i v případě, že uplatňuje výdajový paušál. Dokládá opět formou čestného prohlášení.
Zaměstnanec podává sám daňové přiznání v případě, že:
- Nestihl do 17. února u svého zaměstnavatele podepsat za uplynulý rok
"Prohlášení poplatníka k dani". - Měl kromě platu nebo mzdy také další zdanitelné příjmy (například z podnikání, pronájmu, prodeje majetku/akcií a příležitostných činností), které jsou vyšší než 6 tisíc korun.
- Pracoval během roku postupně pro více zaměstnavatelů a u některého z nich nepodepsal "Prohlášení poplatníka k dani" (a jestliže u zaměstnavatele, kde neměl podepsáno "Prohlášení", pracoval na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem vyšším než 10 000 korun nebo v rámci jiného zaměstnání s příjmem vyšším než 2500 korun měsíčně).
- Pracoval během roku pro více zaměstnavatelů najednou (a pokud to bylo na dohodu o provedení práce u zaměstnavatele, kde neměl podepsáno "Prohlášení", odměna činila více než 10 000 korun měsíčně nebo v rámci jiného zaměstnání bez podepsaného "Prohlášení" s odměnou vyšší než 2500 korun).
- V Česku je považován za daňového nerezidenta, měl pouze příjmy ze zdrojů na území Česka a chce uplatňovat slevy na dani mimo slevy na poplatníka (třeba daňové zvýhodnění na dítě) nebo odčitatelné položky (úroky z hypotéky a další).
- V Česku je považován za daňového nerezidenta, měl i příjmy ze zahraničí, ale měl více než 90 procent příjmů ze zdrojů na území Česka a chce uplatňovat slevy na dani mimo slevy na poplatníka nebo odčitatelné položky.
- Za rok 2019 dosáhl hrubé mzdy vyšší než 1 569 552 korun.
- Dluží na dani nebo mu byl neoprávněně vyplacen daňový bonus a
zaměstnavatel tuto skutečnost oznámil finančnímu úřadu. - Jako odčitatelnou položku si chce uplatnit dar do zahraničí.
- Mimo příjem od českého zaměstnavatele měl také příjmy od
zaměstnavatele v cizině. - Došlo u něj k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příspěvky zaměstnavatele na toto pojistné poskytnuté v období předchozích 10 let jako příjem ze závislé činnosti.
