Praha - Česká obchodní inspekce získala více pravomocí ohledně kontroly předváděcích a prodejních akcí. Od středy 15. ledna je totiž účinná novela zákona o ochraně spotřebitele, která zavádí oznamovací povinnost pořadatelů.

Jde o zatím poslední ze série opatření, která mají omezit zneužívání spotřebitelů, zejména seniorů.

Další novinka platí už od loňského roku, před svým rozpuštěním ji schválila ještě předchozí Poslanecká sněmovna: Novela živnostenského zákona má podvodníkům zabránit, aby se prakticky okamžitě vrátili do stejného oboru.

Třetí "zbraň" pak začala platit společně s novým kontrolním řádem od 1. ledna letošního roku. Stejně jako novela živnostenského zákona se i ona dotkne prakticky všech živnostníků, tedy nejen z oblasti předváděcích akcí.

K rychlejší reakci úřadů a lepší pomoci postiženým pak má přispět takzvaný spotřebitelský ombudsman. Nejde však o novou instituci, ale jen o mírné rozšíření dosavadní práce živnostenských úřadů.

Aktivita státu zesílila až po mnoha letech, během nichž na agresivní a manipulativní chování některých pořadatelů předváděcích akcí upozorňovali zejména zástupci neziskových organizací. Výrazně k tomu pomohl letos uvedený dokumentární film Šmejdi režisérky Silvie Dymákové.

Oznamte to dopředu

Novelu zákona o ochraně spotřebitele, která začíná být účinná v polovině ledna, navrhl původně ještě bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba z ODS. Na návrh vlády vedené Jiřím Rusnokem pak na konci roku prošla novela ve zrychleném řízení hned v prvním čtení.

Ohledně zpřísnění podmínek pro pořadatele předváděcích akcí panovala shoda napříč stranami, hlasovalo pro ni 184 poslanců.

Novela zavádí povinnost, podle níž musí pořadatelé předváděcích akcí dopředu oznámit České obchodní inspekci adresu konání akce, její časový harmonogram, identifikaci propagovaného či poskytovaného výrobku nebo služby. Stejné údaje má nově obsahovat i leták či pozvánka na akci, jejíž kopii musí navíc organizátor také včas poslat inspekci.

Pokud pořadatel či prodejce nesplní oznamovací povinnost do deseti pracovních dnů před termínem akce, hrozí mu od inspekce pokuta až ve výši pěti milionů korun.

Nová povinnost se nevztahuje na pořadatele veřejných dražeb podle zvláštního zákona ani na akce organizované výlučně za účelem individuálního sjednání pojistné smlouvy, penzijního připojištění, investiční služby či obchodu na trhu s investičními nástroji. Netýká se ani akce organizované výlučně za účelem degustace, konzumace a prodeje degustovaných výrobků, pokud jejich součástí není propagace, nabídka či prodej jiných výrobků nebo poskytování jiných služeb.

Ministerstvo průmyslu a obchodu očekává, že díky včasnému oznámení budou moci inspektoři lépe kontrolovat jednotlivé akce a pořizovat důkazy, zatímco dosud obvykle reagují až zpětně. Díky tomu, že zákon definuje povinný obsah pozvánky na akci, by se více informací mělo dostat i spotřebitelům.

Ministerstvo však připouští, že bude potřeba navýšit rozpočet České obchodní inspekce, aby mohla zintenzivnit kontroly a současně nemusela omezit kontrolní činnost v dalších oblastech.

Těžší návrat podvodníků

Ještě v předchozím složení schválili poslanci další ze změn - zákaz takzvaného řetězení živností. Je součástí novely živnostenského zákona účinné od loňského podzimu.

Zákaz se dotýká všech živnostníků - vedle předváděcích akcí tedy třeba i oblastí, jako jsou pohonné hmoty, cestovní kanceláře nebo e-shopy. Má zabránit současné praxi, kdy podnikatel, kterému byla zrušena živnost, okamžitě dál podniká ve stejném oboru.

Dosud platilo, že fyzická nebo právnická osoba, jimž bylo jako sankce zrušeno živnostenské oprávnění, nemohou dál podnikat v oboru. Fyzická osoba se však mohla bez problémů dostat do vedení právnické osoby (například si založila firmu) a prakticky bez přestání pokračovat v oboru.

Nově se zákaz rozšiřuje i na členství ve statutárním orgánu, tedy funkci jednatele, člena představenstva nebo dozorčí rady. Potrestaná fyzická osoba tak nebude moci oficiálně působit ve vedení firmy.

Zákaz má platit i „opačně", tedy když byla členem statutárního orgánu právnické osoby, které bylo sankčně zrušeno živnostenské oprávnění. Takový člověk si tedy nebude moci okamžitě založit živnost sám jako fyzická osoba. Výjimkou je situace, kdy prokáže, že „vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil".

Žádost o udělení koncese v jiném oboru bude moci takový podnikatel podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Pokud by šlo o ohlašovací živnost nebo koncesi ve stejném nebo příbuzném oboru, má šanci nejdříve po třech letech.

Ani tento zákaz však v praxi nemůže návratu podvodníků zcela zabránit. Mohou totiž stát za firmou, kterou oficiálně řídí jiní lidé.

Nahrávky, vyšší pokuty a ombudsman

Třetí z legislativních novinek schválili poslanci už předloni a nesouvisí přímo s nynějším tažením proti "šmejdům". Nový kontrolní řád s účinností od začátku roku 2014 mimo jiné výslovně umožňuje, aby kontroloři pořizovali zvukové a obrazové záznamy. Dosavadní zákon o státní kontrole jim takové oprávnění přímo nedával.

K dalším dvěma změnám pak nebyla potřeba změna zákona a v praxi se projevily už v loňském roce. Jde o přísnější pokuty a funkci spotřebitelského ombudsmana.

Česká obchodní inspekce může udělit pokutu až pět milionů korun, pokud jde o závažné nebo opakované porušení zákona. Až do loňského roku však tuto možnost prakticky nevyužívala, nejvyšší pokuty se pohybovaly kolem jednoho milionu. Přísnější kurz udal až ministr Martin Kuba, do jehož resortu ČOI spadá. Kuba loni v březnu jmenoval do čela inspekce Vladimíra Velčovského, který už po půl roce nečekaně odstoupil, oficiálně z osobních důvodů.

Na živnostenských úřadech také vznikl systém spotřebitelského ombudsmana. Nejde o novou funkci, ale jen o mírné rozšíření dosavadního postupu úředníků, pokud za nimi přijde například člověk poškozený předváděcí akcí.

Nově s ním na úřadě rovnou sepíší záznam a okopírují dokumenty týkající se případu a předají příslušné neziskové organizaci - dosud spotřebitele na tuto možnost jen „nasměrovali". Nadále přitom platí, že při podezření na porušení zákona rozhodne živnostenský úřad o případné sankci nebo předá podklady jinému dozorovému orgánu.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!