Boháči teď chtějí raději luxusní zážitky než drahé věci

Tereza Holanová Tereza Holanová
5. 6. 2012 20:30
Zájem o luxus stoupá především na rychle rostoucích trzích, například v Číně a Brazílii
Foto: ČSA

Boston - Celkem 1,5 bilionu dolarů, tedy přibližně 31 bilionů korun, utratili lidé na celém světě v minulém roce za luxusní zboží a služby. To je zhruba tolik jako částka, kterou ročně vyprodukuje španělská či australská ekonomika.

Nová čísla vyplývají ze studie "Global Wealth 2012", kterou zpracovala Boston Consulting Group (BCG).

K nárůstu zájmu o luxusní statky a služby došlo podle autorů především na rychle rostoucích trzích, například v Číně a Brazílii.

Západní svět, tedy Evropa, USA, Kanada a Japonsko, loni utrácel méně. Tahouny se staly již zmíněné země BRICS a obecně východní Asie či Latinská Amerika. Růst si udržely i Blízký východ a Afrika, zde bylo ovšem zlepšení pouze nepatrné.

Drahý prožitek má větší cenu

Stále více peněz přitom boháči dávali namísto hmotných statků za služby, ať už lázeňskou péči nebo výlety do safari. V oblibě měli také létání business třídou nebo pobyt v nejlepších hotelech. Útrata za prožitky rostla oproti roku 2010 o polovinu rychleji než výdaje za drahé výrobky.

Za výrazným přesunem ke službám je podle BCG možné hledat několik příčin. Generace bohatých lidí, kteří se v rozvinutých ekonomikách podíleli na rozvoji trhu s luxusními statky a službami, se dostala do důchodového věku. Tito zákazníci již nechtějí vlastnit věci a pořizovat si nové, a naopak si touží dopřát zkušenosti, na něž například dříve neměli čas.

"Zároveň platí, že dnešní dvacátníci se mnohem více než minulá generace identifikují spíše na základě toho, kde byli a co zažili, než podle toho, co mají," komentují autoři zprávy.

Foto: Reuters
Čtěte také:
Australský miliardář nechá postavit druhý Titanic
Dům, kde zemřel Jackson, je na prodej. Za půl miliardy

Luxusní zboží či služby přitom nejsou definované konkrétní cenou. U těchto předmětů spotřeby platí, že s rostoucím příjmem zákazníka se poptávka zvyšuje rychleji než uvedený důchod. Luxusní statky jsou obvykle postradatelné a vyznačují se vyšší cenou.

Konzervativních investic přibylo

Celkový majetek, který domácnosti ve světě drží, se meziročně zvýšil o 1,9 procenta na 122,8 bilionu dolarů. Největší pokles zaznamenaly ceny akcií. Hodnota všech kapitálových cenných papírů, které spotřebitelé vlastnili, klesla o 3,4 procenta. Zasažena byla hlavně Evropa, konkrétně Řecko, kde došlo ke znehodnocení investic o 52 procent.

Bohatství soustředěné do podnikových či vládních dluhopisů se naopak meziročně zvýšilo o 3,3 procenta. Ještě větší nárůst zaznamenalo jmění držené v hotovosti nebo v rámci bankovních vkladů.

Oproti roku 2010 také přibylo dolarových milionářů. Tuto částku drželo ve světě 12,6 milionu domácností. Meziročně jich přibylo 175 tisíc. Více než třetina jich pochází z USA, následují Japonsko a Čína. Na starém kontinentu vede Velká Británie, následuje Německo. Největší podíl milionářů na populaci mají Singapur, Katar a Kuvajt, z Evropy pak Švýcarsko.

--------------------------------------------------------------------------------

Jaké zážitky vás lákají?

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát politička SPD Bärbel Basová

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát 53letá politička sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Vyplývá to z informací, které má k dispozici agentura DPA. Ustavující schůze Spolkového sněmu v novém složení, které určily volby 26. září, bude v úterý.

Basovou do vysoké ústavní funkce navrhne vedení parlamentní frakce SPD. Basová je poslankyní od roku 2009 a v současnosti je místopředsedkyní parlamentní frakce SPD. V čele Spolkového sněmu by vystřídala Wolfganga Schäubleho z Křesťanskodemokratické strany (CDU), která si po volební porážce na předsednické křeslo nemůže činit nárok.

Úřad šéfa Spolkového sněmu je protokolárně druhý nejvyšší ve Spolkové republice Německo, hned po spolkovém prezidentovi. Tradičně náleží nejsilnější frakci v parlamentní komoře. SPD zvítězila ve volbách do Spolkového sněmu díky zisku 25,7 procenta hlasů. V minulých dnech často zaznívaly požadavky, aby v čele sněmu stanula žena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy