Praha – Vláda Bohuslava Sobotky zrušila důchodovou reformu, měla by proto také snížit daně, které předtím stouply právě v souvislosti s ní. S takovým návrhem míří do Poslanecké sněmovny předseda opoziční TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Chce snížit sazby daně z přidané hodnoty na předkrizovou úroveň deset a 20 procent. "V roce 2011 bylo schváleno zvýšení snížené sazby DPH z 10 na 14 procent v přímé souvislosti s penzijní reformou (zavedení takzvaného druhého pilíře – pozn. red.). Reformu tato vláda zrušila, ale peníze ze zvýšené DPH si nechala a vybírá je stále," říká Kalousek, který byl v letech 2010 až 2013 ministrem financí ve vládě Petra Nečase. "Navýšení jsme prosadili k profinancování druhého pilíře důchodové reformy. Samo o sobě to činí 25 miliard korun ročně, které měly sloužit na budoucí důchody," dodal Kalousek.
Současně se snížením sazeb DPH chce zrušit sedmiprocentní solidární daňovou přirážku pro lidi s vysokými příjmy (vydělávající si více než čtyřnásobek průměrné mzdy). Tu zavedla vláda Petra Nečase jako dočasné úsporné opatření do konce roku 2015. Přímo do zákona se ale toto časové omezení tehdy nedostalo a Sobotkova vláda ji pak nezrušila – i proto, že se nedostala k vlastním plánům na zavedení takzvaného progresivního zdanění příjmů.
Poukazuje také na to, že vláda chce zrušit zdanění výsluh bývalých vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů. Podle něj tak chce této skupině udělit výjimku.
Svůj návrh chce Kalousek představit ve sněmovně ve středu při druhém čtení vládního "daňového balíku".
Vládním stranám vyčetl, že zvýšení daní v minulosti kritizovaly, sazby ale nesnížily a peníze si ponechávají. "Jen za rok 2016 se jedná o 18 miliard na DPH a 2,2 miliardy korun na solidární přirážce," dodává Kalousek.
Kalousek před lety navrhoval jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty – podle už schváleného zákona měla od letošního roku dosahovat 17,5 procenta. Nynější vláda ale tyto změny ještě před začátkem jejich platnosti zrušila a místo toho mimo jiné zavedla druhou sníženou sazbu DPH deset procent. Ta se od roku 2015 vztahuje na knihy, kojeneckou výživu a léky včetně veterinárních léčiv. Do seznamu by mohly od příštího roku přibýt noviny a časopisy – to prosadila opoziční KSČM zatím ve sněmovně, nyní tuto změnu posoudí Senát.
Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL nechtěla jednotnou sazbu DPH proto, že by podle ní zdražily potraviny a další "sociální položky". Kalousek ale tehdy tvrdil, že sjednocená sazba by snížila celkovou daňovou zátěž u DPH o 24 miliard korun.
