reklama
 
 

Zdanění bohatých podle ČSSD nestíháme, přiznal Babišův úřad. Zůstane solidární daň i superhrubá mzda

3. 12. 2015
Podle ministerstva financí nemá smysl měnit formu zdanění, když by se nezvýšil příjem rozpočtu. Uvádí, že do voleb se zřejmě změna nestihne. ČSSD ale nadále trvá na tom, co si s hnutím ANO a lidovci dohodla v koaliční smlouvě - tedy nahrazení solidárního příspěvku "standardní" progresivní sazbou a zejména pak zrušení takzvané superhrubé mzdy.
Doporučujeme

Praha - Sociálním demokratům se pravděpodobně nepodaří prosadit dva z předvolebních slibů - zavedení progresivní daně a ukončení takzvané superhrubé mzdy. Lidé s nejvyššími příjmy budou také za rok 2016 platit "solidární příspěvek", který přitom vláda Petra Nečase při jeho schvalování deklarovala jako dočasné tříleté opatření a naposledy se měl platit z příjmů za rok 2015. Přímo do zákona se ale toto časové omezení tehdy nedostalo, takže "v tichosti" pokračuje i bez zásahu současné koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

"Zrušení solidárního zvýšení daně bylo navázáno na opuštění konceptu superhrubé mzdy, k němuž od roku 2016 nedojde," řekla online deníku Aktuálně.cz Gabriela Štěpanyová z tiskového oddělení ministerstva financí. Na zrušení superhrubé mzdy se vládní koalice letos v červnu neshodla. Slíbila tehdy vytvořit komisi se zástupci všech tří stran, která bude mít za úkol dodat v řádu týdnů svůj návrh.

Koaliční smlouva z prosince 2013 uvádí, že vláda Bohuslava Sobotky zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně měla být stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální - ke zvýšení daňového zatížení lidí by tedy nedošlo, systém by se ale zpřehlednil. 

Jen zbytečné náklady

"Nahrazení solidárního zvýšení daně progresivní sazbou by vyvolalo pouze administrativní náklady na straně zaměstnavatelů i státu bez vlivu na daňové inkaso. I s ohledem na další daňové novinky, které budou mít dopad do povinností podnikatelů, bylo rozhodnuto tuto administrativní změnu nečinit," říká nyní za ministerstvo financí Štěpanyová.

Úřad vedený Andrejem Babišem (ANO) nepočítá se změnou ani od roku 2017. "Zdanění příjmů fyzických osob je předmětem dlouhodobých komplexních analýz. Případné návrhy změn, které by z analýz vyplynuly, budou podrobeny detailní veřejné diskusi. Nejedná se tedy o časový horizont let 2016 a 2017," dodává Štěpanyová. Na rok 2017 jsou přitom plánovány parlamentní volby.

Sám Babiš už v červnu řekl, že zrušení superhrubé mzdy by žádné výhody nepřineslo a šlo by jen o politické gesto, které by zatížilo firmy a podnikatele.

ČSSD na změně trvá

"Prosazovali jsme účinnost od 1. ledna 2016, pro tuto možnost ovšem nebyla shoda v rámci koalice. Ministerstvo financí by mělo předložit základní koncept změn včetně časového harmonogramu," říká za ČSSD Václav Votava, předseda poslaneckého rozpočtového výboru za ČSSD.

Sociální demokraté podle něj nadále na změnách trvají. "Dvě sazby daní a konec superhrubé mzdy je jedním z bodů programového prohlášení vlády, jehož splnění je závazné pro všechny koaliční strany. Existenci superhrubé mzdy považujeme za poslední experimentální reziduum vlády pravicových kabinetů. Její zrušení a znovuzavedení daňové progrese je tedy návratem k normálnímu stavu," vysvětluje.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se k aktuálnímu zpoždění nevyjádřil. Ještě v polovině roku ale trval na tom, že superhrubá mzda musí být zrušena. "Byl to nepovedený experiment a jde nám o to, zpřehlednit systém. Ke změně by měla být využita nejbližší novela zákona o dani z příjmu," uvedl tehdy.

Také lidovci říkají, že se změnami superhrubé mzdy i s progresivním zdaněním příjmů musí přijít Babišem vedený úřad. "Jde více o transparentnost než o progresivitu. Termín závisí na tom, kdy změnu předloží ministerstvo financí," říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

V Česku sice oficiálně existuje jednotná sazba daně z příjmů ve výši 15 procent, skutečné daňové odvody jsou ale nyní progresivní. Desítky tisíc lidí, kteří vydělávají více jak čtyřnásobek průměrné mzdy, platí kromě samotné daně z příjmů ještě sedmiprocentní solidární příspěvek. Ten prosadila v rámci úsporných opatření tehdejší Nečasova vláda s Miroslavem Kalouskem jako ministrem financí. Mělo jít o dočasné opatření na tři roky - podobně jako zrušení základní daňové slevy pro pracující důchodce (kterou ovšem penzistům nakonec "vrátil" Ústavní soud).

Superhrubou mzdu prosazoval někdejší ekonomický expert ODS a krátkodobě i ministr financí Vlastimil Tlustý. Chtěl zaměstnancům "odkrýt" všechny další náklady, které má zaměstnavatel s jejich mzdou - tedy že zaměstnavatel musí odvádět další peníze státu nad rámec hrubé mzdy. Do praxe pak tuto změnu společně s jednotnou sazbou daně zavedla vláda Mirka Topolánka.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama