reklama
 
 

Snižte pracujícím důchodcům daně, pomůžete státní pokladně. Studie ukázala, jak změnit penze

Aktualizováno 22. 9. 2015 18:25
Většina důchodců v Česku odchází z práce dobrovolně. Stát jim totiž nedává žádné úlevy na povinných odvodech. Pokud by to udělal, pravděpodobně by vydělal. Ukazuje to nová studie ekonomického think-tanku IDEA. Nyní se zaměstnanost starobních důchodců v Česku pohybuje kolem 13,5 procenta, což je zhruba dva procentní body pod průměrem EU a o více jak dvacet procentních bodů pod úrovní skandinávských zemí.

Praha – Budoucí důchodová reforma může být částečně založena na tom, že stát sníží lidem v důchodovém věku daňové zatížení jejich práce.

Snížení sazby důchodového pojištění, které by přineslo alespoň pětiprocentní zvýšení zaměstnanosti lidí v důchodovém věku, může přinést dodatečné příjmy státnímu rozpočtu. Ukazuje to nová studie think–tanku IDEA připravená ve spolupráci s důchodovou komisí při ministerstvu práce a sociálních věcí.

Nyní se zaměstnanost starobních důchodců v Česku pohybuje kolem 13,5 procenta, což je zhruba dva procentní body pod průměrem EU a o více jak dvacet procentních bodů pod úrovní skandinávských zemí. Podle autora studie Jiřího Šatavy je tak v tuzemsku výrazný prostor pro navýšení zaměstnanosti této skupiny lidí.

Studie IDEA uvádí, že v Česku odchází dobrovolně do důchodu 70 až 80 procent důchodců. Jen menšina tedy opouští práci například ze zdravotních důvodů nebo kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti.

Také další data potvrzují, že lidé v Česku nechtějí po dosažení důchodového věku pokračovat v práci. "V předdůchodovém věku je v Česku zaměstnanost vyšší, než je průměr EU. Po dosažení důchodového věku jsme naopak pod průměrem," říká Šatava. Zatímco ve věku 55 až 59 let je v Česku zaměstnanost 71,2 procenta a průměr EU je 63,8 procenta, ve věku 60 až 64 let je to v Česku 27,5 procenta a v EU 32,7 procenta. Ve věku 65 až 69 let už 9,2 procenta, respektive 11 procent.

"Lidé v Česku nejsou dostatečně motivovaní pracovat," dodává Šatava. Konkrétně jde o to, že daňová zátěž v důchodovém věku je stejná jako v předchozích letech. Stát by podle něj měl takovouto motivaci zavést v momentě, kdy následně na daních a odvodech vybere více. Studie namodelovala dva příklady snížení důchodového pojištění. Oba vycházejí pro státní rozpočet pozitivně, když by zaměstnanost vzrostla alespoň o pět procentních bodů.

Pokud by důchodové pojištění po dosažení důchodového věku kleslo o 6,5 procentního bodu (a o 3,5 bodu ve věku předčasného odchodu do důchodu), pak by se příjem státního rozpočtu podle zmíněné studie zvýšil zhruba o 0,5 procenta až 1,5 procenta HDP (při růstu zaměstnanosti lidí v důchodovém věku o pět až deset procent). Pro představu: v roce 2013 byl deficit důchodového systému na úrovni 1,3 procenta HDP.

autor: Jiří Hovorka | 22. 9. 2015 12:05

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama